Štvanice
Martin Goffa
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/328312/bmid_stvanice-R6U-328312.jpg
4
281
89
Detektiv Miko Syrový / Mikuláš Syrový série
< 7. díl >
Večerní setkání s náhodným kolemjdoucím se pro Mika Syrového změní v tragédii, která do základů rozmetá jeho dosavadní život. Pachatele této nešťastné události se Miko rozhodne dopadnout za jakoukoli cenu a po jeho stopě se vydává s dalšími dvěma muži v zádech. Všichni tři jsou přitom již od začátku srozuměni s tím, že je při štvanici na uprchlíka nezastaví nejen hranice mezi státy či kontinenty, ale dokonce ani zákony, které až do té doby jako policisté chránili.... celý text
Přidat komentář
Štvanice...
Již sedmý díl z mé oblíbené série Miko Syrový... V tomto pokračování hned v úvodu knihy potká našeho hlavního hrdinu Mika osobní tragédie, která jeho dosavadní život rozmetá na padrť...
Strůjce tohoto neštěstí se Miko snaží dopadnout za každou cenu... Připravte se na to, že v průběhu knihy se podíváte s Mikem nejen po evropských státech, ale i na jiný kontinent... ;-) Chvilka klidu v této útlé knize? Tak na to zapomeňte...
Po přečtení tohoto dílu mi nezbývá nic jiného, než sáhnout po dalším, protože jsem neskutečně zvědavý jakým směrem se bude dál vyvíjet osud našeho hlavního hrdiny...
Jasných pět hvězdiček... ;-)
Je to drsné a zároveň strhující čtení. Sympaťák Miko dostal tak tvrdou ránu od života, že mu dělá potíže se znovu zvednout - ale nevyčítám, nevím, jak bych se zachoval já a ani to vědět nechci. Doufám, že mě, ani nikoho z mých blízkých, něco podobného nepotká. Nejvíc mě dorazil předposlední odstavec knížky. Asi na další příběh Mika budu muset sbírat odvahu.
Smutný příběh, hned na začátku knihy takové velice nemilé překvapení. Knížka se opět četla skvěle. V některých věcech mě Miko v tomto díle teda pěkně štval, ač ho mám jako postavu jinak ráda... Konec tradičně zase příliš useknutý.
Jedinou výtku mám ke křestnímu jménu padoucha - několikrát se jmenoval Daniel a pak zase David !? Příště sladit jméno.
Doporučuji číst knížky z této série opravdu postupně za sebou, aby měl čtenář před očima ucelený obraz Mikova života.
Na české detektivky jsem zanevřela až do doby, kdy jsem objevila M. Goffu. Našla jsem dalšího autora, od kterého si určitě přečtu i další knihy. Některé pasáže se mi zdály až nereálné, ale pokud si člověk neprožije to, co Miko, neporozumí tomu. Takže občas "uteču" od mých oblíbených severských detektivek i k české.
Tento autor mě vždy potěší svým skvělým stylem vyprávění. Vtáhne vás do děje na začátku a už se vezete. Musím se přiznat, že mě konec velmi překvapil, čekala jsem tu druhou variantu :) Ale ano, takhle je to nakonec lepší. Jen mě jako pejskaře rozesmutnilo to s Dustym, ale je pravda, že nikdy nevíme, jak budeme reagovat, jestli bych se tak ke svým zvířatům tak taky nechovala.
A je čas pustit se do Goffovy další knížky.
Příjemná záležitost z českých luhů a hájů. Naprostý opak všech těch severských, překombinovaných krváků s absurdní zápletkou, kde stříká krev dva metry do vzduchu a vyhřezlý střeva jsou běžný jako vajca ke snídani. Příběh poldy Mika Syrového, kterému se jednoho večera obrátí svět naruby a přijde rukou vraha o svou přítelkyni, bych shrnula do několika přívlastků. Čtivý, smutný a snadno uvěřitelný. Prostě ne vždy má člověk chuť na pohádky pro dospěláky.
