Císař z Portugalie

06.11.2022

Císař z Portugalie je navzdory svému názvu venkovský román, což je pro Selmu Lagerlöf typické, a pojednává především o neobvykle silném poutu mezi otcem a dcerou. V románu se odráží doba, kdy ho autorka psala – počátek první světové války, takže je prodchnutý poselstvím lásky, dobrého srdce, odpuštění a smíření, ale autorka to umí podat tak, že to vůbec nevyznívá jako klišé. Obdivuju, že po těch letech je to pořád velmi čtivé, a oceňuju špetku magického realismu i to, jak určitá tehdy rezonující společenská témata (mladá žena „na scestí“) autorka nelíčí na rozdíl od většiny tehdejších spisovatelů jako konec světa.

21.10.2021

Překrásný příběh, který je psán nejen hlavou, ale i srdcem. Knihy se čtou a některé vás lapí a žijete s nimi. Sem patří Císař z Portugalie, ale i Gosta Berling od této spisovatelky. V anotaci je děj výstižně popsán a až při čtení vnímám, jak je celý příběh protkán hlubokou láskou k lidem. A i když rodiče milují své děti, je to přeci jen trochu jiná láska, než láska dětí k rodičům. Jan nebyl bohatý, ani urozený, ale možná měl nejvřelejší a nejbohatší srdce v kraji. Poslední stránky jsem četla několikrát, protože mi bylo líto, že už jsem na konci.
str.11
"Ne, nechte mně to děvčátko" povídal.
V tomže okamžiku vyčtly asi ženské něco z jeho očí nebo vyslechly cosi z jeho hlasu, co je všechny rozveselilo, protože bába nakřivila ústa a ostatní se daly do hlasitého smíchu.
"To jste, Jene, nikdy neměl nikoho tak rád, že jste pro něho dostal tlučení srdce?"
"Ne, řekl Jan.
Ale v téže chvíli pochopil, co asi uvedlo jeho srdce v pohyb. A nebylo na tom dost, ale počínal také tušit, co mu chybělo po celý jeho život. Neboť ten, kdo necítí srdce ani v zármutku, ani v radosti, ten jistě nemůže být pokládán za správného člověka."
str.242
"Jan není blázen," řekla. Ale Pánbůh mu zastínil oči, aby nemusel vidět, čeho by nesnesl. A za to můžeme být jedině vděčni.

Překrásná kniha, nádherné literární zpracování.

Nádherná kniha! Vřele doporučuji! Nadchla mě a přiměla číst další knihy od S.L. Ráda si ji někdy přečtu opět, nezestárne.

29.02.2020

Krásný příběh otcovské lásky.Ikdyž je to příběh smutný,tak asi žádná kniha od Selmy Lagerlofové nekončí špatně.Všem,kterým se líbí,tak doporučuji Proklatce.

08.12.2018

Kniha je to moc pěkná. Příběh podruha, co se nejdřív bojí narození svého dítěte, ale jak jí vezme poprvé do náruče, začne jí strašně milovat. Miluje jí tak, že když jim vytrhne trn z paty tím, že jim jede do velkoměsta vydělat nějaký ty peníze na záchranu chalupy a pár let (asi tak patnáct) se nevrací, zvencne se. Začne chodit po vsi a všichni ho maj za blázna, protože všem valí do hlavy, že je císař a dcerka princezna. Jenže všichni vědi, že neni a že ve městě zas tak dobře nepochodila. Prachy sice poslala a chalupu zachránila, ale blázen stará by byl mnohem radši, kdyby poslala sebe.

Docela dobrá ukázka toho, jak si mozek udřenýho chlapa vymyslí svuj vlastní příběh, aby se odtrhnul od skutečnosti, která neni zas tak růžová....

09.08.2017

Četla jsem v květnu 2009. Podle mých poznámek:
Půvabná knížka, napsaná vypravěčským stylem.
Poutavé, přesvědčivé, hezké.

21.01.2016

Ve své podstatě je to velice nenápadný příběh, každý kdo si jej přečte najde jeho velikost jinde. Je to obyčejné pomalé tempo, ale psané od srdce a beze spěchu. A to je na jejích textech to živé to magické.