Dělníci moře

Dělníci moře

Světoznámý román francouzského klasika. Hrdinou je rybář, výjimečný jednotlivec, který bojuje s oceánem. Je dostatečně silný v zápase s přírodou, avšak slabý v boji s lidskou přirozeností, s láskou. Děj se odehrává v drsné a krásné přírodě Normanských ostrovů, kde Hugo strávil bezmála 20 let svého politického exilu.

http://www.databazeknih.cz/images_books/57_/5741/delnici-more-0Dm-5741.jpg 3.959
Originální název:

Les Travailleurs de la Mer (1866)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Přidat komentář
WeeWar
21. února

ups, to je jak cist umelecky ztvarnene popisy jednotlivych snimku artoveho romantickeho filmu nataceneho vysokorychlostni kamerou. Jestli existuje nejaky romantismus, tak tohle je jeho extrémně realistická podoba:) Jestli tohle dolouskám tak si...tak si...přečtu zas něco jiného:) že by devadesátrojku?

Formol
14.12.2016

Po Zvoníku u Matky boží a po Bídnících jsem se vrhl i na Dělníky moře. Možná jsem očekával něco trochu jiného, možná jsem očima člověka přelomu 20. a 21. věku už nepostřehl to podstatné. Ale stalo se, že se nestalo nic. Kniha mě vůbec neoslovila. Nemůžu tvrdit, že by byla nudná, to rozhodně ne, ale prostě děj plynul a plynul až uplynul a nic...

aktak1203
07.01.2016

Knihu jsem úspěšně přečetla po měsíci a musím říct, že mi toto umělecké dílo dalo zabrat. Je to kniha těžká a ne vždy na ní má člověk náladu. Musím se přiznat, že začátek je úplně nejhorší. Prokousat se popisem krajiny je trochu očistec. V této knize nehledejte zvraty ani napětí, ale odkaz a kochejte se vyjadřováním a krásou jazyka. Chtěla jsem dát nejdříve 3 hvězdičky, protože dílo je opravdu těžké, ale za posledních 100 stran přidávám i tu čtvrtou. Všem co vydrží přeji krásné počtení.

roman9739
01.12.2015

Už v průběhu četby jsem se musel v duchu omluvit všem svým profesorům češtiny, kteří mě nabádali abych četl klasická díla a já natruc četl vše, jen ne povinnou četbu - škoda, mohl jsem se pokochat tímto skvostem daleko dřív.
Dílo plné nádherné poetiky a postřehů, které jsou, a z toho až mrazí, platné i dnes.
Klobouk dolů.

reader.007
25.09.2015

Zřídka komentuji knihy které jsem nepřečetla od prvního do prvního písmenka, ale tato kniha je (dle absence komentářů soudě) tak neprávem opomíjena že mi to nedá: důvod proč číst Huga jsem už popsala u autora samotného a ať už se rozhodnete knihu číst celou nebo ji alespoň pečlivě prolistovat, myslím že nebudete zklamáni, protože síla některých pasáží dokáže uchvátit a nepustit stejně pevně jako chapadlo chobotnice hrdinu právě tohoto románu (mimochodem kapitola kde autor popisuje chobotnici je možná nedokonalá, měřeno z dnešního úhlu poznání, ale i tak je úžasná a jeden si zrovna říká, jak mohl považovat za nejděsivějšího tvora moře chudáka žraloka).
A abyste neřekli že jen tak prázdně tlachám, na závěr úryvek:

"Všichni tvorové vnikají do sebe navzájem. Hniloba, toť výživa. Děsné vyklízení zeměkoule. Člověk je masožravec a zároveň hrobař. Život náš zakládá se na smrti. Tak zní hrozný zákon. Jsme všichni hroby.
V soumračném našem světě tvoří osudná nutnost tohoto řádu netvory. Ptáte se: k čemu? Je tomu již jednou tak.
Je to vysvětlení? Je to odpověď na otázku? Ale proč pak nevládne jiný řád? A otázka stojí před námi znovu.
Žijme, budiž tomu jakkoliv.
Leč hleďme, aby smrt byla pro nás pokrokem. Směřujme k světům méně temným.
Následujme svědomí, jež nás tam vede.
Neboť nezapomínejme toho nikdy, lepší dá se nalézt pouze nejlepším."

mutace
04.02.2013

Závěr je v celku strhující, kniha graduje, ale jen pozvolna. Autorův sloh je také krásný a propracovaný, pouze, při popisu krás Normandských ostrovů, je až příliš důkladný a detailní.