Bylinkářka
Eva Voříšková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525892/bmid_bylinkarka-654bc9da2c3ce.jpg
4
1
1
Z dědictví prastarých keltských lesů a slovanských hájů se u nás vždy rodily výjimečné ženy – bylinkářky a čarodějky. Na konci 19. století už sice nekončily na hranici, ale jistý cejch si nesly neustále. Ovšem kdo měl tehdy život lehký Když si sirotka Katku vezme do učení a pod vlastní střechu svérázná bylinkářka Bábule, doslova jí zachrání život. A když se pak Katka zamiluje, mohlo by vše končit jako tuctovka z růžové knihovny. Jenže Katka se rozhodne zhrzenou lásku „léčit“ nebezpečnou houbou, na které se stane silně závislou. A neváhá riskovat život cestou přes zasněžené hory s vlčí smečkou v zádech, jen aby nalezla čarodějnici Terezu, která jí otevře svět k magii překrásné, nekonečné, ale děsivé zároveň. Příliš pozdě si Katka uvědomí, že je součástí zrady, kde se světská moc ukazuje být daleko krutější, než boj černé a bílé magie. Ve zběsilém tempu dostávají události nečekaný spád Také minulost hlavní hrdinky skrývá nejedno tajemství a ve staré klášterní zahradě možná leží i klíč k nesmrtelnosti. Ale není jisté, jestli už na záchranu nebude pozdě... celý text
Přidat komentář
Bylinkářka
Anotace nám nezvykle v pár větách řekla celý Katčin příběh. A je to hodně zajímavý příběh. Katka je prosté děvče žijící v klášteře od narození. Nikdo její pobyt nehradí a tak ji řádové sestry nic neučí, jen ji využívají k podřadné práci. To není spojler, ale důležitá informace, protože kdyby Katka byla trochu studovanější, příběh by se takhle nestal. A to by byla škoda. Nedostali bychom spoustu informací o bylinkách, jejich sběru a využití. Kačka si oblíbila hlavně mateřídoušku, čímž mi udělala radost. Kromě jiného proto, že jsem si vzpomněla na výbornou knihu s tímto názvem. Sledujeme Katčino dopívání, učení, zamilování a zradu. Máme možnost porovnat rozdíl mezi bílou a černou magií. Katka se nám před očima mění z trochu jednoduché puberťačky v neobyčejnou bylinkářku, jejíž cesta je opravdu trnitá. Příběh se čte dobře, plyne snadno. Jediné, co mi vadilo, bylo používání "mi" místo "mě". Pokud se tím naznačovalo nářečí, čekala bych více hovorových slov. Kniha je doplněna ilustracemi, které vhodně kopírují příběh.