Blacksad
Juan Díaz Canales , Juanjo Guarnido
Noirová série Blacksad je vytvořena v tom nejlepší duchu americké drsné školy a zároveň je okořeněna naprosto geniální kresbou, jež veškeré vystupující postavy nahrazuje zvířaty, včetně jejich charakterů. Černý panter Blacksad je soukromé očko a jeho případy jsou všechno možné, jen ne jednoduché. Prochází světem podrazů a svinstev, a přestože pro to dělá všechno, jen málokdy se mu podaří se sám neušpinit. Spanilé kočky (doslova) v nesnázích, přízemní emoce, umělecké kruhy, politici, zbraně, špioni a samozřejmě vraždy - to všechno a ještě něco navíc je jeho denním chlebem. Kompletní vydání komiksů, které vycházely na pokračování v magazínu Crew, včetně u nás dosud nevydaného a zatím posledního dílu.... celý text
Přidat komentář
Některé kresby z Blacksada bych si dal nejraději na zeď svého pracovního pokoje. Inspirují a v mnoha z nich lze na několikáté zakoukání najít něco dalšího. Někdy právě takové detaily tvoří dokonalé pochopení příběhů, podobně jako když v běžných detektivkách vnímáte poctivě každé slovíčko.
Hodnocení knihy je naprosto zasloužené!
Ty krokodýle.
Největším plusem Blacksada je naprosto fenomenální kresba. Hra světel a stínů, úžasné detaily, vkusně použité barvy. Marně vzpomínám, kdy se mi komiks pohledově tak líbil.
Jednu hvězdu strhávám za to, že občas mi v příbězích přišlo až zbytečně moc postav a často budete mít pocit, že jste něco přeskočili, že se udála nějaká klíčová scéna, která ale nebyla ukázaná.
Perfektni kresba, super namet, a ty zviratka bože uzasny detektiv a jeho par vyresenych případů at zijou bajky aneb super napad ktery me neskutecne vizualne i obsahem moc bavil.
Jestli máte rádi noir, spletité a překvapivé scénáře nebo jen hlášky typu:
"Nemám ponětí, jak dlouho jsem na posvěcené půdě ležel v bezvědomí.
Ale když jsem se probudil mezi mrtvými, cítil jsem se tak trochu mezi svými."
...tak se vám panter Blacksad bude moc líbit.
Tu detektivní atmosféru Ameriky 20. st. všichni dobře známe a máme jí zarytou pod kůží. V tomhle ohledu jsem při četbě na jeden zátah ke konci knihy ztratil zájem o zápletku a čekal už jen na rozuzlení děje.
Blacksad je nicméně výborně zpracovaný a vizuálně geniální. Guarnido předvádí nádherně zvládnuté řemeslo se smyslem pro detail. Každé z oken funguje nejen v celku, ale i jako samostatný obraz.
Špičková kvalita evropského komiksu , perfektní scénář dokonalá kresba a ten nápad narazit na palice hrdinů zvířecí hlavy to je prostě nápad za všechny prachy . Jen je škoda že taková díla se objevují jen zcela výjimečně a v záplavě Xmanu nebo Spidermanu někdy zůstanou tak trochu bez povšimnutí.
Blacksad je klasa panter. Scenárista Juan Díaz Canales pracuje s osvědčenými motivy americké drsné školy a výtvarník Juanjo Guarnido tomu dodává naprosto úžasný rozměr antropomorfním zpodobněním hereckého ansámblu. Atmosférické vyprávění podkreslují vyhrocené emoce, stejně jako občasná situační komika, čemuž kresba famózně sekunduje anatomicky věrohodným zpracováním a skvělou volbou barev. Povídka Národ ledu tak i přes jednoduchou dějovou linku získává neskutečně silný podtext. A obzvláště vypečené jsou závěrečné dvě minipovídky Plivnout do nebe a Jako pes a kočka, z nichž ta první hraničí až s žánrovou genialitou.
Jediná škoda je, že nejde o ucelený příběh, ale o několik kratších (i když kratších je relativní, čtyři ústřední mají pro Evropu standardních 48 stran). Autorským nešvarem jsou totiž dlouhé rozjezdy a pekelně zamotaná zápletka, takže dvoustránkové vyvrcholení zpravidla nepůsobí úplně konzistentně. Ovšem to je z celkového hlediska pouze drobná vada na jinak úžasném kompletu.
