Bez vlasů
Tereza Drahoňovská
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451206/bmid_bez-vlasu-Fb3-451206.png
5
167
37
Tereza si nikdy nemyslela, že bude mít pleš dřív než její kluk. Neuměla si představit, že se jí bude stýskat po culíku, který ji lechtal na zádech. A už vůbec by ji nenapadlo, že blízké okolí i lidé na ulici jí budou vyjadřovat podporu v domnění, že si prochází chemoterapií. Když kvůli autoimunitní nemoci přišla během několika měsíců o všechny vlasy, musela se vyrovnat se změnou vzhledu, s pocitem ztráty ženskosti i s nabídkou paruk. Koloběh vyšetření, planých nadějí přinesl spoustu situací, které autorka dokáže nahlédnout s nadhledem a humorem. Svůj první rok bez vlasů líčí ve svěžím díle, které navazuje na bohatou tradici autobiografického komiksu. Jednou z forem alopecie prošlo nebo prochází 147 milionů lidí po celé planetě. Pro přibližně dvě procenta pacientů je alopecie společníkem na celý život. Komiks kromě osvěty přináší i povzbuzení pro pacienty, kteří se s tímto onemocněním vyrovnávají.... celý text
Přidat komentář
Hustý komiks o nehustých vlasoch. Výborne nakreslený i napísaný. Vysvetľuje tým, čo ten problém nemajú, ale chcú vedieť. Významne podporí tých, čo ten problém majú a plácajú sa v ňom ako ryba na suchu. Zhodí hrebienok tým, čo sú presvedčení, že vlasy sú korunou krásy a nevyhnutnou súčasťou sebaistoty. Vidno, že cesta za zmierením sa so sebou samým nie je prechádzkou ružovým sadom.
Komiks pro pacienty kteří trpí alopecií (mezi ně patří i můj muž, má to dědičné ze strany dědečka z otcovy strany). Kniha je věnována zejména ženám.
Půjčeno z knihovny.
Moje maminka nosila skoro celý život krátký sestřih. Většinou ježka. Nikdo se jí vlasů nesměl dotknout. Především na temeni hlavy. Bolelo jí to. Cítila dotek i 10 cm nad vlasy. V dospívání ji vlasy začaly padat, z vyprávění vím, že si prošla hormonální léčbou, nekonečným množstvím injekcí a jako zdravotní sestřičce ji zakázali vstup na sál, protože nemohla mít "pokrývku hlavy". Moje babička měla málo vlasů, prý si je spálila během trvalé a byly trvale poškozené. Můj brácha o vlasy téměř přišel, prý geneticky, ale často i v uzavřených prostorách (a v noci!) nosil čepici a to mohlo také přispět. Od dětství se o své vlasy bojím. Mám je jemné a upřímně, moc jich nemám - ale mám je!
Je to pár let, co jsem se dozvěděla o tom, že nemoc alopecie existuje. A klobou dolů před Terkou! Komiks je nabitý jejími emocemi a pocity.
Ne jen, že je Terka neuvěřitelně silná a odvážná, ale klobouk dolů i před jejím okolím . dokázali ji přijmout a podpořit takovou jaká je!
V komiksu se objeví i spousty zajímavostí o vlasech či ochlupení z historie (velmi zajímavé a přínosné)!
Toto komiksové zpracování velmi doporučuji, ne jen nám dospělým, ale možná i dospívajícím či starším dětem - je dobré děti seznámit s tím, že nejsme všichni stejní a autoimunitních chorob je bohužel spousta. Není důvod takového člověka odsuzovat či se mu smát.
Klobouk dolů před všemi, kteří se dokáží přijmout i se změnami, které nemoc napáchá!
A druhý klobouk dolů za jejich partnery, přátelé a rodiny - že nejsou povrchní a zahledění do vzhledu, ale do osobnosti daného člověka, kterého mají rádi a stojí mu po boku i v těžkých chvílích!
Alopecie - pro někoho neznámá nemoc. V komiksu krásně vysvětleno i ztvárněné pocity, čím si dotyčný musí projít a ev. návod jak se s tím dá vyrovnat, aby se člověk nezbláznil.