Zariskovala jsem, a rovnou z prvního dílu série skočila na sedmý. Kupodivu předchozí díly nechyběly a z komentářů jsem usoudila, že naopak jejich neznalost mi byla při četbě k dobru.
Než detektivka, spíš taková posmutnělá road movie za spravedlností…
Plus za reálné prostředí, hlavního hrdinu jsem na cestě tak trochu i doprovázela – Plaza de Mayo v Buenos Aires, náměstí, které Mika tak okouzlilo, kavárna Starbucks na Avinida de Mayo, Paso Pehuenche na chilsko - argentinské hranici, uličky Talcy…. (není nad program Street View…)
Martin Goffa a jeho způsob psaní se mi líbí, rozhodně vyhledám jeho další knihy! Vůbec první český autor detektivek, který mě po hodně dlouhé době oslovil.
Miko se tentokrát vydává pomstít až daleko za hranice Česka a na vlastní pěst. Příběh byl smutný a depresivní, ale velice dobře se četl. A obálka je pěkná.
Navzdory mé nechuti k českým detektivkám jsem díky dobrým recenzím dala Štvanici šanci. Miko a jeho metody vyšetřování mi moc pod fousy nešly. Miko a jeho parťáci při vyšetřování vymysleli plán, neplán, jak dostat Siegla. Jede na druhý konec světa a neví, jak a co a co a jak. Nebavilo mě to a utvrdilo v mé nechuti.
Další příběh s Mikem Syrovým - a další boj za spravedlnost...
Ztráta blízkého člověka je vždy velmi osobní - kdo z nás může říci, jak by se s touto situací vypořádal ?
Hon na zločince vede daleko za hranice naší země - a v závěru musí Miko
zabojovat i sám se sebou...
Autora mám ráda pro jeho objektivní pohled na zločin a jeho příčiny,
takže čekám na jeho další výtvor...
Tak tohle by opět šlo. Byl to trochu jiný Goffa než na jakého jsem zvyklá a trochu jiný Miko ( náběh na severonorského Bonda ;-) ), ale protože je to můj oblíbený Goffa odpustím mu téměř vše. Opět skvělý příběh z našeho malého dolíčku.
P.s. : Prdlajs téměř...já mu prostě odpustím vše....:-)
Goffovy první knížky mají v sobě napětí, švih a humor. V minulém dílu ubylo humoru, protože byl případ pro Mika dost osobní. Tento díl je nejosobnější a nejtragičtější - a tím pádem zcela bez humoru. To je jedna z věcí, kterou na Goffovi oceňuji: není to tak, že by si najel jeden styl a pak ho uplatnil bez ohledu na vyznění. Nejen proto je tento díl odlišný od předchozích; nejedná se o pravé vyšetřování, ale o snahu domoci se spravedlnosti, protože zákon na to nestačí (už podruhé vidím v Goffově díle čapkovský motiv).
Přijímám tedy i tento netradiční případ, ale až se Miko vrátí do vyšetřování, fyzicky i duševně, budu vděčná. Goffa totiž píše dobře.
Za mě bohužel nejslabší kniha série. Nějak jsem se nemohla srovnat s tím, jak odlišně je kniha psaná. Vše, co Miko do té doby odsuzoval v této knize sám dělá. Co se týče samotné Štvanice, tak byla hodně podobná jako praktiky jeho bývalého parťáka Berta z předchozího dílu. Já doufám, že další díl se Miko vrátí zase do svého kanclu a bude více spolupracovat s Tonym.
Začátek této knihy se mi líbil, nicméně od půlky knihy mi to všechno přišlo hrozně přehnané, spousta náhod atd. Myslím, že v reálu je něco takového neuskutečnitelné, kór v jednom člověku. Terezky je mi samozřejmě líto, čekala jsem, že se dočkáme třeba i té adopce a Miko bude zase tátou a bude řešit spoustu dalších věcí s tímto spojenými.
Doufám, že tímto dílem Mikova smůla končí a bude řešit případy, které se ho zase tak moc netýkají. Každopádně velmi se těším na Vykoupení!
