Atentát na presidenta

Manipulativní blábol, četl jsem ještě jako dítě a zbastil mu to i s navijakem

01.10.2018

Vidím, že tuto knihu skoro nikdo nečte, takže pokud z ní něco vyžvaním, tak to asi zas tolik lidí nenaprudí. A začnu zvostra. Matika a politika jsou fakt hustý. Jsou tak hustý, že jsou hustější než bývaly vlasy a „fósa“ Waldy Matušky. Nejprve matika. Po zavraždění Jendy F. Kenna bylo v relativně krátké době (do února 1967) celkem 15 svědků zalezlých ve funerálních futrálech. A blázni do matiky spočítali, že pravděpodobnost takové schovky je sto tisíc bilionů ku jedné. Mazec, co? Jako lesnímu couralovi by mě mohli matematici ještě spočítat, kolik díky tomuto mordu zmizelo z naší planety lesa. To musí být flák jak blázen.
A teď politika. V knize se dočtete, cituji: „Skutečný problém je v tomhle, Vane: za dvacet let bude na této planetě sedm milird lidských bytostí, většinou hnědých, žlutých nebo černých – a všechny budou odhodlány žít. Budou se ze svých líhní hrnout do Evropy a Severní Ameriky po stamiliónech a nic je nezadrží. Vůbec nic je nezadrží!“ Podotýkám, že kniha u nás vyšla v roce 1974. Takže se v ní sice trochu felili, ale až tak mimo mísu to není. A dále ke čtivu. Pohádce o tom, jak si šílený magor a fidelista Oswald zajel sám pro své potěšení dne 22. listopadu 1963 udělat bum bác do Dallasu, věří dnes už snad jen Pepík a Mařenka ze samoty Kozí Bobky. Z ostatních někteří tuší (a to včetně autorů této knihy), že tak to občas dopadne, když velká část vaší rodiny naběhne ke korytu a chlemtá a chlemtá. Pak se několik mládenců, kterým se jejich ušoulaná kulička zdá ještě moc malá nakrkne a drobně prostor u koryta vyčistí. Takže tak.