Ďáblův hřbet

10.04.2023

Před pár dny jsem dočetl Ďáblův hřbet. Povím vám, že kniha je skvěle propracovaný horor a stojí za přečtení.

Dosti se vyhýbám knihám, které jsou až moc do minulosti, přičemž tato kniha se odvíjí ve 13 století, což taková kniha by nebyla můj vkus, kdyby mě nezaujala obálka, žánr, anotace.

Autoři píšou čtivým stylem, který mi byl od začátku sympatický a děj se nijak z mého pohledu netáhl, ba naopak to bylo více a více napínavější, což jsem si naprosto užíval. Kdo by nebyl v nebi ze čtivé knihy.

Souhlasím s mnoha recenzemi, že kniha není pro slabé povahy, protože ty scény byly opravdu šílený, ale tak to má u dobrého hororu být, ne? Ty scény mi přišly, že knize daly vynikající nádech většího strachu a morbidity.

Jak už jsem zmínil - obálka je překrásná a přesně takového rohatého jsem si představoval při čtení, kdy jsem si zkoušel vykreslit v mysli obrázek scén.

Dle mého parádně napsaná kniha a překvapilo mě, že autoři si zvládli poradit s dobou 13. století a vyhrát si s nechutnými scénami.

09.04.2023

"Z vlnící se tmy cosi vystoupilo a blížilo se k nim. Přímo do měsíčních paprsků, které z dosud temných odstínů vytáhly barvy a vymalovaly před nimi děsívy obraz blížícího se pekla. Bylo to vysoké, mohutné a ohyzdné..."

Ocitáme se ve 13. století, na slovensko-moravském pomezí. Lidská obydlí se rozšiřují a tak tehdejší panovník Čák nařídí osídlit oblast zvanou Ďáblův hřbet. Tato dosud neobydlená divočina dělá svému jménu čest - nikdo nechce mluvit o tom, co se tam děje. Každý se při zmínce o tomto místě začne neklidně ošívat, zrak mu potemní vzpomínkami a hovor raději stočí k jinému tématu.

Skupinu osadníků vede kapitán Tibor Lukavský, spolu s dalšími zkušenými vojáky. Poznáváme spousty postav karavany, včetně jeho mladého syna Jonáše a kněze Jilemnického. Zároveň souběžně se strastiplno cestou osadníků a jejich těžkému začátku v Ďáblově hřbetě sledujeme příběh Na. Zvláštní ženy, žijící samotné v chatrči uprostřed zlověstného lesa. Její příběh je krutý stejně jako "návštěvníci" z lesa, kteří ji častují svými návštěvami...

Několik měsíců je v nově vzniklé osadě klid, ale to by nebyl člověk, aby si ve své domýšlivosti nemyslel na to, co není jeho a nebral si, co mu nenáleží. Následně se stáváme svědky naprosté fanatizace davu, v čele s Jilemnickým, jenž se pyšní svojí inkvizitorskou minulostí. Takže vám nejspíše dojde, jak asi dopadne střet nepřítomného boha s všudypřítomným zlem.

Příběh je napsán honosným a květnatným jazykem, plným archaismů, ale zároveň je pojat moderně a rozhodně nebudete mít problém se začíst. Naopak, při absenci prznění českého jazyka jsem div nevrněla blahem. Kniha je brutální, ohavná a zvrácená - najdete tu incest, obcování, vraždy a násilí a o stříkající krvi a létajících střevech nemluvě. Zkrátka jak to v Goldendogu máme rádi.

Byla jsem uchvácena příběhem ze 13. století, kdy teprve naše země vznikaly a utvářela se území. Zároveň mě dostal ten střet panensky čisté přírody bez poskvrnky s lidským zásahem. Souboj mezi člověkem a přírodou, kdy ještě byli vlci a medvědi na každém kroku a lidé neměli příliš účinné zbraně...

Nelze dát jinak, než 5/5, poděkovat nakladatelství Goldendog za poskytnutí knihy a čekat, která další kniha v mém srdíčku zanechá ten zlověstný stín tajemna a neznáma a způsobí mi noční můry, jako jsem měla dnes...

"Já som koza rohatá,
do pou bokou odratá!
Cupy, rupy, nohami,
prekolem ťa rohami..."

