Černá vdova

16.01.2021

Tak tato kniha mě překvapila jak svým závěrem,tak i podáním, jaksi jsem z ní pořád úplně přesně nepochopila co jí chtěl autor říct...Námět dobrý,ale ne dokonale zpracovaný,závěr mě jak už jsem psala překvapil...nečekala jsem,že zrovna takto blbě končí.,,,

12.08.2020

Tohle je ovšem průšvih.
Když máte blbou knihu, která si na nic nehraje, je to v podstatě v pořádku - i u literatury se dá, koneckonců, vypnout beztrestně mozek.
Když ale máte v ruce knihu, která chce přinášet zásadní sdělení a zpracovávat palčivá témata jako bonus ještě s přesahem, a je naprosto neumětelsky napsaná (a navíc blbě přeložená), je průšvih neřku-li průser na světě.
Na to, abyste se stali spisovatelem světové úrovně vám totiž nestačí vydávat knihy pod ženským pseudonymem - a to ani v případě, že jste Alžířan. Nestačí na to ani, když si vezmete témata, která - samozřejmě - sama o sobě tu hloubku a přesah mají. Na to už prostě musíte umět psát.
Když to neumíte, vyleze z toho jen jeden velký wtf otazník.
Proč někdo s alžírskou životní zkušeností píše o problematice identity palestinský Izraelců? Proč se radši nevěnuje tomu, jak těžké je být občanem druhé kategorie VE VLASTNÍ ZEMI? (Tedy v Alžírsku, aby bylo jasno.) Jak má čtenář věřit čemukoliv, co autor předkládá, když to celé od samého začátku není nic, než na sebe vršené floskule pronášené naprosto koženými postavami, které se chovají naprosto nepochopitelně? A proč to vyšlo v češtině?
Ano, témě sebevražedných atentátů samozřejmě zajímavé je, stejně jako věčná otázka, na kolik známe toho, s kým žijeme, ale tohle fakt, fakt nebrat.
Odporná obálka a překlad plný perel typu (namátkou): "'Ještě jsem se neoděl do smutku.'" (s. 142); "Vrátil jsem se domů mírně stříknutý, ale vnitřně očištěn." (s. 162); "Pohled na světélkující ciferník budíku mě poučil, že je čtvrt na čtyři ráno." (s. 25) definitivně pohřbívá to, co by autorovo snažení možná ještě mohlo přežít.
K otázce identity palestinských Izraelců: vždycky Kašua; k životu Izraelců: Gavron; k životu přistěhovalců: Gundar-Gošenová; k pohledu ze strany Palestinců: Abulhawa.
Jednou provždy: Už žádný vyphotoshopovaný oči vykukující z niqábu na obálkách knih z BV! Nikdy!! 

28.01.2020

Pro nás Černá vdova je myšlena žena v černém, která nosí smutek po smrti někoho milovaného, ale v tomto případě jde o název fanatických žen, které jdou dobrovolně na smrt v zájmu a víře v ????????
Zaplatil jsem pokutu, vyzvedl tělo své milovanéí ženy, pohřeb byl v úplném soukromí, ukládal jsem ji já, hrobník a imán.
Chirurg - doktor Amin ošetřuje v nemocnici lidi přivezené po výbuchu v restauraci a najednou se dozví, že fanatická žena, která se opásala výbušninou a tuto tragédii způsobila byla jeho žena. Tolik zbytečně ztracených životů a nešťastných nevinných lidí. Od tohoto okamžiku se zhroutí jeho život a nastává doba hledání, otázek, odpovědí.
Tato kniha je z oblasti Palestiny, Jeruzaléma a okolí, kdy náboženství a politické problémy jsou už zmiňovány v jiných knihách z období před n.l.
Atˇminulou nebo dnešní dobu vystihuje část:
Islamisté jsou političtí aktivisté, džihádisté, kteří bojují až do konce pro svou svrchovanost a nezávislost.Chtějí vytvořit jediný Chalifát. Fundeämenalisté sní o jediné a nedělitelné islámské říši a jestliže se jí nepodaří obrátit Západ na islám, podrobí si jej a nebo zničí.

26.03.2018

Četla jsem už je to delší doba, ale líbila se mi. Doktora Amina mi bylo líto a konec byl moc smutný

19.05.2016

Děj trochu chaotický, chvíli jsem z hlavního hrdiny měla pocit smutku, bláznovství, naivity a zároveň hrozného vzteku a beznaděje. I když kniha končí velmi smutně, tak některé části byli velmi čtivé, některé méně.