Cesta
Cormac McCarthy
Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
The Road , 2006
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo teda něco... hodně chmurný pohled na postapokalyptickou budoucnost. Jednoduché dialogy, všudyprítomný strach o další bytí, neskutečná obětavost otce ke svému dítěti. A na konci i trochu naděje.
Deprese od začátku do konce. Přes všechnu neutěšenost a pomalost jde ovšem o čtivou a zajímavou knihu. Milovníci jasně nalinkovaných příběhů budou zklamáni, ale ti, kteří si rádi dopřejí výlet do jiného - byť velmi ponurého – světa, McCarthy svým dílem jistě potěší. Neveselá a dle mého názoru i docela realistická vize světa, který ztratil svůj řád.
Smutná kniha, ve které McCarthy předvádí naplno svůj talent. Příběh muže a chlapce, příběh bolesti, smutku a naděje. Příběh, který musí zasáhnout nejednoho čtenáře. Cesta je kniha, která se nečte lehce, ale kdo se vydá na tuto pouť, nebude litovat.....
Názor na Cestu si opravdu (a bohužel) nedokážu příliš jednoznačně srovnat. Jedná se bezesporu o výborně napsanou knihu s myšlenkovým poselstvím, nicméně mě osobně děj příliš nechytil, protože mi připadal málo "rušný" a vůbec se neposouval kupředu. Svým způsobem se v knize vlastně vůbec nic nestalo, natož aby se alespoň něco vyřešilo. Představa a myšlenka knihy je geniální, ale k dočtení jsem se stejně musela trochu nutit. Celý děj mi přišel stále stejný a nevyvíjející se. Předpokládám, že to bylo autorovým záměrem, protože jak jinak by dokázal zobrazit bezútěšnost a beznaděj situace?... Pro mě osobně by toto téma nicméně bylo mnohem lépe zobrazitelné ve formě kratší povídky nebo novely.
Je to ale jen můj osobní názor, který nikomu nevnucuji a rozhodně tím nechci říct, že knihu nedoporučuji - spíše naopak... Myslím si, že by si ji měl přečíst každý, aby si udělal vlastní názor a aby alespoň na chvíli pocítil, jaké to je, když už není žádná naděje, protože tenhle pocit z knihy doslova sálá.
Po nedávné zkušenosti s McCartyho Vnější tmou jsem se do Cesty pouštěla s obavami a očekávala nejhorší možný scénář. Kniha ale naprosto překonala mé očekávání. Příběh je skvěle napsán, děj rychle ubíhá, svět je popsán děsivě realisticky. Postavy nemají jména, ale ta asi stejně dávno ztratila smysl. Líbil se mi kontrast chlapcovy povahy vůči povaze jejich světa. Kniha dokazuje, že lidstvo má tendenci opakovat své chyby, stačí málo a bez problémů se vrátí ke krutým kořenům, ať už předtím dosáhlo jakéhokoliv civilizačního pokroku. Jsem fakt ráda, že jsem na knihu narazila teď, když nemám děti - obávám se, že v opačném případě bych příběh prožívala úplně jinak...
Působivá kniha, už nějakou dobu okolo mě kolovala a já jí konečně neodolala a na pár hodin ji vzala do ruky. Celkem drsné čtení, ale bůhví proč mi to tolik nevadilo, je to realistické (i když dysutopické), velmi prosté a přitom krásně popsané a je v tom mnohem víc, než příběh lidí, co přežili apokalypsu.
"Žádné seznamy, co je třeba udělat. Den štastný sám o sobě. Právě tato hodina. Další už nebude. Další je právě teď. Vše vznešené a krásné, co si člověk bere k srdci, pochází z bolesti. Zrodilo se to ze žalu a popela. A tak, šeptal spícímu chlapci, mám já tebe."
Pffff...tak to mě docela rozsekalo...nevím přesně, co napsat. V tomhle případě je asi lepší, si ten příběh na vlastní kůži "zažít", protože opravdu dovede pohltit. Knížka je hodně emotivní, absence uvozovek jí ještě přidává na syrovosti a slabší povahy budou mít s některými úseky problém (musela jsem několikrát přerušit četbu, protože jsem potřebovala nabrat trochu psychických sil na pokračování). Kontrast víry malého kluka v dobro a snahy jeho otce zajistit oběma přežití téměř za každou cenu, opravdu donutí člověka se zamyslet.