04.04.2023

Tvorbu Honzy Vojtíška a Ivana Kučery znám, každého z nich považuji za jedny z nejlepších autorů v dané zemi. Pro to jsem byla natěšená, že soustředili své síly do jedné knihy. O co víc vzrostlo mé nadšení, když jsem se dozvěděla, že půjde o historizující příběh! Je tu všechno - dusná atmosféra, napětí, syrovost středověku, příjemná stylistika, uvěřitelné postavy, nepoučitelní fanatici a hlavně originální tvorové, na které není možné jen tak zapomenout. Jestli mi doposud v domácím horroru něco chybělo, pak to byla právě tato kniha a já děkuji autorům.

08.03.2023

13.stol. Obyčejní lidi, co chtějí založit osadu v divném lese v neobydlené oblasti Ďáblův hřbet, nevysvětlitelné úkazy okolo - co se může stát?
Nečekaně - hodně. Maximálně se tu těží právě z dobového zasazení (neprzní se řeč) a nátury tehdejších lidí (pověry, úloha Boha).
Skupina je vedena kapitánem a důležitou figurou se postupně stává i kněz.
Je tu skvěle uchopena třecí plocha mezi světskou a duchovní moci uplatňovanou na prostý lid prostřednictvím dialogu kapitána a kněze.
No a dialogy postupně přechází do činů, když se situace v pustých lesích začne vyostřovat.
Připravte se na podivné ženy (nebo čarodějnice?), děsivá stvoření lesa (nebo ďábla?) a to nejhororovější ze všech - zfanatizovaný dav, kterému je dána moc.
A kapitán je přesně ten typ, který táhne knížku. Jeho racionální uvažovaní, vztah se synem a odvaha.
Jsou tu podrobně barvitě popsané nechutné scény, ale šlo o tvrdou drsnou dobu, tak jen skousni a čti dál. Posunula jsem si touto knihou hranice hnusu, respektive- netušila jsem, co všechno snesu a zároveň nebudu schopná dát jiné, než nejvyšší hodnocení.
A ten konec! tak nevyhnutelný, tak věrohodný, tak zpečetěný lidskými činy opakujícími se pořád dokola už po staletí.
Vydatný kousek, ctící dobu, barvitý, ne pro slabé žaludky.

24.02.2023

Ďáblův hřbet - Honza Vojtíšek & Ivan Kučera

Kniha nás zavede do 13. století, kdy se ocitneme v lesích nedaleko Ďáblova hřbetu. Sledujeme skupinu lidí při vytváření nové osady. Jenže o zdejších lesích kolují pověry a brzy skupina zjistí, že v lesích nejsou sami.

Sledujeme tu dvě linky, které se později propojí. Jako první poznáváme Na a její zásadní zvrat v životě a její život po oné události. Druhou linkou je pak samotná cesta lidí do lesů a budování osady. Mně samotné se více zamlouvala linka, která byla spjata s Na. Druhá linka se mnohdy táhla. Nicméně chápu, že pro úplnost příběhu, to takto muselo být.

Na je statečná, empatická, silná, samostatná žena, se kterou se život nepáře. O to víc mne fascinovalo, jak se se svým osudem poprala.

Co se týče osadníků, tak jsem se zpočátku bála množství postav. Nicméně jsem byla mile překvapena, že jsem se v nich neztrácela. Žádná ale nebyla nijak výrazná natolik, že bych ji vyzdvihla jako další hlavní postavu, ale oceňuji, že složení osady bylo rozmanité a autoři nevynechali žádnou věkovou skupinu.

Co musím pochválit, tak je popis prostředí. To se autorům podařilo a člověk měl pocit, že je na místě se všemi postavami.

Kniha se místy četla skvěle, ale občas jsem se musela nutit do čtení. Úplně mne nebavila denní rutina obyvatel osady. Fantasticky bylo ale popsáno, co zlého se v lese skrývá. A konec byl brilantní. Krvavé zakončení dalo příběhu šťávu. Na závěr bych chtěla podotknout, že se asi už nikdy nepodívám na kozly stejným pohledem jako před knihou.

Knihu jsem četla ve společném čtení a musím přiznat, že to bylo jedno z nejlepších, které jsem zažila.

Knihu bych zařadila do škatulky “nenadchne ani neurazí”.

Hodnotím 3,5/5⭐️

21.02.2023

Když jsem o Ďáblově hřbetu slyšel poprvé, okamžitě jsem věděl, že ho chci číst.

Dva autoři hororových příběhů zvolili pro námět své další knihy středověké prostředí oblasti na pomezí Moravy a Slovenska, což mě okamžitě lákalo k přečtení. Jakmile mi kniha dorazila, okamžitě jsem jí do sebe pral pod tlakem. Byl jsem zvědavý, jestli to bude takové, jaké jsem si to představoval a co ve mně horor, středověk a obecně blízké prostředí na první dobrou může evokovat.

