Divočina
Cheryl Strayed
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/173359/bmid_divocina-R0u-173359.jpg
4
1448
380
Premena životom bitého dievčaťa na silnú, zrelú a nezávislú ženu Každý z nás má dni, keď sa cíti nanič, keď má všetkého dosť, keď nič nevychádza tak, ako chceme. Hlavná hrdinka autobiografického príbehu - dvadsaťdvaročná Cheryl - sa takto cíti veľmi dlhý čas. Najskôr ju opustí otec, potom jej zomrie vo veku iba 45 rokov mama. Po matkinej smrti, ktorú Cheryl znáša veľmi ťažko, sa rodina rozpŕchne. Do jej života sa dostanú drogy a sex s náhodnými mužmi. Časté nevery vedú aj k rozpadu jej manželstva. V tomto okamihu sa uvedomí, že musí niečo urobiť, že jej život nemôže takto pokračovať ďalej. O štyri roky neskôr, v čase keď už nemá čo stratiť, urobí to najimpulzívnejšie rozhodnutie svojho života: odhodlá sa prejsť vysokohorský chodník Pacific Crest Trail od Mohavskej púšte cez celú Kaliforniu a Oregon až do štátu Washington, a to úplne sama. S diaľkovými túrami nemá nijakú skúsenosť a chodník je iba „nejasnou exotickou myšlienkou plnou prísľubov“. No znamená najmä nádej, že znovu poskladá svoj rozsypaný život. Netuší však, aká ťažká skúška ju čaká. Životom skúšané dievča sa vydá cestu bez náležitej prípravy. Putuje pešo s batohom takým ťažkým, že jej do krvi oškrie chrbát, príde takmer o všetky nechty na nohách, časť cesty prejde iba v jednej topánke… Hrdinka sa nevyhne stretnutiu so štrkáčmi či s medveďmi, prekonáva úmorné horúčavy, rekordný sneh, no vníma krásu i osamelosť svojej túry. Počas cesty zažíva najrôznejšie emócie: odhodlanie, hnev, beznádej, ale napokon katarziu a naplnenie. Divočina je napínavé rozprávanie okorenené humorom, ktoré živo zachytáva strach i radosť mladej ženy tvrdohlavo si raziacej cestu k cieľu napriek mizivej šanci na úspech. Púť dlhá 1 770 kilometrov ju takmer doženie do šialenstva, ale napokon posilní a zocelí.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Wild: From Lost to Found on the Pacific Crest Trail , 2012
více info...
Přidat komentář
Nevím, jaké dát knize hodnocení. Hrozně jsem váhala. Nakonec jsem zůstala u 3, ale ta knížka má možná na víc!
Nejprve jsem viděla film s Reese Witherspoon, který mě oslovil. Proto jsem se chopila knížky, která byla zajímavá, vtipná a zábavná. Někdy bych také ráda zkusila překonat samu sebe a najít se v divočině jako Cheryl - musela být hodně silná, že to všechno takhle dokázala. :)
Kniha mi trochu připomínala Jíst, meditovat, milovat. A to tématem - podniknout cestu a najít sebe sama, i stylem psaní, kdy autorka nešetří sebeironií, což mě trošku iritovalo, protože mi přijde, že toto dělají bohužel hlavně ženy.
Divočina je ale svěže psaná, na mnoha místech dojemná a ačkoliv Cheryl není nejsymptatičtější osoba na světě, mnoho z nás hledajících se v ní občas vidí. Závidím hlavní hrdince, co dokázala, i to jakou soudržnost s ostatními trackery při zdolávání PCT zažila.
Musím říct, že jsem při čtení cítil s hlavní postavou ten její strach, trýzeň, zimu ale i radost při putování na PCT. Některá místa jsem si našel na internetu,abych měl ucelenou představu, jak je to náročná ale zároveň nádherná trasa. Člověka to opravdu láká zabalit si a vyrazit.
Někdy dokáže osud s člověkem zatřást tak, že mu doslova vyrve život z vlastních rukou a nechá jej topit v pocitu ztráty kontroly nad vším, nechá jej zkrátka vláčet okolním světem. Cheryl Strayed líčí svoji cestu na dno a následné šplhání se z temných hlubin zpět mezi lidi skrz poznání sebe sama na dlouhém výletu divokou horskou přírodou. Velmi čtivé a díky tomu, že autorem je žena, jenž se spíše dokáže citově otevřít, také emocionálně silné. Během čekání na filmové zpracování doporučuji ke shlédnutí tématicky podobnou Pouť od režiséra Emilia Esteveze.
