Beze zbraně

Beze zbraně https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145819/bmid_beze-zbrane-Vwn-145819.jpg 3 19 4

Ve svém románu Beze zbraně se autorka vrací k přelomu 12. a 13. století, kdy začínají bujet nové myšlenky a hereze a kdy vyvíjejí činnost různé náboženské sekty, jež se snaží rozbít samotné základy společenské struktury. Na tomto historicko-náboženském podkladě rozvíjí autorka poutavě několik příběhů tehdejších představitelů náboženské, politické a kulturní Evropy. Mezi nimi je i příběh prosťáčka Františka z Assisi, který jako by se svou opravdovostí vymykal tehdejší době plné neklidu a intrik a který nakonec dosáhne toho, co se nepodařilo mnohatisícové křížové výpravě - dobude Svatý hrob pro křesťanstvo sám a beze zbraně.... celý text

Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: , Vyšehrad
Originální název:

Bez oreźa , 1937


více info...

Přidat komentář

tonysojka
26.10.2023 3 z 5

Příběh sv.Františka vyprávěný méně čtivě než zpracování Kazantzakisovo Chuďásek Boží, které se mi četlo lépe,vyvolávalo ve mně více emocí.Přesto má své kouzlo,linie vyprávění o dětské křížové výpravě a papeži Innocenci III jsou zajímavé, pro mne dokonce tak, že jsem si na internetu hledal informace o těchto věcech.
Za mě dobrý.

angloumene
28.07.2023 3 z 5

Řada příběhů, které se obtáčí kolem sv. Františka, aby nakonec vytvořily spletenec pevně uchopeného děje s poměrně zřejmým poselstvím.
Poutavé, ale rozvleklé. Zajímavé, ale chvílemi až nudné. Bohužel mě u čtení nechytlo Františkovo odhodlání a i já jsem se zmítala v pochybách, podobně jako většina postav. Nelituji času věnovaného četbě, ale příteli bych Beze zbraně spíš nedoporučila.


Rilian
21.03.2023 4 z 5

Tato kniha představuje mé druhé setkání s touto pozoruhodnou autorkou, která si rozhodně zaslouží své místo mezi velikány polského klasického historického románu. Autorce se povedlo vylíčit události páté křížové výpravy v kontextu začínajícího 13. století a nástupem nové vlny religiozity, jejímž mluvčím se mimo jiných stal i sv. František. Oceňuji, že autorka nepřidávala do příběhu aktuální témata, jelikož samotná událost dětské křížové výpravy by například nabízela možnost dostat do příběhu sociální boj mezi třídami.
Pátá křížová výprava představuje poněkud opomíjenou událost, navzdory zřetelným výjimečnostem. Po katastrofální čtvrté výpravě se podařilo obnovit víru v instituci křížových výprav a doposud žádná kruciáta nebyla tak masově propagována ani finančně či personálně zajišťována. To však neznamenalo jednotné vedení a navzdory původnímu úmyslu papeže Inocence III. sjednotit zájmy církve a říše, promlouvalo do průběhu celé výpravy příliš mnoho stran (papež, císař Fridrich II., domácí křižáci vedené Janem de Brienne, evropští křižáci, papežský legát).
V celém příběhu se prolínají dvě různá pojetí svaté války. Vedle samotných křižáků zde vystupuje postava sv. Františka, který chce Boží hrob vyprosit a obrátit muslimský svět na křesťanství. Během četby jsem si vzpomněl na Chestertonovu esej, v níž se autor snažil charakterizovat osobnost sv. Františka. I v románu Beze zbraně je František zbožným člověkem milující Boha a chudobu. Jak napsal Chesterton, František pro jeden strom odmítal vidět celý les, nemiloval lidstvo, nýbrž lidi, nemiloval křesťanství, nýbrž Krista. Zároveň nerozlišoval mezi věcmi malými a velkými - vydal se do Říma s žádostí o uznání svého řádu, když ho následovalo pouze dvanáct neznámých mužů, nebo se vypravil se dvěma společníky k sultánovi obrátit celý islámský svět na křesťanskou víru.
Stejně jako v románu Malomocný král autorka kladla v příběhu veliký důraz na jedno osudové rozhodnutí, kterému zpravidla předchází velice čtivě napsaný dialog hlavních postav. V Malomocném králi se po křižáckém sněmu rozhodne král Guy vytáhnout proti Saladinovi do ztracené bitvy, kdežto v románu Beze zbraně zase papežský legát Pelagio po poradě s veliteli výpravy odmítne štědrou nabídku sultána al-Kamila a odsoudí tak celou výpravu k nezdaru.
Samozřejmě, že skutečné historické události byly mnohem komplikovanější a kupříkladu vina kardinála Pelagia není z dnešního pohledu tak jasná jako dříve. Nicméně se jedná o historický román, nikoliv odbornou publikaci. Kniha je napsána čtivým stylem a pokud máte rádi klasické historické romány, pak tímto románem trefíte do černého.

drina
17.01.2016 5 z 5

super, jako všechny knížky od Zofie Kossak