Chawtonské dopisy
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445832/bmid_chawtonske-dopisy-4hW-445832.jpg
4
101
101
Třináct dopisů, které získalo Muzeum Jane Austenové, nám dává nahlédnout do soukromého i pracovního života této slavné a oblíbené anglické spisovatelky v letech 1801 až 1817. Dozvíme se něco z prostředí lázeňského města Bath, kde s rodinou pobývala až do roku 1805, kdy zemřel její otec. Její pozdější dopisy už jsou psány převážně z Chawtonu, kde s matkou, sestrou Cassandrou a Marthou Lloydovou žila téměř do své předčasné smrti. Najdeme v nich zajímavé i barvité postřehy z venkovského života, ale i mnohé poznámky týkající se vzniku a přijetí jejích děl, hlavně Pýchy a předsudku, Mansfieldského panství a Emmy. S těmito romány jsou spjaty i její pobyty v Londýně, kde dohlížela na jejich tisk a vydání. Vůbec nejdojemnější dopis, sepsaný pouhých pár dní po spisovatelčině smrti roku 1817, však pochází z pera její milované sestry Cassandry. Každý dopis je opatřen úvodem a poznámkami, které vysvětlují, co by dnešnímu čtenáři mohlo případně unikat.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
The Chawton Letters , 2017
více info...
Přidat komentář
Pokud se mě týká, jsem nadšená! V první chvíli mě překvapilo, proč jsou k dopisům vysvětlivky, ale po pár řádcích prvního dopisu jsem za ně vděčná. Miluju knihy J.A. a číst její soukromé dopisy ..., pro mě to byl zážitek k nezaplacení. V knize jsou i fotografie originálních dopisů, takže čtenář vidí i skutečný rukopis J.A. Čtení dopisů mi přišlo jako čtení někdy bohužel nedokončených (nedochovaných) pidi povídek a domnívám se, že se stejnou láskou jako psala svá "drahá děťátka" (jak J.A. nazívala své romány), tak psala J.A. i své nejmilovanější Cassandře.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Krásný malý vhled - jaká škoda, že se z korespondence dochovalo tak málo! - do života velké spisovatelky. Jane skutečně i dopisy psala (především nejdražší Cassandře) stejným stylem jako své knihy. Rychle, obsáhle, s humorem i hřejivostí, jízlivostí i vážností, a hlavně upřímností jí vlastní. Při jejich čtení se jeden pozastaví nad tím, co všechno se dá do jednoho archu vměstnat - od zmínek o dění v okolí, přes zprávy z dálek, po vznik románů až k maličkostem v domácnostech. Ostatně "maličkosti", ty byly Jane blízké, jak upozornila editorka v úvodu. Až si jeden při čtení kolikrát povzdechne, proč už se dopisy netěšíme - jak čtením, tak jejich psaním. Byť pravda není nutno psát v takové kadenci, jakou se pyšnila Jane; to by se pošťáci hodně zapotili.
V tomhle malém souboru je dopisů pouhopouhých 13, z dochovaných asi 160, což je zlomek odhadovaných tisíců! I tak je to pro fanoušky Austenové téměř povinnost, která se vedle životopisu zpracovaného Lucy Worsley a menších Janiných děl bude rozhodně vyjímat.