Démon ze sídliště
Iva Hadj Moussa
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471834/bmid_demon-ze-sidliste-XpA-471834.jpg
4
189
189
Maloměsto, dospívání a temnota v nás. Šestnáctiletý Šimon žije na předměstí Tábora a snaží se uniknout zoufale nudnému a pokryteckému světu kolem. Spolu se svými kamarády Drakem, Armanem a Ludacrisem hraje v blackmetalové kapele, která se pro něj stává ventilem i únikem z reality. Jednoho dne však do jejich života vstoupí tajemný muž, Sorat. Spolu s ním se kluci pokusí vyvolat ducha dávno zemřelé dívky a od té chvíle se věci dávají do pohybu. Jenže — co když vyvolali něco úplně jiného? Nejděsivější démony nacházíme především sami v sobě. Ani to však autorce nebrání vyvolat je se špetkou nadsázky a humoru.... celý text
Přidat komentář
Opět jsem měl pocit, že jsem 16letý puberťák a zapomněl jsem na to jaký měl člověk tenkrát problémy...
Démon ze sídliště je sonda do duše puberťáka a já mám z knihy smíšené pocity. Na jednu stranu je to takové svěží, jiné, kniha dokonale vystihuje myšlení a chování šestnáctiletého kluka. Příběh je psaný ich-formou a použitý jazyk přesně odpovídá věku, takže je to plné vulgarit, což mně nevadí, patří to sem. Přezíravý postoj a některé ironické poznámky hlavního hrdiny jsou občas úsměvné.
Bohužel ten příběh má banální děj. Dlouho jsem čekala, že se dá něco do pohybu, jak slibuje anotace, ale je to slabota. Poutavý děj s okultismem nečekejte. Druhá polovina knihy mě postupně přestávala bavit. Dějově byl pro mne příběh téměř o ničem. Celkově to má blízko k YA literatuře.
Klad této knihy netvoří zajímavý děj, ale dokonalé vykreslení pocitů, myšlení a chování teenagera. Pokud vás tohle zajímá a pobaví, doporučuji. Ovšem pozor, toto rozhodně není četba pro ty, jejichž tolerance sprostých slov končí někde u "jdi mi k šípku"!
Netuctové čtení. Na konci člověk lituje, že vyprávění nepokračuje. Skvělé vtělení autorky do 16letého kluka/muže. Za mě moc dobrý.
Od téhle knihy se člověk těžko odtrhne. Příjemně napínavé, opravdu hodně vtipné a zábavné, protkané okamžiky, kdy už spolu s hlavním hrdinou těžko rozeznáváme, co je dílem nějaké tajemné síly a co si jenom vsugerovává. Vážně oceňuji autorčin humor, nešlo se nesmát, ale určitě to nejsou jen humorné chvilky, co hlavní hrdina prožívá...
Užila jsem si ji. Zábavná a svěží cesta do hlubin mladé metalákovy duše. A že jsou to taky jenom lidi. A jejich démoni jsou taky jenom lidi, a někdy bohužel i obráceně. To je prostě život, někdy dostanete odpověď a někdy ne, ale vždycky to nějak dopadne.
Příběh jako takový nemá takovou váhu jako autorčino vtělesnění do 16-ti letého chlapce. Kniha se četla sama. Tleskám.
Démon ze sídliště je blackmetalový bildungsromán z českého maloměsta s těmi nejnepravděpodobnějšími hrdiny, kteří jsou o to sympatičtější. Příběh z doby, kdy se člověk hledá, intenzivně vše prožívá, a ať je sebevětší nihilista nebo i satanista, je mnohem citlivější než dospělí. A to já mám rád. K tomu vhled do zajímavé subkultury, špetka zločinu a hlavně skvělý cit pro jazyk i humor. Těžko věřit, že autorem není Šimon, ale o generaci starší žena. Byť autentická fanynka black metalu. Tleskám, pí*o!
Po přečtení mi došlo, jak hrozně nedospělá jsem. Největší radost jsem měla ze zcela autentických dialogů mezi klukama, z Šimonovo otřepaných básní, z chlastání a z tolikrát řečených slov pí*a a ču*ák. Bavila jsem se tak, že mi chvílemi unikala podstata i děj knihy. Hodilo mě to zpátky na střední a teď si tak jako hezky vzpomínám, jaký hovadiny jsme přesně řešili. Oddychovka skvělá! A Ronda je svině.
No tak krása! Fakt se líbilo, super napsané, lehké, čtivé, přirozené. Pobavilo, a to hodně.
Kdybych nevěděla, že knihu napsala žena, myslela bych si, že je autorem fakt ten šestnáctiletý kluk - tak je to živé, uvěřitelné a přirozené. Bavily mě hlavně dialogy - pecka! Příběh o partě kluků, kteří hledají svoje místo v životě, by podle mě obstál i bez "detektivní" zápletky, která mě ale bavila také.
Štítky knihy
dospívání spiritismus Tábor black metal české romány
Autorovy další knížky
| 2021 |  Démon ze sídliště |
| 2022 | Havířovina |
| 2020 | Šalina do stanice touha |
| 2020 | Hlavně na to nemysli |
| 2024 |  Těžké duše |
Už dlouho jsem se u žádné knihy nepobavila, jak u této, a to i přesto, že už jsem dávno pubertálním létům odrostla. Autorce se totiž povedlo velmi dobře a realisticky vykreslit myšlení a vnímání pubertálního chlapce, stejně tak jeho komunikaci s vrstevníky. Šimon je navenek drsňák, v dialozích s kamarády lítají vulgarismy jeden za druhým, uvnitř je to však citlivý kluk, který se snaží poprat s bouřícími se hormony a s nepochopením dospělých a vlastně celého světa. Knize dominují Šimonovy sarkastické hlášky a humorné scény. Rychlý a depresivní závěr mě docela zklamal, i přesto však knihu doporučím.