"Neměla jsem takový strach, jako když jsem se během dne nemohla zbavit pocitu, že na mě něco číhá. Teď jsem byla hrůzou bez sebe. Nebyl to pocit. Byl to fakt: byla jsem na míle daleko od zdroje vody ve čtyřicetistupňovém vedru. Věděla jsem, že tohle je nejvážnější situace, v jaké jsem se od začátku cesty nacházela - nebezpečnější než býk, trýznivější než sníh. Potřebovala jsem vodu. Potřebovala jsem ji brzy. Potřebovala jsem ji teď. Cítila jsem tu potřebu v každém póru."
Už dlouho se mi žádná knížka nelíbila tolik jako Divočina. S autorkou sice asi nebylo jako s člověkem v té době jednoduché být/žít/vyjít, to je vcelku jedno, prostě jí trpět ve svojí blízkosti, její jednání úplně neschvaluji, na druhou stranu ji svým způsobem chápu, zoufalí lidé dělají zoufalé věci a nějakou blbost v životě udělal asi každý z nás, někdo jich má na kontě míň, někdo víc, ona patřila k té druhé skupině. Důležitá věc pro ní byla, že si to relativně včas uvědomila a zarazila ten pád na úplné dno, ke kterému směřovala. Vydat se do pro ni naprostého neznáma byla velká odvaha a jak bylo z vyprávění znát, ne vždy všechno domyslela:). Moc mě bavilo její putování nádhernou severoamerickou přírodou, hned bych vyrazil taky a nemuselo by to být ani tak daleko:).
Určitě si tu knížku přečtu ještě aspoň jednou, minimálně předtím, než se u nás objeví film, na který se moc těším.
EDIT 14.3.2015 Sice jsem si to nestih přečíst znova před shlédnutím filmu v kině, ale napravím to, až bude DVD verze. Docela by mě zajímalo, kolik z těch lidí, kteří viděli fim a často nadávají na flashbacky, které se jím prolínají prakticky po celou dobu, četlo knižní předlohu, protože ta je napsaná úplně stejně, včetně poněkud nejasného, neurčitého závěru. V ní se díky ich-formě vyprávění čtenář mnohem více vnoří do běžných věcí, které Cheryl na cestě provází, a může s ní poměrně intezivně prožívat třeba popisy toho, kudy prochází, rozkoše z tak obyčejných věcí, jako je teplá sprcha, čisté oblečení v krabici se zásobami, normální teplé jídlo, je vidět i to, jak byla naivní v plánování cesty jak po stránce organizačně/praktických věcí, ale i finančně, jak se celou cestu se potýkala s naprostým nedostatkem peněz. Zkrátka a dobře knížka se mi líbila o něco málo víc než film, ale i ten rozhodně není špatný.
EDIT 8.5.2021 Po několika letech jsem ji zhltnul podruhé jako malinu. A myslím, že ne naposled.
Moc se mi líbila. Každý večer před spaním jsem se přenesla na stezku - super dovolená :-)
Čekala jsem to trochu jiné, ale i tak jsem ji rychle přečetla a ani tam nebyli pasáže, kterými bych se musela prokousávat. Obdivuji Cheryl, že to dokázala! Nakonec mě to chytlo, tak, že když jsem uviděla své bosé nohy, divila jsem se, že na nich mám nehty a žádné odřeniny a puchýře. Byla jsem zvědavá jak svojí knihu autorka zakončí a dle mého to zvládla na jedničku.
Přesně ta kniha, která mi bude ještě dlouho ležet v hlavě. Kniha o hledání vlastní identity, o rodině, o potřebě lásky a přátelství. O tom, že někdy je potřeba udělat hodně špatných rozhodnutí a prožít spoustu ne právě šťastných momentů, než se dostanete na tu správnou cestu. Podstatné je jít a nezůstat na místě. Jsem ale moc ráda, že kniha není jen o úvahách nad životem. Pasáže z hřebenovky, drsná příroda, autorčino putování až za hranice svých možností, to vše ve mně zanechalo silný dojem.
Pěti hvězdičkami tu knihu trochu nadhodnocuji, ale přijde mi to tak opravdové a skutečné a smysluplné, že je uděluji.
Knihu jsem dostala od své velmi dobré přítelkyně, která mi vždy daruje "to pravé". Ani nevím co o Divočině napsat.. Poutavá? Opravdová? Smysluplná? To vše a ještě mnohé další. Kniha jasně potvrzuje známý slogan, který je mým životním postojem -
I CESTA MŮŽE BÝT CÍL...
Každý z nás by měl mít tu možnost jednou v životě podniknout cestu, kde najde sám sebe, přehodnotí plusy i mínusy toho co prožil. A nemusí to být zrovna cesta přes PCT, možná stačí jen jít kousek loukou či lesem a přemýšlet.
Knížka má spád, dobře se čte, je v ní humor, optimismus a samozřejmě i smutek. Takový je život.