Smutné a pro většinu lidí citlivé téma je uchopeno velmi krásně, lidsky a srozumitelně. Myslím si, že pokud si to někdo přečte a má takové trápení, může mu to hodně pomoct. Jednak bude vědět, že není s tím sám a že to má řešení. Chce to jen čas, člověk se s každým trápením musí nějakým způsobem vyrovnat a to může i trvat a tato publikace může být jednou z variant, kdy to člověk pochopí.
Tleskám a děkuju autorce za krásný počin.
Komiks, který je o něčem a někomu může i pomoct. Jediné co se mi nelíbilo, byl šestiúhelníkový tvar obličeje autorky v komiksu - ve skutečnosti tak nevypadá.
Komiks náhodně objevený při bloumání jihlavskou knihovnou.
Nejsem na komiksy odbornice, proto nedokážu hlouběji zhodnotit výtvarnou stránku (snad jen že růžovo-černé kresby se mi líbily, líbilo se mi drobné písmo, byť je hůř čitelné, moc se mi nelíbily ostré kontury obličeje hlavní postavy). Zaujal mě hlavně osobní příběh autorky, která onemocněla alopecií, čili jí v krátké době vypadaly vlasy a ztratila veškeré ochlupení včetně řas a obočí.
Pro autorku bylo vytvoření komiksu jednak terapií, jednak mělo edukativní účel: aby veřejnost více informovala o chorobě, která není úplně vzácná.
*
Dovětek, který v komiksu už není:
zanedlouho po Tereze onemocněl alopecií i její bratr, reportér ČT Tomáš Drahoňovský, vyšlo s ním už několik rozhovorů, například na YouTube s Čestmírem Strakatým na kanálu Reflexu.
*
Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐
Komiksová forma pro ztvárnění autobiografického prožívání alopecie, byla zvolena na jedničku.
Je to svěží a velice přístupnou formou seznamuje čtenáře s autoimunitním onemocněním.
Obdivuju autorku za její upřímnost a otevřenost. Ač jsem komiks prolistovala asi za hodinu, doznívá ve mě ještě teď. Nedovedu si představit, jak velká psychická nálož to musí být, já, která se hroutím jenom z toho, že po porodu mám o půl vlasů míň…
Kresba je taky skvělá a moc se mi celé zpracování líbilo.
Zvládla jsem prolistovat během jízdy autobusem a celý příběh mě donutil se nad lecčíms zamyslet. Tento komiks se musí dotknout každého. Neumím si představit, že by se totéž stalo mě. Ale alespoň bych díky tomuto komiksu věděla, že nejsem jediná na světě a existují i pozitiva, takový návod na to jak to překonat.
Hezká knížka. Jsem ráda že jsem si ji přečetla. S autorkou soucítím a rovněž mě potěšili i super obrázky.
Tak tohle je geniální komiks. Věrně zachycuje, jaké to je začít postupně ztrácet vlasy a pak vlastně zjistit, co že to ta alopecie vlastně je a následně se s ní naučit žít.
Autorka spolu s ilustrátorkou dokázaly velmi dobře čtenářům komiksu nemoc alopecie přiblížit. Zároveň se mi velmi líbilo, že se zároveň snažily čtenáře naučit, jak se k lidem s takovou nemoci chovat. Jak by si lidé s touto nemocí přáli, aby se k nim lidé chovali.
Také se mi líbily jednotlivé "zastávky" ve vyprávění příběhu Terezy, kdy jsme se měli možnost například zastavit u výběru paruky nebo se detailně seznámit s alopecií i trochu z medicínského hlediska.
Hlavně se mi líbil konec, takhle by to nejlépe dopadlo s každým pacientem s alopecií v ideálním světě. Tereza měla obrovské štěstí na lidi, které ve svém životě a okolí měla.
Kresby v komiksu jsou také naprosto úžasné. Moc se mi líbily.
Celkově jsem z komiksu byla velmi nadšená a každý by si ho měl přečíst.
O sebelásce, pochopení sama sebe, o tom jak se vyrovnat s nemocí jako alopecie a nejen s ní.
