Deník 1938–1945
Helga Hošková-Weissová
V roce 1938, kdy si Helga začala deník psát, jí bylo devět let. Spolu s rodiči prožívala první příkoří, kterých se Židé v protektorátu dočkali, a jen bezmocně přihlížela postupným deportacím svých kamarádů, spolužáků i příbuzných. Roku 1941 se Weissovi dostali do Terezína, kde žili společně až do otcovy deportace do Osvětimi v roce 1944. Dva dny po jeho nuceném odjezdu byly do transportu zařazeny i Helga s matkou. Školní sešit, do kterého Helga po celé ty roky tužkou zapisovala děsivý vývoj událostí i své pocity, zazdil její strýc do jedné z terezínských zdí. Helžin tatínek byl v Osvětimi zavražděn, ale Helga i její maminka jako zázrakem přežily pobyt v Osvětimi, Freibergu a Mauthausenu i náročnou cestu zpátky domů do Prahy. Helze je patnáct a půl, když do deníku dopisuje své zážitky od odjezdu z Terezína. Je jednou z mála Židů, kteří se do Prahy vrátili a i po válce ve městě zůstali.... celý text
Literatura faktu Válečné Historie
Vydáno: 2012 , JotaOriginální název:
Deník 1938-1945 , 2012
více info...
Přidat komentář
Tady k tomu není co dodat,prostě hruza ,jakou si nikdo z nás neumí představit.Byla jsem hotová z těch obrázku,uplně věrohodné a v jejím věku...
Knihu jsem si koupila přímo v Osvětimi a proto si ji na památku nechám ve své knihovně, ale mezi top knihy s tématikou holocaustu nepatří. Je to strohé povídání psané dětskýma očima. Avšak zaujal mě popis cesty z Freiburgu do Mauthausenu - evidentně jela spolu s třemi ženami, jejichž osudy jsou zachyceny v knize Narodili se, aby přežili, protože se Helga zmiňuje o jejich narozených dětech.
Moc mě mrzí, že této knize nemůžu dát plný počet hvězdiček. Je to závažné téma zpracované podle autentických zážitků, je to válka z pohledu dítěte, má to silný konec. Kniha je doplněna skvělými ilustracemi. Jen je mi trochu proti srsti to podání na začátku. Vím, že lidský optimismus a přizpůsobivost zvládne nemožné, ale tahala mě uši bodrost na začátku. Podle mého názoru je hodnocení 91 naprosto opravnene.
Knížky z války čtu ráda, vidím tady jak se my máme dobře. Tahle kniha byla úplně jiná něž Deník Anne Frankové. Zatím co se Anne schovávala Helga se byla nucena přesunovat z místa na místo a psala i o koncentráku. Měli to tam vážně zlé. Bylo husté jak srovnávala děti, zatímco ty české jim mávaly ty německé na ně házely kameny... Jsem ráda, že Helga přežila, teď je jí 87 let, i stejně stará Anne Franková mohla žít... a dalších několik milionů lidí!
Pro mě napínavější a zajímavější čtení než světoznámý Deník Anny Frankové. Paní Hošková-Weissová zde popisuje hrůzostrašné zážitky a muka, které zažila v koncentračních táborech. - Knihu mi také obohatila přednáška s paní Hoškovou-Weissovou. Tuto knihu bych jednoznačně zařadil do povinné četby.
Pravdivý, syrový, neupravený Deník Helgy Weissové, který si psala během války v Praze a později v Terezíně je neobvyklý pohled dětskýma očima na válku. Měl by si ho přečíst každý. Více v mojí recenzi v záložkách zde :)
Jedna z nejhorších knih, co jsem četla - a tím nemám na mysli, že by to byl brak, ale že mi při jejím čtení - i po dočtení - bylo špatně. Protože vše, co je v knize, je reálné, zážitky, prožitky, pocity. Na každé stránce si říkáte, že horší už to být nemůže, ale z dějepisu víte, že může.
Text obsahuje dvě dost drsné části. Jednou je vzpomínka na Osvětim, kde Helga strávila deset dní (i když tisíce dalších tam nepřežily jediný den), a tou druhou je transport z Freibergu do Mauthausenu.
Ještě horší byly vysvětlivky na konci, kde bylo čtenáři přibližováno, kdo je, nebo spíš byl, kdo. Bylo to samé: zahynul, zahynula v Osvětimi, všichni zahynuli... Depresivní.