P.S. Štvanici bych si uměla spíše představit jako nezávislou knihu na sérii, s jinými postavami atd. Něco jako byla Vánoční zpověď.
Asi zatím nejslabší článek celého řetězce. Toto už bylo trochu i na mě moc. Tak do třetiny to celkem šlo. Poté už následovala série náhod a všech možných i nemožných situací, které hrdinovy vycházely až s téměř 200% dokonalostí. Nevím, s českou krimi a Mikem Syrovým mi tato kniha nějak nešla dohromady. Jestli se měl autor pocit, že tomu potřebuje dát trochu té "americké" chuti, tak se mu to vůbec nepovedlo. Mikovy příběhy mám ráda už právě z důvodu té až skoro dokonalé reálnosti. Ale toto s ním nemá vůbec nic společného. POkud jsem psala u povídek s MIkem, že kdyby kniha nevyšla nic se nestane, tak v tomto případě je ten pocit ještě stonásobně silnější. U mě pořád povede žebříček Dítě v mlze a budu doufat, že další kniha sérii se k její úrovni alespoň trochu přiblíží a smaže tak pocit pachutě po Štvanici.
A je to tady - po kamarádovi a bratrancovi přišla na řadu přítelkyně. Goffa opravdu psát umí, takže v půlce knihy jsem už byla ve slušné depresi, ale další vývoj na mě působil nevěrohodné a přehnaně. Škoda, ty první Mikovy případy se fakt četly skvěle... Brzy vyjde další Goffova detektivka se Syrovým, tak se obávám, kdo to odnese tentokrát? (3/5)
Holt někdo má rád holky a někdo zase pěkně šťavnatý vdolečky. Čekal jsem střízlivou českou detektivku (první polovina knihy svou realističností přesně odpovídala mému očekávání), ale pak se ke slovu dostala "chilská linka" a (z mého pohledu) slibně rozehraná detektivka se rázem změnila v málo uvěřitelnou, přepálenou gangsterku, která mě vůbec nebavila – tohle kafe už na mě bylo trochu moc silný. Řeknu to takhle: Daleko víc jsem si s Mikem Syrovým rozuměl v Goffových prvních knihách – nejspíš proto, že šlo o příběhy komornější a sofistikovanější, které jsou mi přece jen bližší – "Dítě v mlze" i "Štvanice" už podle mne příliš tlačí na pilu.
Moje čtvrtá kniha autora - tím pádem vzrostly nároky a mám pocit, že tady ledacos drhne. Na druhé straně, popis psychotického záchvatu v cizině přesný a závěr u Goffy neobvykle smířlivý.
..české léto s českou detektivkou pokračuje
...kde jsou ty doby minulého století, kdy jsme drtili jednu českou knihu za druhou - ty od cizích spisovatelů?...jednou za rok vyšel nějaký Francis, jednou nějaká tříkrátovka, jednou za rok smaragd ......a tak se šlo do zástupu - Zapletal, Švejda, Kostrhun, Stýblová atd.
Tento půlrok jsem snad přečetl víc českých detektivek, než za celou dobu od doby dnes již notně vysmrádnuté sametové revoluce...
A kdo za to může? Především člověk, který si říká Goffa!
Na Goffu jsem byl upozorněn někdy koncem minulého roku.... a dnes jsem dočetl jeho poslední, osmou knihu !!!
A mohu říci - dobrá česká detektivka = Goffa
...všech osm goffovek má u mne mých oblíbených 321%
Miko Syrový se zařadil mezi velikány české detektivky po boku Klubíčka, Vacátka, Exnera .....
Štvanice se řadí opět do řady toho mála českého, co je na české detektivce hodně dobré....
Autorovy další knížky
| 2020 |  Muž z chatrče |
| 2014 | Bez těla |
| 2019 | Přiznat vinu |
| 2013 | Muž s unavenýma očima |
| 2016 | Dítě v mlze |
Gofa umí skvěle popsat jak pocity zoufalství, tak beznaděj a poruchy mozku při opici.