Tereza do komiksu dala velkej kus sebe a společně s ilustrátorkou Štěpánkou Jislovou stvořila skvělý dílo :)
Tento komiks je o Tereze, ale mohl být i o tobě. Mladá dívka stránku za stránkou popisuje, jak během několika měsíců přišla o všechny vlasy. V jejím případě za to mohlo autoimunní onemocnění alopecie, kdy imunitní systém vyhodnotí vlasy a chlupy jako nepřátele a zaútočí na ně. Příčinou je nejčastěji skrytý zánět v těle, špatná strava nebo dlouhodobý stres.
Bohužel mám stejnou zkušenost se ztrátou vlasů, o které jsem přišla po prodělané chemoterapii, ikdyž jsem do poslední chvíle doufala, že to moje hříva ustojí. Prožívala jsem její příběh s každou další stránkou. Vím přesně, jak se v jednotlivých etapách cítila – ztráta vlasů i ženskosti, okamžitá změna vzhledu, sebevědomí na nule, výběr paruk, nošení šátků, stud, lítost, smutek i vztek. Svůj první rok bez vlasů sdílí autorka s nadhledem i humorem a je tak silná, že alopecii dokázala přijmout jako součást svého života. Za to ji tleskám a posílám do světa její příběh jako osvětu.
Já jsem od léčby již 5 let, vlasy mi sice hned po roce narostly, ale bohužel ne v kvalitě a hustotě, kterou jsem měla dříve. Zkoušela jsem snad už všechny zázračná séra i tablety, jím zdravě, jsem v klidu, ale zásadní změna zatím neproběhla. Svého zdraví si vážím nadevše, ale veřejně přiznávám, že jsem se s touhle ztrátou úplně nevyrovnala. Proto posílám všem bojovníkům sílu a objetí.
Tato záležitost mi byla sympatická již po prvním letmém nahlédnutí. Vtípky typu „Vždyť vypadám jak Glum!“ nebo sekvence výběru nového obočí svědčily o neskutečném nadhledu.
Při četbě je evidentní, že takový stav mysli byl získán opravdu ze dna sebevědomí. Paní autorka má můj respekt a paní kreslířka vděk za skvělou stylizaci!
Záležitost jednoho dne, za to tak "nádherné" autentické zpracování tématu, o kterém se ve společnosti zas tolik nemluví. Nebo, přesněji řečeno, se o této nemoci tolik neví.
Smekám před autorkou, která se s tím nebála vystoupit na veřejnost!
Klobouk dolů za otevřenost, s jakou Tereza mluví o tom, co ji potkalo. Dokážu si představit, jak musí být náročné se vyrovnat s tím, když člověk začne přicházet o vlasy.Mam nekvalitní jemné vlasy, nosím několik let vlasy napletené a vím, jak mi to zvedlo sebevědomí. Jednou se mi stalo, že kadeřnice použila nekvalitní spoje a při mytí hlavy ve vaně najednou okolo mě plavala spousta uvolněných pramenů...Pak se mi několikrát v noci zdálo, že mi vlasy padají v chomačích z hlavy...hrozný pocit. Obdivuji Terezu a držím palce...
Setkání dvou velkých talentů, přesněji řečeno talentovaných žen, které vytvořily tento úžasný komiks. Příběh postupně plešatějící hlavní hrdinky mě opravdu dojal..a místy jsem se upřímně zasmála..jsem moc ráda za takovéhle literární počiny.
Bez vlasů
Ten komiks působí jako jedna velká pozitivní jízda. Ale… Tereza Drahoňovská na konci knihy říká, že je jí lehce mdlo, když vidí své úsměvy na prvních fotkách bez vlasů, protože ví, co všechno za těmi úsměvy skrývala. Já mám trošku obavu, že za posláním tohoto komiksu, tedy za osvětou a povzbuzením pro jiné pacienty, se toho také skrývá více. Je jasné, že náš největší nepřítel se většinou schovává v naší vlastní hlavě. A to ten komiks ukazuje. Jenom se mi nechce věřit absolutní absenci nepříjemných reakcí z okolí, i když třeba neúmyslných. Na druhou stranu, to, co si myslí ostatní, to nám může být ukradené, že. Celkově ten komiks vnímám pozitivně a navíc jsem se dozvěděl i něco nového. Gratuluji k úspěchu ve Francii!