Cop
Lætitia Colombani
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/373873/bmid_cop-3aV-373873.jpg
5
967
967
Tři ženy žijící ve třech různých světadílech, tři osudy: Indka, která patří k nejnižší společenské vrstvě – Italka, jež zdědí rodinnou firmu – Kanaďanka, která má skvělou kariéru v právnické firmě. Všechny tři spojuje touha po důstojném životě. Nikdy se spolu nesetkají, nevědí o sobě; a přesto se mezi nimi vytvoří intimní pouto – symbolické pouto vzpoury proti nepřízni osudu.... celý text
Přidat komentář
Kniha má lehce předvídatelný děj, ale i tam mě bavila, hlavně svým jazykem a postavami.
Moje první kniha od odeonu. Věděla jsem, že mám čekat kvalitu. A tu jsem taky dostala. Podle recenzí jsem měla očekávání a vše se do detailu naplnilo. Rozhodně doporučuji.
Příběh tří žen z rozdílných společenských vrstev i jiných kultur a spojuje je vlasy.Indka je z nouze prodá,Italka ve své firmě zpracuje a bohatá Kanaďanka si koupí paruku.Nejvíc mě zajímal příběh indický.
Tuto knihu jsem přečetl jedním dechem. Vypráví o třech ženách, které pochází z různých sociálních prostředí. Smita žije v Indii, Giulia žije v Itálii a Sarah žije v Kanadě. Všechny příběhy žen se mi líbily a příběhy se postupně splétají do jednoho copu. Myslím si, že nejtěžší osud ze všech tří žen měla SMITA. Pozastavoval jsem se nad tím, jak krutě se zachází se ženami v Indii, jako by byly kusem hadru a muži si se ženami mohou dělat naprosto cokoliv, co se jim zlíbí. Žena patří muži a musí ho poslechnout na slovo. Také mne fascinovalo zaměstnání Smity včetně jejího muže a katastrofální hygienické podmínky, které panují v Indii.
Kapitoly s jednotlivými hrdinkami se střídají. Kniha má poukázat na to, že pokud chceme v životě něco změnit, vyjet ze zajetých kolejí, musíme pro to něco udělat a není to vždy jednoduché. Vyžaduje to odvahu, a ačkoliv se na počátku může zdát, že naše rozhodnutí nikdo neschvaluje a všichni jsou proti nám, pokud vytrváme a budeme dělat všechno proto, aby se náš sen vyplnil, tak máme šanci na úspěch. Pokud nás lidé, kterým jsme věřili, srazí na kolena a odvrátí se od nás, tak je důležité neupadat do melancholie a neutápět se v ní, ale naopak postavit se vzniklé situaci čelem a snažit se ze všech sil, abychom se co nejdříve postavili na vlastní nohy a mohli tak dokázat, že si sami sebe vážíme a že nás jen tak něco nesrazí na nohy.
Hrdinky této knihy se ocitly v situacích, které pro ně nebyly jednoduché, ale všechny k daným situacím zaujaly postoj a snažily se to řešit. Asi nejtěžší ze všeho je učinit první krok, pokud se rozhodneme udělat nějakou životní změnu. Hodně lidí by chtělo změnit svůj život a v představách si říkají, jaké by to bylo, pokud by tento krok učinili, ale málokdo najde odhodlání to zrealizovat ve skutečnosti. Lidé neradi mění svůj životní styl, anebo mají strach z neznáma, říkají si, jestli to zvládnou a nejsou si jistí, a tak raději zůstávají u jistoty, i když jim to nevyhovuje. Někdy se říká, že ženy jsou v mnoha ohledech silnější než muži, musí zvládat mnohem více věcí než muži, nestěžují si, a tak také u hrdinek této knihy se dočteme, jak dokážou být ženy silné.
Tento román nám také ukazuje, jak je důležitá komunikace mezi sebou navzájem. Pokud se dostaneme do problémů a máme u sebe lidi, na kterých nám záleží, měli bychom se s nimi podělit o trápení, které nás tíží. Vím, že to není jednoduché, říkáme si, že raději si tajemství ponecháme pro sebe, abychom nezatěžovali ostatní a aby se tím netrápili. Jenže většinou dojde k tomu, že to, co jsme se snažili přede všemi skrývat, vypluje na povrch a je to mnohem horší. Pokud se svěříme nejbližším, část břemene ze sebe sejmeme a nebudeme na to sami.
Tento román také ukazuje, že člověk jede dlouhé roky v zajetých kolejích, najednou dojde k události, která převrátí jeho život vzhůru nohama a člověk se musí s takovou situací poprat. V takové situaci se může zamyslet nad svým životem a přehodnotit ho, které priority jsou pro něj důležité a které méně. Někdy se říká, že všechno zlé je pro něco dobré a možná na tomto tvrzení bude kus pravdy.
Olga Stehlíková, která napsala Doslov, píše: „Vyprávění plyne přirozeně a rychle, příběh je vlastně podán velmi stručně, na to, co všechno se v něm stihne odehrát. Colombaniová přesto dokázala vylíčit exotická a různorodá prostředí věrohodně a plasticky a její charaktery jsou dojemné. Napsala příběh, který by jistě bylo možné označit jako feministický: oslavuje silnou, osvobozenou ženu, ať už se narodila kdekoli a do jakkoli formujícího prostředí. Jistě bylo jejím přáním, aby se v ní, v této symbolické postavě ženy pevného charakteru, její čtenářky poznaly. Ostatně román je dedikován „skutečným ženám“.