Ne všechny příběhy z knihy se mi líbily. Ale co bylo hodně dobré, jsou charaktery zvířecích postav a jejich emoce. Nejvíce se mi líbil Národ ledu. Jo a možná by nebylo na škodu si poslední dva příběhy pročíst znovu.
Perfektní, detailní a barevná kresba doplněná o noirové detektivní příběhy Johna Blacksada. Noiru nijak zvlášť neholduju, ale zde dominuje především zasazení příběhů, ať už jde o nordickou bílou rasu, rudou paniku mccarthismu nebo koloniální a jazzem nasáklé prostředí New Orleans. Perfektní výprava. Pro fanoušky soukromých detektivů jasně za pět, pro ostatní minimálně čtyři hvězdy.
hodně povedeny propracovana kresba velice barevne nadchlo mmě stínovaní pod stromy zimní krajina jo a příbeh těžka hltačka temna detektívka vražena do bajky paradní napad.
libujete si v netradičních komixes JDE TE DO BLACKSADA
I když z počátku jsem k tomu přistupovala jako k něčemu, co si musím přečíst do školy, po pár stránkách mě to dokonale chytlo. Ani mi nepřišlo nijak divné, že postavy jsou vlastně zvířata. Jen občas se tam člověk trochu ztrácí a to hlavně v třetím příběhu Rudá duše. No, kresbu to má jako málokterý komiks, propracovanou až do nejmenších detailů. Je na tom vidět, že autory bavilo komiks tvořit a náležitě s tím taky vyhráli.
Ač mě stará americká detektivní škola minula a vlastně ji moc nemám v lásce, tak se mi Blacksad líbil. Mohou za to asi ty postavy.
Ja takové extra nadšení nesdílím. Kresba je brilantní, to je bez debat, například takové hraní se stíny pod stromy apod. jsou fakt perfektní, ač mě teda spíše rušili, ale to je asi subjektivní, nicméně tak jako tak to chce ocenit. Jenže proč mě to tak neuchvátilo? Hlavně dějově, problém může být i v tom, že mě tolik neberou detektivky apod. Noiroví atmosféra je pěkná a rozhodně plus, ale zápletky, ani pátrání mě tolik nechytlo. První příběh mě nechytl v podstatě vůbec a tpo jsem jej četl dvakrát, zda mi něco neuniklo ale neuniklo, v podstatě obyšejná detektivka. Další už byli lepší, protože nešlo jen o takovou klasickou detektivku, ale byl tam i podtext s rasismem, v další hrozba jaderné vílky a čtvrtý příběh byl celkově povedený a úplně jiný. Ale je to určitě lepší průměr, až nad průměr.
Co má společného Kačer Donald a Blacksad? V obojím vystupujou zvířátka zasazené do svého světa.. Tím společné znaky těchto antropomorfních příběhů končí. V Blacksadovi najdete tvrdého detektiva staré školy, ne nepodobného Philu Marlowovi, který řeší každodenní problémy, jaké si jen soukromé očko na vlastní noze může přát.
Kresba je dokonalá, vykreslení dobových interiérů/exteriérů je propracované, krásná americká padesátá léta.
Co se týče děje, tak se zde řeší v 3+1 příběhu zajímavá sociální tématika - beztrestnost mocných, problematika rasové nesnášenlivosti, studená válka či závislost na fetu. Zvolené zvíře zde většinou odráží i charakterovou vlastnost postavy, případně i zaměstnání - to je opravdu trefné (vlčák je polda, šedá myška uklizečka).
Doporučuji zakoupit sběratelské vydání v imitaci kůže, opravdu to je pošušnáníčko.
Štítky knihy
vraždy politika rasismus komunismus komiksy jazz zločiny detektivní drsná škola noir (literatura)
Část díla
- Jako pes a kočka 2004
- Kdesi uprostřed stínů 2000
- Národ ledu 2003
- Peklo, mlčení 2010
- Plivnout do nebe 2003
Skvelá kresba, hra svetla, napínavý dej. Rozhodne odporúčam!