Co drží společnost pohromadě?

Neodvažuji se této knize dát hodnocení, jelikož pokud bych tak udělal, mohl bych klidně hodnotit i starořecky psané texty církevních otců, které jsem viděl skrz vitrínu muzea. Nicméně můj dojem byl následný: "Tak tedy Mao Ce-tung nebyl největší psychopat v dějinách lidstva! Člověk schopný napsat text, jako je tento, si první místo zaslouží zcela bezkonkurenčně."
Skutečně, naděje, že se dozvím něco o fungování společnosti, byla uhašena velmi brzy. První odstavec knižní anotace není nic ve srovnání s tím, co je Německý schopen stvořit, když začne své myšlenky formulovat v plné kráse. Když jsem měl štěstí, pochytil jsem z jeho vět alespoň předložky a poněkud podivný přístup ke společnosti.
Německý své myšlenky neopíral takřka o nic krom své intuice a cizí knihy, skrze svůj text pak na mě, sociologického burana zcela neznalého oboru, působil jako odtažitý badatel, který se zavře do pokoje, povzbudí svou představivost nějakým halucinogenem, zatáhne záclony a píše o tom, co by viděl z okna, kdyby je roztáhl.
Stručně tedy, mně samotnému kniha mnoho nedala, ale jsem laik a pro takové není určená (aspoň doufám, neboť jinak by celá má recenze byla svědectvím o žalostné slovní zásobě), tudíž si ji neodvažuji hvězdičkovat.