Narozdíl od různých jiných apokalyptických příběhů mi tenhle připadal až moc reálný...že by se něco takového snad opravdu i mohlo stát...co pak? Jít, když není kam? Bude to někdy lepší, horší, stejné? Živit v sobě nějakou naději nebo se smířit s nejhorším? Dlouho mi ještě bude ležet v hlavě...
Toto je jedna z najsilnejších a atmosférou najtemnejších kníh, ktoré som mala možnosť čítať. Ako hovorí názov, celý príbeh je len o ceste, na tej najhoršej akú si dokážeme predstaviť. Jedinou svetlou stránkou je láska medzi otcom a synom, ktorú McCarthy úžasne vystihol.
Otřesně nudná kniha, která mě až na pár momentů absolutně nezaujala a samo prostředí poapokaliptického světa je nudné.
Na tuto knihu jsem se chystala už hodně dlouhou dobu a udělala jsem dobře, že jsem jí neotevřela už tehdy. Na některá díla člověk musí dozrát, aby mohl plně pochopit a uvědomit si veškeré okolnosti, které dovedly svět do stavu který v knize tak mistrně a uvěřitelně McCarthy popisuje. Cesta od McCarthyho je dokonalým vylíčením postapokalyptického světa a popřením těch, kteří tvrdí, že by lidstvo mohlo apokalypsu přežít stmelením a spojením sil. Popírá, že by lidé mohli přežít, kdyby se navrátili k metodám používaným před technologickými objevy, protože člověk toho už není schopen. Civilizace je natolik "vyspělá", že absolutně ztratila schopnost přežít bez výdobytků moderních technologií. McCarthy nám zde předkládá pokrm sestavený z lidské krutosti a bestiality, ale také snahy vydržet, jít vpřed a věřit v oheň, který si neseme v sobě tak dlouho, dokud ho nemůžeme předat dál.
Je to první postkatastrofická kniha co jsem četl. Přišla mi tak něják celou dobu stejná. I zajímavé a hrůzostrašné úseky jsou popisovány, jako by to bylo každodenní záležitostí. Nejhorší na tom je, že to tak opravdu je. V knize je tolik hrůzy co si sotva dokážeme představit. Radost znamená najít plechovku s jídlem, smutek je opečené dítě na rožni. Je to pěkně napsané a jsem rád že sem po této knize sáhl. Kniha ale mohla pokračovat dál, v podstatě skončila tam kde začala.
Po několika neblahých zkušenostech s McCarthym, kdy mě jeho díla především štvala, jsem rád, že jsem objevil knihu, pro kterou si ho můžu začít vážit.
Cesta je sugestivní obraz totálního zmaru a lidské bídy tváří v tvář konci civilizace. Popsaný je tak věrohodně, až se těžko věří, že to McCarthy neviděl na vlastní oči. Zároveň kniha není vůbec depresivní, ba naopak. Alespoň pro mě všechnu tu hrůzu přebila fascinace ústředními postavami. Jejich silou, odhodláním a lidskostí navzdory všemu. Jejich vírou, že i v tak beznadějné (?) situaci má smysl "být těmi dobrými".
Za tyhle dva má autor můj dvojitý obdiv, protože ve světě, který zde stvořil, mu muselo dát ukrutně zabrat, než nalezl někoho ochotného "nést oheň".
Úžasná kniha o víře v dobro ve světě zla..... o lásce ve světě nenávisti....o naději ve světě beznaděje
Tak z tohohle jsem měl opravdu depku. Hustá atmosféra, ale i beznaděj, zoufalství. Skončit v tomhle světě, asi bych si to sám šel hodit. Nejlepší post-apo ke kterému jsem se zatím pročetl.
Super knížka, děj mě hned pohltil do sebe. Líbil se mi i film, který se celkem držel knižní předlohy...
Vynikající autor. Kniha mě nadchla, i přes svou depresivní atmosféru celé knihy, to smlsnete jako jednohubku.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena rozhlasové zpracování otcové a synové cesta, roadtrip postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
Na začátku naděje na zajímavý příběh později už jen šli a šli a měli hlad a najedli se a šli a asi tak 20x to zopáknem a je konec. Asi na mne moc deprese. I kdýž je možné, že skutečnost by byla taková, jak je psaná. Rozporuplný příběh pro mne.