Auroville
Katarzyna Boni
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492166/bmid_auroville-mesto-ze-snu-36O-492166.jpg
3
25
4
Život bez peněz a majetku. Bez náboženství a politiky. V komunitě, která všechno sdílí. Katarzyna Boni se rozhodla na vlastní kůži zjistit, jak se v indickém utopickém městě Auroville po padesáti letech od jeho založení žije. Ideály šedesátých let se rozpustily velmi rychle. Jen Auroville zůstalo. Město úsvitu založené v roce 1968 Matkou, která o něm řekla: „Auroville bude místem nekonečného vzdělání, neustálého pokroku a nikdy nekončícího mládí.“ První osadníci přišli na neúrodnou půdu a město stavěli z ničeho. Vlastníma rukama a dohromady. Projektované je pro padesát tisíc lidí, žije jich v něm pár tisíc. V ulicích města nejezdí auta, všechno je udržitelné a spravedlivé. Všichni mají stejně. Nikomu nechybí jídlo ani střecha nad hlavou. Peníze ve městě neexistují. Až na to, že bez peněz by město neexistovalo. Od založení ho podporuje UNESCO i indická vláda a soukromí dárci po celém světě. Takže jak je to s tou soběstačností ideálního města? Skutečně jsou si v něm všichni rovni? Nebo ta rovnost platí jen v jeho hranicích, ale chudých obyvatel okolních vesnic, kteří zajišťují řadu služeb, už se netýká? Do Auroville přijíždějí ročně tisíce turistů, včetně těch českých, aby našli sami sebe. A také čisté ideje, z nichž město vyrostlo. Někteří zůstávají jako dobrovolníci, stejně jako reportérka Katarzyna Boni, kterou znáte jako autorku skvělé knihy Ganbare! Workshopy smrti. Co našla ona?... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 2022 , AbsyntOriginální název:
Auroville: Miasto z marzeń , 2020
více info...
Přidat komentář
Než jsem si knihu půjčila, netušila jsem, ze nějaké takové místo existuje. Takže za me "wow efekt". Který ale zmírnil tim, ze nektere pasáže jsou tak zvláštně podrobne a zdlouhave ( napr.filosofovani o vzdelavani, zmene, 4 stranky, které bych ani ihned po přečtení nezvladla vypravet). Zaroven me hodne bavila prostredni kapitola o praktickém zivote, obchodu, bydlení, popis chramu...Taky život Aurosona na začátku. Některé kapitoly jsem přeskočila. Ale celkově jsem moc ráda, ze se mi kniha dostala do ruky, hledala jsem si o Auroville další info, fotky, videa...zajímavé
Pokud mám být upřímná, nejsem si jistá, co si o této knize myslet. Na jednu stranu jde to zajímavý příspěvek o světě, ve kterém je všechno jiné a přesto stejné, na druhou stranu je obraz, který autorka přináší natolik rozmazaný, že je těžké být z toho moudrý.
Stejně tak témata a myšlenky, které nám jsou předkládány, jsou logické, ale snad ještě příliš nehotové, jako by si autorka sama nebyla jistá, jak co vnímat a jak co uchopit. Jednoduše řečeno jako by se červený prach Auroville v její duši nedokázal ještě usadit a odhalit pravdu, které se pod tím vším skrývá.
Zvláštní.
Subjektivní příjemný pocit z čtení přicházel asi v opačném směru, než lze očekávat - na samém začátku (první třetina) je kniha těžce uchopitelná, skáče se od postavy k postavě a chybí nějaká chronologická linka. Ve druhé třetině přichází na řadu o něco čtivější část zabvající se popisem města a praktickými otázkami, které by čtenáře mohly napadat. Za nejpovedenější část považuji závěr, který je zároveň nejkratší a který se věnuje samotné Matce a Šrí Aurobindovi. Z chronologické logiky je toto umístění na závěr z mého pohledu trochu nešťastné, protože celou po celou dobu jak o Matce, tak o Šrí Aurobindovi víme maximálně to, že existovali. Uznávám, že to ale zároveň vytváří kolem jejich osobností určité tajemno.
Nevím, co jsem od knihy čekala - možná nějaký závěr, zhodnocení? Možná i pár fotek. Nepřijde mi, že bych Auroville po přečtení knihy rozuměla o tolik více, než nakolik je možné rozumět mu po přečtení anotace.
Štítky knihy
Indie sekty polská literatura populárně-naučné publikace
AurovilleKniha Auroville je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 27x |
| Knihotéce | 62x |
| Chystám se číst | 48x |
| Chci si koupit | 20x |
| dalších seznamech | 1x |
Rovnako ako LuckaH2, aj ja som sa o existencii Auroville dozvedela, až keď som túto knihu vytiahla z police v knižnici. Prečítala som ju od prvého slova po posledné, ale obávam sa, že mnohé pasáže mi nieže hneď vyfučali z hlavy, ale stratili sa niekde po ceste do nej. Za mňa bola táto kniha, najmä jej prvá časť, veľmi popletená a chronologicky zle usporiadaná, strácala som sa a bez mučenia priznávam, že sa mi ani nechcelo vynaložiť viac úsilia, aby som sa v nej zorientovala. Nebyť toho, že som nechcela hneď prvú rozčítanú knihu tohto roka nedočítať a že ma v konečnom dôsledku zaujímalo, ako to s Auroville dopadlo (ak vám napadne Google, vráťte sa k prvému dôvodu :D ), asi by som z nej po prvých 80 stranách vytiahla záložku a pekne krásne ju do tej knižnice zaniesla naspäť. Za mňa jedna z najslabších Absyntoviek.