Ale nejhorší na knize snad byly obrázky, kterými Helga svůj deník doplnila, zejména ty znázorňující události v Osvětimi. Vidět fotky vyhublých, zbitých, dohola ostříhaných lidí při selekcích, apelech a tak, je děsné, ale vidět to stejné na obrázcích patnáctiletého děvčete?! Na to už snad ani vhodné slovo neexistuje.
Teď si musím zklidnit nervy nějakým thrillerem - o tom aspoň vím, že je vymyšlený!!!
Cena knihy: 348 Kč
Výpovědní hodnota: nevyčíslitelná
Víc slov snad ani není potřeba. Vše ostatní najdete v knize.
Co na to říct? Tenhle deník nekončí nástupem do koncentráku, ale pokračuje až dokonce války, takže to s autorkou vše prožijete. Tohle si musí přečíst každý.
Je vidět, jakou roli hrála u deportovaných lidí náhoda - kdy dostanou rozkaz k transportu a zejména kam bude směřovat, poněvadž rozdíl mezi Terezínem a vyhlazovacím táborem byl značný. Trochu jsem se divil, jak tito lidé znovu a znovu věřili německým slibům, či jak se někteří z nich fatalisticky dávali do rukou osudu, i když se zejména ke konci války nabízely (byť nebezpečné) možnosti k útěkům. Ale těžko soudit, jak bych se zachoval já sám v situaci fyzické i psychické vyčerpanosti.
Kniha samotná samozřejmě, zejména zpočátku, trpí dětským viděním světa, ale s tím je třeba počítat. Namísto odkazů kdo byl kdo by bylo vhodnější odkazovat na překlady německých vět a názvů.
Jedna z knih, která člověku utkví na dlouhou dobu v paměti. Je hrozné, co se v minulosti dělo a při čtení knihy mrazí, jak se něco takového mohlo stát malým dětem, matkám, otcům a další lidem.
Nikdy nepochopím, jak se něco takového mohlo dít … a jak dnes mohou někteří holokaust popírat. Děkuji všem, kteří se o své utrpení podělí s dalšími generacemi. Tato kniha ukazuje nacistické zlo pohledem předčasně dospělého dítěte. Strhující čtení, úžasné kresby (jestli toto mohu napsat o holokaustu). Místy jsem nevěřícně kroutila hlavou, místy jsem chtěla plakat … při závěrečném osvobození mě mrazilo (a to se mi u knihy dlouho nestalo). Četla jsem řadu knih s tematikou druhé světové války, tato patří určitě k těm nejlepším.
Já myslím, že to nějak extra dlouhý komentář nepotřebuje.
Snad jen dodám to, že přeji paní Weissové hodně zdraví do dalších let!
Jak ohodnotit knihu, psanou za tak hrůzných okolností? Hvězd si paní Helga Weissová užila za celý život dost a i přesto, že by si zasloužila plný počet, rozhodla jsem se, že tuto knihu hvězdou neohodnotím. Tuto knihu bych ohodnotila citátem: "Ten moment, kdy je kniha tak dobrá, že musíte přestat číst, abyste se konečně mohli nadechnout." Děkuji všem, kteří se nevzdali, přežili a dokázali se o těch hrůzách podělit. Rozhodně doporučuji..
Opet jedna z knih na toto tema, ktera mi urcite utkvi v pameti. Pohledem ditete, divky sledujete deni v Terezine.. Kresby v knize jsou nadherne. Ja cetla tuto knihu v holandskem jazyce a tato kniha se zde prodava pod nazvem "Zacalo to hvezdou ". V tomto holandskem vydani jsou nejen kresby Helgy, ale take par fotografii rodiny Helgy a par fotografii z Terezina. Na konci knihy je zajimavy rozhovor Helgy s prekladatelem tohoto deniku z roku 2011 z cestiny do anglictiny Neil Bermelem, z ktereho se dovidame jeste trosku vice . Tato kniha v podobe deniku si zaslouzi byt ctena a ja ji rozhodne ke cteni budu doporucovat dal .
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) deníky Terezín (město a pevnost) české dějiny holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Neskutečný příběh děvčete a přesto skutečný. Mě tenhle deník dostal, hlavně ty obrázky. Jsou děsivé a přesto pěkné. Rozhodně doporučuji!