Cesta na konec světa a zpět 2: Potulky arktickou tundrou, sibiřskou tajgou a kavkazskými horami

Cesta na konec světa a zpět 2: Potulky arktickou tundrou, sibiřskou tajgou a kavkazskými horami https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483118/bmid_cesta-na-konec-sveta-a-zpet-2-9m6-483118.jpg 4 5 5

Již třetí svazek edice Cesty za horizonty a druhý díl trilogie Cesta na konec světa a zpět představuje literárně-politologický cestopis pojednávající o současném reálném Rusku. Tentokrát o autorových cestách po západní Sibiři. I tento svazek obsahuje jak reálie a fakta o tamní přírodě a každodenním životě domorodců, tak autorovy osobní zážitky a dojmy, ale i zasvěcené komentáře a odkazy na historické, kulturní a politické souvislosti. Je zároveň bohatě ilustrován. Kromě 160 stran čb. obrazové přílohy obsahuje i 128 stran barevných (650 jedinečných barevných fotografií, infografik a orientačních map). Navíc se vedle popisu aktuální ruské reality podstatnou měrou věnuje exkursu do období ruské občanské války (éře Kolčakovy vlády / Bílého Omsku), jakož i působení československých legií na Sibiři a osudu našich zdejších krajanů během Velkého teroru, potažmo historii rusko-českých a rusko-evropských vztahů, ale i historie lodní plavby na Sibiři anebo informací o zdejší aktuální náboženské scéně a duchovních hnutích, takže by tato kniha měla být zajímavá i pro necestovatele, resp. fanoušky obecné i vojenské historie.... celý text

Přidat komentář

Vidlička
01.11.2023 5 z 5

Kniha samotná jako předmět je typografův zlý sen, už jen třeba jiný druh a barva fontu u popisku každé fotky... Ale! Veliké ale! Tenhle text by mohl být napsaný klidně na hajzlpapíru a pořád by to stálo za to. Nesmírně realistický autorův vhled do ruského dění a myšlení jednotlivých Rusů/Rusáků (podle toho, s kým se setká) je podpořen jak desetiletými zkušenostmi s pobytem v zemi medvěda, tak jeho inteligencí a střízlivým uvažováním. A nesere se fakt s ničím. V tomto dílu se víc probírala historie (např. perfektní vyprávění o působení našich legionářů!) a filozofovalo se, spíš než cestovalo, ale vůbec neva, protože číst Františkovy úvahy vás bude fakt bavit a samozřejmě hodně děsit. Obzvlášť, když už teď víte, co se za rok po vydání knihy stalo... Takže se nenechte odradit cihloidností knihy a čtěte. Nakonec mě vlastně ty kratičké oddělené odstavce bavily a bambilión super fotek to korunuje. до свидания.

kaja77
30.08.2023 4 z 5

Pět hvězdiček bych určitě dala za obsah knihy, to je opravdu zajímavé, objevné a poučné čtení z končin, kam se člověk běžně nedostane. Čtení protkané autorovými znalostmi historie, skvělou znalostí místních poměrů, v zajímavém koktejlu s postřehy, názory a viděním světa místních lidí, které měl autor během svých cest příležitost poznat. Bylo velmi zajímavé, jak autor, znaje dokonale náturu a pohled obyčejných Rusů na věc už před několika lety předvídal hrozby, které hrozí Evropě, všechnu tu ukrývanou zlost a naštvání na všechny. Kritická musím být tradičně k technickému provedení knihy, stejně jako první díl se opravdu nepovedly ty fotky - ač velmi četné fotopřílohy, tak to grafické nezvládnutí formátů a poměrů mě u knihy z vyšší cenu opět zaskočilo. škoda. jinak bych celkově jen a jen chválila :D


d.p.
06.09.2022 5 z 5

Pokud by všechny cestopisy byly jako tenhle, zabíraly by mnohem více místa v mé knihovně. Společně s knihami profesora Snydera je to podle mého názoru skvělý informační zdroj, jak pochopit současné Rusko a mentalitu tamního obyvatelstva a vládnoucí moci. Obrázek je to bohužel hrůzostrašný a být součástí sféry Ruského vlivu, je bohužel stále neštěstím pro každý národ, jako tomu bylo 40 let i v našem případě.

Arminus
13.12.2021 5 z 5

Ne vždy je v anotaci či názorech různých osobností a recenzentů na danou knihu, citovaných z tisku, tato popsána zcela přesně a obsahu knihy odpovídajícím popisem. Tentokrát má Jaromír Štětina, se svým názorem na zadní straně desek, zcela pravdu, když knihu označuje jako „cestopis literárně-sociologicko-politilogický“. Taková tato kniha, druhý díl serie a třetí cestopis pana Hrabala, opravdu je a je výborná (jako ostatně i obě předchozí). Cestopis, sepsaný někým, kdo se umí dívat okolo sebe a kdo je i svými vědomostmi na cestu natolik dobře připraven, že ví, na co se dívat. Až neuvěřitelný rozsah poznatků, zážitků, reminiscencí z míst, kterými pan Cestovatel projel. Ovšem těm, kteří jsou ještě dnes schopni blábolit staré nesmysly o „zemi, kde zítra znamená včera“, kteří sní o obnovení SČSP, se kniha líbit určitě nebude. Ani cestovním kancelářím, organizujícím cesty do této země – alespoň mně bohatě stačilo přečíst si cestopisy pana Hrabala – a pokud budu chtít cestovat, pak do nějaké země XXI.století. Na oznámený třetí díl této cesty s panem Hrabalem se ovšem už těším.