Deštivé poledne
Arnošt Lustig
Knihou Deštivé poledne obnovuje Mladá fronta vydávání sebraných spisů Arnošta Lustiga, které započalo a nedokončilo nakladatelství Hynek. Jedná se o soubor osmnácti novel a povídek věnovaných převážně holocaustu Židů za 2. světové války. Zatímco úvodní povídky zachycují prožitky a pocity židovských obyvatel před transportem, jádro knihy tvoří prózy zabývající se postavením bezmocného jedince v soukolí nelidské mašinérie koncentračních táborů. Na závěr knihy autor zařadil i řadu povídek odehrávajících se krátce po válce, jejichž hrdinové zápasí se svými válečnými traumaty. Na základě vlastní neopakovatelné zkušenosti nám Lustig ve svých prózách dává nahlédnout samotnou podstatu člověka i to, jak se projevuje v mezních životních situacích.... celý text
Přidat komentář
Knihy od A. Lustiga mne přitahují už od puberty, stejně jako díla Oty Pavla. A tak se vždy ráda k jeho knihám vracím. Tyto kratší povídky jsou řazeny podle dobové posloupnosti v níž se odehrávají. Začínáme tedy v období po anšlusu Rakouska, exodu německých Židů do Československa, společně s nimi projdete gethem v Terezíně a dál na východ, až do konce války, prvních dnů míru a prožijete návraty lidí s válečnými traumaty. První dvě třetiny, tedy ty bezprostředně předválečné a protektorátní byly velmi čtivé, jednoduché zamyšlení nad svobodou člověka, ponížení, odvaze, utrpení i radosti. V posledních povídkách jsem se utápěla v úvahách a mnoho času strávila hledáním smyslu jednotlivých slov a souvětí. Potom už byla četba krkolomná. Některé z povídek byly již vydány v jiných sbornících nebo románech, odkud jsem je již znala.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé židovská ghetta holokaust, holocaust
Část díla
Autorovy další knížky
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2002 |  Démanty noci |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
Kniha Deštivé poledne je v
| Přečtených | 21x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 5x |
První polovina knihy věnující se době protektorátní a předválečné se četla snadno.I když popisuje traumatickou dobu plnou bezpráví, násilí a lidské bolesti, Lustig dokázal osudy lidí popsat velice čtivě.
Druhá polovina knihy je plná filozofických úvah a dlouhých souvětí a bavila proto mnohem méně.
V konečném důsledku tak působí kniha trochu nevyváženě.