Na rovinu říkám, že kniha má ještě větší přesah, než jsem si mohl myslet. Jelikož už nějakou tu práci Honzy Vojtíška znám, mohl jsem tušit, že start to napálí nějakým explicitním hnusem. Když už šokovat, tak proč ne hned, že?

Osobně musím říct, že nejsem úplně fanoušek podobných scén, ale na druhou stranu jsem o to víc ocenil středověkou atmosféru, kterou kniha vládne. Líbí se mi detaily ohledně doby, ve které se příběh odehrává. Na to, jak se lidé chovali, co jedli, jak po okolí cestovali a podobné maličkosti. Příběh je v tomto pěkně popisný a krásně ho atmosfericky podkresluje. I když se jedná vlastně o poměrně standardní vyvražďovačku, což musí být patrné všem, co si přečtou obsah na zadní straně knihy, pořád v knize je cosi ďábelského, co v čtenářovi nenechá spát ani pár dnů po přečtení. Opravdu povedený kousek.

11.02.2023

Nie je to až tak dávno čo som dočítal knihu Prasa a na konci mojej recenzii som si neodpustil rúhavú vetu o tom, že z tmavých lesov sa zase ozýva nejaký šepot. Keby som len ja vtedy vedel...

Ivan Kučera slovenský autor väčšinou hororových príbehov nám spolu s českým autorom tiež strach naháňajúcich kníh Honzom Vojtíškom predstavujú spoločnú novú knihu. Prišla náhle a nečakane alebo ako sa hovorí ako blesk z jasného neba. Vôbec som nevedel, že Ivan pripravuje novú knihu a keď sa zjavila v ponuke okamžite som písal Ivovi kedy? prečo? ako ? s kým s čím ? ale hlavne funguje Ti pošta ? Obratom mi prišla zásielka a neváhal som ani sekundu, zaujímavá obálka, pekná tématicka záložka. Letmo som nazrel a úvodné magnetické slová ma nemilosrdne vtiahli do temnoty. Obed šiel bokom, WC šlo bokom, pojem o čase takisto a zrazu vidím okolo seba šero, boľavý mechúr a žalúdok vydával zvuky ako zo starej štôlni. Ejha 150 strán padlo ! Už som vedel, že príbeh je môj a ja patrím príbehu a naplno som sa začítal. Kniha padla do 24 hodín. Nečudujem sa vysokým a kladným hodnoteniam nielen tu na tejto stránke. Môžem smelo skonštatovať, že sa zrodil môj prvý tohto ročný knižný hit z našich lesov, lúk a pasienok. A nepreháňam ani trochu keďže lesy, lúky sú miesta ktoré v knihe tvoria gro lokácii. Nesmieme zabúdať, že sú naše aj geograficky. Dej sa odohráva na slovenskom - moravskom pohraničí neďaleko historicky zaujímavého mesta - Trenčín. A tu aj začína náš dej, historicky známa osobnosť Matúš Čák Trenčianský spustí udalosti ktoré začnú nevinne. Jeho chúťky na nové územia a zvedavosť mu vnuknú nápad čo tak poslať ľudí na miesta dosiaľ neznáme. Miesta kde ľudia ešte nebývajú a kde by sa Čáková ríša mala rozťahovať. A preto poverí veterána mnohých vojen kapitána Tibora Lukavského aby vytvoril vojenskú jednotku ktorá pôjde s drevorubačmi, tesármi, sedliakmi založiť osadu v mieste zvanom Diablov chrbát. Vojaci budú chrániť civilov počas cesty, počas výstavby osady a samotných prác v osade. Súčasťou výpravy je aj samozrejme kňaz a felčiar. Prvý sa stará o "blaho duševné " a druhý o zdravie telesné. Viacej v mojej recenzii...

https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/diablov-chrbat-a-rohati-diabli-94902

09.02.2023

Skvělý folk horor v podání československých autorů.

Líbila se mi kombinace prostředí tajemných hlubokých lesů a bohabojných, pověrčivých lidí.
Knížka se čte sama, protože napětí vás nenechá v klidu ji odložit.
Máme zde spoustu krvavých pasáží, kde lítají vzduchem nejen všemožné končetiny ale i vnitřnosti apod.
K hlavním postavám jsem si nestihla moc vytvořit vztah ale to mi nijak nepřekáželo. Jen bych uvítala možná více osvětlení tajemných kopytníků, kteří jsou velmi brzy čtenářům odhaleni leč o nich nic moc nevíme.
Jejich schopnost se všemožně skrývat, nebo nadlická síla se maloučko upozadila v závěrečném boji, kdy ne vždy měli nad lidmi navrch.
Ač bych uvítala ještě propracovanější postavy, ke kterým bych si vztah vytvořila, i tak jsem tam měla své favority.
Naprosto úžasné scény byly s vlky nebo medvědicí, kde se mi krapet neudělalo úplně nejlíp jak živě autoři scénu popsali.

