Deník šílenství

Deník šílenství https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475033/bmid_denik-silenstvi-TAp-475033.png 3 51 51

Kdysi kdosi řekl, že „realita je iluze způsobená nedostatkem alkoholu“. Avšak právě Deník šílenství bez přetvářky a sebeklamu ukazuje, že každý z nás si tvoří realitu vlastní, která může fungovat bez alkoholu či jakékoli jiné berličky. Je jenom na nás, zda dokážeme projít životem s čistou hlavou a jasnýma očima, i když se nám od počátku pokouší zkřížit plány alkoholismus otce, šikana spolužáků, psychická nemoc či nepochopení okolí. Deník šílenství je osobní zpovědí mladé autorky, která si tím vším prošla a nakonec dokázala najít cestu z bludného kruhu. Poté, co si sáhla na dno i na vlastní život, podstoupila léčbu a uvědomila si, že „nikdy není pozdě začít znovu a každý problém má nějaké řešení“. Tuto autorčinu prvotinu je možné považovat za jakési zúčtování s jednou životní etapou, která trvala deset let a během níž se na jednu stranu podařilo mnohé pokazit, na stranu druhou ji jako osobnost velkou měrou mnohé obohatilo a přesvědčilo o tom, že „to, co vyzařujeme, se k nám vrací“, a že pokud se nenecháme zlomit a soustředíme se na to opravdu důležité, probudíme se jednoho dne do lepší reality.... celý text

Přidat komentář

veris2666
03.09.2021 4 z 5

(SPOILER) Deník Šílenství
Osobní zpověď. Upřímný a pravdivý příběh osoby se kterou jsem se seznámila před více jak patnácti lety. Už jen proto, že jsem byla tichým svědkem a s autorkou jsem byla v kontaktu v době léčby i v době po jejím ukončení, mohu potvrdit pravdivost na většině stránkách. Dokonce patřím k těm, kteří vědí, kdo je tajemný pan M. (a neprozradím!).
O některých situacích jsem věděla, o některých ne. Něco mi vyrazilo dech a něco mě utvrdilo ve vlastním názoru.
Deník je psaný krásně a má svou poutavou chronologii. Popisuje dny strávené na záchytce, v nemocnici a pak i doma. Mluví otevřeně a upřímně dává najevo veškeré svoje pocity. Stud, naštvanost rozpaky, ale i svou silnou odhodlanost. Uvědomuje si svoje chyby, které zpětně rozebírá a vrací se k nim aby je více rozebrala. Přistihla jsem se že dokonce stránky hltám a ztrácím se ve vlastním čase. Moc se mi líbí, že jsou v knize přidané stránky z pocitového deníku a jsou zde i práce, které v nemocnici Verča psala a také příspěvky zveřejněné na sociálních sítích. Asi právě díky tomu to má hlavu a patu a bez toho by mi kniha připadala neúplná. Na druhou stranu jsem měla pocit, že se autorka trochu opakuje, ale ve finále to ničemu nevadí a je to ve svém smyslu potřeba pro správné porozumění.
Musíme si ale přiznat to nejdůležitější.
Je to deník o závislosti ale také o sebelásce a víru v sebe sama. Když jsem knihu četla, uvědomila jsem si, že promlouvá i ke mě. Nejsem alkoholik, mám své démony někde jinde a kniha mne dokázala oslovit na tolik, abych nad sebou začala přemýšlet.
Šikana, nízká sebedůvěra i sebenenávist jsou jen začátek větších problémů a málokdo má sílu se jím postavit a bojovat s nimi. Nelhat sám sobě a přiznat si svůj pád, protože všechno je to v hlavě.
Knihu doporučuji všem, i těm co nejsou alkoholici nebo bojují s jinou závislostí protože dokáže otevřít oči i v jiných směrech. Věřím, že příběh dokáže promluvit do duše těm kdo to potřebují, ale pak už je jen na nich, jestli ten hlas ve svěm vědomí poslechnou.

teramacek
31.08.2021 3 z 5

Přiznávám, jsem teprve v polovině a už hodnotím; dovoluji si to, protože pocity z knížky mám od začátku až doteď naprosto stejné, spíše se potvrzující a nezlepšující.

Dávám tři body, a z toho jeden čistě za odvahu se k tomu veřejně přiznat. Literárně je to prostě deníček mladé holky, nic víc. Navíc mám pocit, jako by to slečna psala s velkým uvědoměním, že to bude číst její rodina, a proto se mi tam některým pasážím popisujícím vztahy, vděčnost za rodinu apod. těžko věří. Čím víc se v tomhle ohledu tlačí na pilu (mnohokrát zdůrazňovaný úzký vztah s matkou, potažmo láska k sestrám), tím víc se mi pochybovačně zvedá obočí. Pasáže se často opakují, pokud je něco uvedeno jako deníkový zápis, nevím, proč je třeba to plus minus stejně uvést o chvíli / pár stran později jako popis situace. Chápu, že se z toho slečna chtěla vypsat, to je super, od toho deníky jsou. Jestli je nutné je pokaždé vydat, to je asi druhá věc.