Knihu určitě doporučuji k přečtení. Jedná se o příběhy ze života, které osloví jakéhokoliv čtenáře - ženy i muže, ačkoliv tato kniha má především dodat sílu a naději všem ženám. Když jsem četl příběh Smity, uvědomil jsem si, v jak hrozných podmínkách žijí ženy v Indii. V minulosti jsem četl knihu od indického autora, takže jsem něco málo věděl, ale příběhem Smithy jsem si to znovu připomněl. V knize je také psáno o různých náboženstvích a zvycích a jaký to má vliv na člověka. Knihu hodnotím na 100 %.
Životy tří nekonvenčních silných a odvážných žen se v jednom okamžiku až romanticky protnou. Nejedná se však o žádnou červenou knihovnu, naopak o velmi realistické, dobře vystižené příběhy, které zasáhnou....obzvlášť ten Smity a Lality, pro nás naprosto nepředstavitelný.
Nejvíc mě zasahnul příběh Smity a Lality. Tam jsem strašně doufala v dobrý konec. Nemít co dát dítěti jíst a kolikrát dokonce ani pít, to je dno na které se nikdo nechce dostat. Smitina odhodlanost a snaha zařídit dcerce lepší život mě naprosto dojímala. V porovnání s tím mi přišel příběh Sarah trochu zhýralej. Většinu příběhu myslela spíš na svojí kariéru a úspěch než na svoje děti. Čekala jsem, kdy konečně řekne, že chce bojovat, aby je viděla vyrůstat a byla tam pro ně. Naštěstí to přišlo. Giulinin příběh byl roztomilý, mladiství, nepřišel mi tak dramatický a tak jsem si ho mohla bezstarostně užít. Moc se mi to líbilo, mám tyhle příběhy oslavující ženskou sílu a odhodlanost ráda.
Přesně ten příběh ze kterého můžete čerpat životní sílu, který ukazuje, že má cenu vzít osud do vlastních rukou a za každých okolností bojovat za štěstí.
Přesně ten příběh, který vám při čtení vžene slzy do očí.
Stojí za přečtení.
Kniha, o které by se dala napsat spousta superlativů.
Kniha, která vám dokáže vehnat slzy do očí.
Kniha, která vám dodá sílu nevzdávat se, jít za svým snem, být sama sebou.
Knížka, která by mohla fungovat i jako reklama. Tři ženy, tři kontinenty, tři osudy. Na počátku indická matka a dcera, která poskytne produkt své ženskosti italské firmě a ta dodá zpracovaný produkt až do Kanady, kde pomáhá ženám v jejich problému. Knížka je jednoduchá a předvídatelná, ale to vůbec nevadí, vždyť to není detektivka.
Kdyz spletete tri prameny vlasu, vznikne Vam " francouzsky cop". Tento "Cop" sice napsala francouzska spisovatelka, ale kazdy pribeh, pribeh tri zen, prameni v jine zemi nasi planety, konkretne v Indii, Italii a Kanade. Kazda z techto zen ma jine postaveni ve spolecnosti, kazda ma sve trapeni, ale take svou hrdost, odvahu, nadeji a silu. Vsechny tri maji stejny cil, nevzdavat se, jit si za svym, bojovat az do konce. O tom, ze se jejich osudy nakonec vzajemne propletou, ony samy vsak netusi, a ani se nikdy nedovi, jak moc jsou jejich rozdilne zivoty propojeny. Krasny pribeh, ktery mohu jedine doporucit.
Pět hvězdiček za to, že mi kniha vehnala slzy do očí. Z knih, jejichž námětem jsou zřetelně, (mimo jiné), práva žen, je tato první, která mne opravdu dojala. Není hloupá, křečovitá ani přemoudřelá. A - není to knížka "pro ženy", nýbrž pro lidi. Jedná se o tři příběhy, jejichž hrdinky se nikdy nesetkají, aby se ale v těžké životní krizi všechny tři dotkly jednoho a téhož předmětu. Přečtěte si, vřele doporučuji.
Měla jsem velká očekávání, která se nenaplnila. Čtivé to bylo, ale také snadno předvídatelné. Pořád jsem čekala nějakou gradaci, ale místo toho přišel náhlý konec. Za mě nedotažené.
Příběhy tří odvážných žen, které v sobě našly sílu a odvahu vzepřít se osudu a vžitým společenským pravidlům. Nevědomky ze svých činů mají užitek všechny tři - aniž by se znaly či o sobě věděly. Cením si neokázalého a nesentimentálního zpracování a vhledu do života žen v různých kulturách.
Tři naprosto skvěle vymyšlené a do sebe zapadající příběhy. Světová knihovna Odeon opět nezklamala - výborná kniha.
Cop
Páčila sa mi veľmi, žiadnu podobnú knihu som nečítal.
Prajem príjemný zvyšok dňa. :D