Na pár drobností, které ráda odsunu, autorům tleskám za krásně zpracovaný dobový folk horor, který tady ještě nemáme. Jste skvělí a těším se, že opět spolu něco vytvoříte.

05.02.2023

13. století - skupina dřevorubců a vojáků se vydává do Ďáblova hřbetu, aby v tomto bohem zapomenutém kusu divočiny vybudovali novou osadu a dopravní stezku z Trenčína na Moravou. Jenže jak se později ukáže, Ďáblův hřbet už obydlený je...

Prostředí a atmosféra 13. století a hlubokých neprobádaných lesů, byla popsaná skvěle. Špína. Krutost a divokost přírody. Surovost celé té doby a síla lidí, kteří se vypravili do hlubokých lesů za novými začátky. Od prvních stran jsem byla zvědavá, jak se bude tahle naše výprava činit a co všechno v Ďáblově hřbetu objeví.

Čtivost se knize nedá upřít. Ze začátku jsem se snažila krotit svá očekávání a raději v klidu čekat, s čím tato česko-slovenská autorská dvojice přijde. Ve výsledku jsem nadšená!

Hned zkraje je tu několik dost brutálních sexuálních scén, které by slabší povahy nemusely zrovna zvládnout a těžko by je rozdýchávaly. Není tu toho ale zas tak moc, i když jsem se chvilku bála, aby to celé nebylo jen o tom a o snaze šokovat a znechutit. Naštěstí s blížícím se středem knihy a budováním nové osady se děj začíná někam posouvat a konečně se toho začne i víc dít. Na ten zlom jsem se moc těšila a užívala jsem si, když se pomyslné dvě linky začaly proplétat a průser byl na světě...

Závěr byl za mě strhující a moc jsem doufala, aby to přesně tak bylo - v tom mi autoři udělali radost. Posledních asi padesát stran to jelo a člověk se nestačil divit. Líbilo se mi, že autoři do příběhu zakomponovali i trochu té slovanské mytologie. Bylo z toho hned i víc cítit, že se pohybujeme tady u nás - na česko-slovenských hranicích - a ne v nějakém od základů smyšleném středověkém fantasy světě.

Jedna věc mi ale přišla trochu škoda - a to postavy. Z celé party tu byl asi jen jeden, ok možná dva, kterým jsem fakt držela palce a doufala, že to nějakým zázrakem dotáhnou až do konce. Zbytek postav mi byl více méně fuk a případné ztráty na životech mě nechávaly chladnou. Byl tu teda ještě jeden, který ve mě probudil nějaké emoce, a ten mi doslova pil krev (ale takových by se nás asi našlo víc). Nápad, děj a atmosféra knihy mě ale nadchly a četlo se to samo. Spíš byl problém knihu pustit z ruky - hlavně ke konci!

01.02.2023

Osobitý příběh odehrávající se v dobách panování Matúša Čáka Trenčianského, jehož dějovou osu tvoří osídlování nehostinných a tajemných lesů pod Velkou Javořinou. Na příkaz panovníka se do nich z Trenčína vydává skupina vojáků společně s knězem, lékařem, dřevorubci a jejich rodinami, aby zde založili osadu. Temné hlubiny bílokarpatských hvozdů na moravsko-slovenském pomezí však obývají děsivé bytosti a osadníci jsou zde nuceni čelit nezvratnosti svého osudu. Tento fiktivní historický hororový román s mytickými prvky obsahuje naturalisticky syrové popisy, které se mi nečetly lehce, ale k žánru hororu hrůzné a krvavé pasáže patří a čtenáře by neměly překvapit. Celkově se mi příběh líbil a osud osadníků jsem sledoval s napětím. Sám pro sebe poznamenám, že do přečtení knihy jsem si nikdy neuvědomil, že pojmenování nejvyššího vrcholku Bílých Karpat je odvozeno od javorů, které na jeho svazích rostou. Autoři mě tak touto nepatrnou vsuvkou zasazenou do děje obohatili i po vědomostní stránce.