Bestseller
Alessandro Gallenzi
Jim Talbot, věčný smolař, jenž se svými literárními pokusy u nakladatelů ne a ne pochodit, je ochoten kvůli vytouženému úspěchu obětovat duši i nemocnou matku. Charles Randall naopak ztělesňuje svérázného starosvětského vydavatele, který byl právě „odejit“ po třicetileté službě kvalitní literatuře jen proto, že parta finančních šíbrů hodlá z jeho nakladatelství učinit ukázkově výdělečnou položku nesourodého podnikatelského konglomerátu. V ovzduší plném intrik se tito dva vášniví zastánci psaného slova tu a tam míjejí, ale nestřetnou. Prvotřídní britská satira, kterou autor pojal jako tragikomedii mravů, je zároveň zoufalou fraškou nakladatelského podnikání pronásledovaného „červenými čísly“ a věčným čekáním na bestseller. Gallenzi, jenž sám patří k hrstce bojovníků na poli nekomerční literatury, líčí s ironickou škodolibostí britský „jarmark marnosti“, pro nějž se kniha stala výhradně zbožím – vždyť průměrně se v této světové vydavatelské velmoci prodá od titulu pouhých třicet výtisků. Každý druhý Brit přitom touží napodobit autorku Harryho Pottera a sní o pohádkovém jmění, jež získá sepsáním vlastní knihy; mnozí kvůli tomu absolvují kurzy „tvůrčího psaní“ a pak spisují ostošest. Autorský úspěch na poli literatury je ovšem mimořádně vrtkavá záležitost, a stejně tak úspěch nakladatelský. Anglický humor a vtip zato konkurenci nemá. Vydání první... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Leda , RozmluvyOriginální název:
Bestseller , 2010
více info...
Přidat komentář
Zajímalo mě to, protože jsem se většinu života pohybovala mezi knihami, ale nic mimořádného to není. Jistě, určitá nadsázka je nutná, ale není překvapivé, že vše je o financích a prosadit se jako začínající autor není snadné. Měla jsem podobný případ v rodině, takže se o raději o literární tvorbu nepokouším.
Román pohlíží na knižní svět jak z pohledu vydavatelů, tak z pohledu autorů, a nabízí mnoho zajímavých i zamyšlení hodných postřehů, jak to dnes v této branži chodí. Na druhou stranu, začínající autor se po přečtení může dostat do mírné deprese... ;-)
Kdo do pověstného šuplíku trochu přece jen smolí, po přečtení této knížky nebude pár nocí lehce spát... :-)))
Zajímavé téma, ale slabé a především celkem nudné zpracování, které příliš nezaujme, neupoutá.
Místy úsměvná kniha, která je provázána pochmurnou atmosférou. Není to nic závratného, ale celkem se mi líbila (až na "vybraný" slovník hlavní postavy).
Už dlouho jsem nečetla knihu, u které by mi bylo tak jedno, jak vlastně dopadne. Bestseller není ani vtipný, ani sžíravý, spíše jen opravdu slabý pokus o vtipnost.
Zajímavá kniha, ze které, dle mého šlo vytěžit mnohem více. Námět je dobrý, zpracování fajn..ale cítím že tam bylo na víc.
Skvělá kniha, i když smutná. Rozhodně doporučuji všem, co by jednou také chtěli vydat svůj bestseller :)
Pro mě nuda, přílišná jednotvárnost, z textu na mne čišela deprese což byl pravděpodobně účel a pokud hledáte knihu která z vás vysaje všechnu naději tak je to kniha přímo pro vás...
Smutný náhľad do praxe sveta vydavateľského biznisu.
Slušná kniha so stopami humoru, premysleným a plynulým dejom, občas sa utrafí aj nejaká tá myšlienka.
Dobrý preklad aj práca redakcie.
str. 261 – „Místo abychom usilovali o to nejlepší, tvrdí se nám, že nesmíme být elitáři. O umění, které je hnací silou veškerého pokroku v dějinách a vývoji lidstva, se dnes soudí, že by bylo pro mládež příliš obtížné, a tak jsme je pro jistotu přestali doopravdy vyučovat. Nikdo už nemluví o literatuře. Četbu, což je aktivní činnost, v níž se myšlení snoubí s intelektuální zvídavostí, nahradilo pasivní sledování obrazovky, zatímco informace jsou stále roztříštěnější, komerčnější a zkreslenější – a ztrácejí význam, neboť postrádají kontext a kritické uchopení.“
Píšete do šuplíku? Obesíláte literární soutěže? Jste přesvědčení, že k napsání bestselleru, a tím pádem k získání slávy a pohádkového bohatství, vám stačí absolvovat kurz tvůrčího psaní? Pak vám doporučuji tuto knihu :o)
Gallenziho beletristická prvotina umožňuje čtenáři nahlédnout, jak se vyrábí tzv. knižní bestsellery. Nápaditým oddělením dvou dějových linií, sledujících svět knih očima nakladatele a spisovatele nabídl náhled dokonce dvojitý. Už výsměšný název knihy předpokládá dostatek dobré zábavy a je zajisté jednou z příčin, proč se tato kniha bestsellerem stát nemůže, neboť typičtí čtenáři bestsellerů berou zpravidla tuto nálepku velmi vážně.
Na několika místech v knize jsem se náramně bavil. Dokud jsem se nedostal k závěrečné čtvrtině knihy, oceňoval jsem i promyšlenost děje, pak to ovšem autorovi malinko uklouzlo do chaotična, které je utnuto až zdařilým tragikomickým (jak taky jinak) závěrem.
Milovníky literatury vyšší úrovně možná syrový popis nakladatelské praxe naplní špetkou smutné prázdnoty.
Z interview jedné z hlavních postav s novinářem (str. 134 a 135) :
,,[Literární nakladatelství] Opičí se jeden po druhém a všechny chrlí jedny a tytéž druhořadé slátaniny – vzpomínky na nešťastné dětství, autobiografie celebrit z pera námezdních pisálků, senzacechtivé bláboly, brak sesmolený polovzdělanými čmáraly – v naději, že objeví novou velkou věc, budoucí ,bestseller´.[…] Stejně dobře by mohli prodávat hrušky nebo banány. Už dávno to nejsou nakladatelé, ale prachobyčejní tiskaři. […] nemají ani ponětí o tom, jak se rediguje kniha, a na pulty knihkupectví hrnou svazky plné otřesných překlepů, vytištěné na tom nejpodřadnějším papíře[…]
,,Možná právě tohle lidi chtějí,” podotkl novinář.”
Bestseller
tu vôbec nejde o túžbu byť spisovateľ. Kniha je písaná ironickým nadsadeným humorom. Čiže kto má rád knihy Jerome Klapka Jeroma a jeho 3 mužov v člne, niečo z toho sa zrkadlí v štýle písania. Jim je vlastne niečneznamenajúci tlčhuba, ktorý trpí obsedantnou predstavou akéhosi Boha medzi ľuďmi, v prípade, že mu niekto vydá knihu. Sníva o uznaní a peniazoch, ako každý z nás, lenže jeho cieľom je skreslená až idiotská predstava, že mu to zabezpečí napísanie knihy. A z toho pramení nadsázka . Je tam humor, je tam anglická satira, kto rád oddychuje s úsmevom ,môže sa pobaviť.