Arturo Toscanini
Karel Vladimír Burian
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446647/bmid_arturo-toscanini-ErN-446647.JPG
5
1
1
Toscanini, Arturo (1867-1957 dirigent ital.) - život a dílo. Monografie zachycující život, dílo a osobnost největšího dirigenta všech dob. Doplňuje ji bibliografie, toscaniniovská diskografie a zejména dlouhohrající gramofonová deska "45" s nahrávkou Newyorské filharmonie za Toscaniniho řízení.
Přidat komentář
Štítky knihy
opery a operety dirigenti, dirigování gramofony italská opera orchestr
Autorovy další knížky
| 1969 |  Chlapec ze Salcburku |
| 1979 | Veliká láska |
| 1963 | Gioacchino Rossini |
| 1989 |  Kapelník ze Stavovského |
| 1948 | Stručné dějiny anglické hudby |
Jeho jméno na mě vykouklo v hudebním oddělení několikrát. Poprvé snad v souvislosti s Emou Destinnovou (1878-1930), pak v korespondenci putující světem mezi Otakarem Ostrčilem a Vilémem Zítkem,... a minulý měsíc u jiného dílu této edice věnující se dirigentu Karlu Ančerlovi. // I zde chci pochválit lehkost a spád vyprávění, jeho obyčejný tón, který však autorovi nebrání v projevech uznání, ve vyzdvihnutí Toscaniniho pracovní výkonnosti. Nejvýrazněji asi ve dvanácté kapitole: "Pohled do orchestru - pohled z orchestru". // Vyprávění je proloženo černobílými fotografiemi. // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo. Přidávám štítky, abyste knihu lépe našli, a zvlášť upozorňuji na přílohu, kterou není nic křehčího než gramofonová deska.
Některé osoby, které se v knížce objevují:
- Giuseppe Verdi (1813-1901)
- Enrico Caruso (1873-1921)
- Giulio Gatti-Casazza (1869-1940)
- Bedřich Smetana (1824-1884)
- Karel Burian (1870-1924)
--------------------------------------------------------
ÚRYVEK:
A v tom okamžiku přeskočila ona osudová, neviditelná jiskra, která rozžehla zář životní hvězdy Artura Toscaniniho. Vstal od svého cellového pultu a postavil se na místo dirigenta. První pohyb, který učinil, je pro něho dokonale charakteristický: zavřel partituru. Obecenstvo ztichlo v napjatém očekávání. Snad bylo ohromeno smělostí neznámého hudebníka, snad jeho mládím.
Toscanini řídil Aidu zpaměti a suverénně, jako by nikdy nedělal nic jiného. Po prvním dějství bylo o úspěchu představení rozhodnuto. Vlastně slovo úspěch je v této souvislosti výraz opravdu nedostačující. Byl to triumf!