Knížka mě opravdu bavila a to nejsem trekařka ani nečtu podobné knihy o zdolávání vrcholů a všelijakém cestování. Je v ní totiž všechno, co mám v knížkách ráda - zajímavá hrdinka i prostředí, vztahy v rodině, humor, přátelství, napětí, věty k zamyšlení... Místy je vyprávění smutné, je to skutečný příběh a smutek tu má svoje místo. Nejvíce se mi líbily části, kdy Cheryl (vtipně) přiznává svoje chyby a také se nestydí za to, že je žena, živá a toužící. Doporučuji.
Jak se knihou postupně rozkrývá životní příběh hlavní hrdinky, tím víc člověk chápe její důvody k tomu co dělá a proč to dělá. Jsem teprve v polovině, ale věřím, že Cheryl najde sama sebe v duchu hesla "co tě nezabilo, to tě posílí". Bavily mne i popisy divoké americké přírody, bavily mne osobnostní posuny hlavní hrdinky a jako "křoví" příběhu i běžný život v Americe bez tzv. "amerického snu" - jak je často předkládán nám Evropanům. Výborné, dávám maximum hvězdiček. Podobných - zamapatovatelných - příběhů není mnoho.
Knížku jsem začala číst ze zvědavosti jak to s Cheryl dopadne, potom, co jsem si vzadu na přebalu přečetla, jak jí "odlítne" bota.... jak tu cestu zvládne dál....? Její putování po PCT mě bavilo... byly části, které se mi zdály zdlouhavé, kde popisovala okolí, ale vždy to včas proložila "příběhem z předchozího života" nebo přímím putováním, což mě vrátilo zpátky do děje a četla jsem zvědavě dál..A nelituji, byla to zajímavá kniha, ke které se možná někdy vrátím... :-)
I když se mi začátek knihy četl velice těžko, jen co se Cheryl dostala na hřebenovku, byla to krása. Po přečtení mám chuť sbalit svůj batoh a vydat se na cestu.
Po dlouhé době to byla opět kniha, která mě velmi bavila, a kterou jsem nedokázal odložit. Dokonce mi bylo líto, že stránky rychle ubývají. Divočina se čte velmi dobře, je dobře napsaná i přeložená, ne každého však osloví, snad právě kvůli zdlouhavému putování. Kniha vznikala podle deníkových záznamů, je psána v ich-formě, je napínavá, dobrodružná, inteligentní a především humorná. Autorka si dokáže dělat legraci sama ze sebe, což je velké plus. Snad i proto jsem si hlavní hrdinku Cheryl, Amazonku na 1770 km dlouhé trati, tolik oblíbil.
Barvitý popis úmorného putování po Pacific Crest Trail opravdu baví. Některé vzpomínky a exkurzy do autorčina předchozího života už tolik zajímavé nejsou, ale tak nějak do knihy prostě patří. Domnívám se, že si tuto knihu buď oblíbíte, nebo ji po několika stranách otráveně odložíte. Já si ji rozhodně užil. Divočina je pro mně příkladem pevného úsilí a nezlomnosti lidského ducha. (Už se těším na stejnojmenný film s Reese Witherpoon.)
Pribeh o hledání sebe sama uprostřed divočiny. . Cssr knihy me zaujala, druhou polovinu ug jsem docitala horko těžko.
Štítky knihy
cestopisné příběhy pro ženy zfilmováno americká literatura psychologické romány autobiografické prvky divočina Pacifická hřebenovka pěší turistika
Kniha Divočina je v
| Právě čtených | 43x |
| Přečtených | 2 033x |
| Čtenářské výzvě | 639x |
| Doporučených | 173x |
| Knihotéce | 519x |
| Chystám se číst | 841x |
| Chci si koupit | 190x |
| dalších seznamech | 17x |
Abych byla stylová, tak v tomhle jsem se trochu strayed... opravdu může být někdo v šestadvaceti po takovém dětství takové "tele" ? Mě z ní málem trefilo, její (nejen nadržené) myšlenkové pochody pro mě byly utrpením...
Četla jsem na doporučení, pro krásný a dojemný příběh- film jsem neviděla... ale bohužel já v tom shledala pouze naivní a plochou povrchnost... chyběla mi atmosféra, síla jejího zoufalství, napětí a strach o ní samotnou... jen jsem se modlila, aby zase neutratila všechny peníze a nepotkala dalšího krásného svalnatého chlapa, který by jí mohl v té její "duševní pouti" pořádně o*ukat..... snad jen ke konci příběh vygradoval a tím myslím tak posledních 50 stran, které jsem si užila... v tu jedinou chvíli jsem s ní cítila to zadostiučinění, strach a velký obdiv, že to dokázala .... a měla chuť sama sobě taky natrhnout v něčem zadek... nabízela se jedna hvězda navíc, ale bohužel těch 50 stran, které tomu předcházely jí zase ubraly... je mi líto, tato paní mi prostě nesedla...