Podzemní proudy
Christopher Fowler
Arthur Bryant a John May série
< 2. díl >
Jejich počáteční vyšetřování končí ve slepé uličce a Bryantovu pozornost upoutá nové, záhadné území, zatímco May se ocitá v obtížné situaci, když se snaží zachránit pověst profesora, jehož znalost londýnských podzemních řek mu hrozí zničit kariéru. Mezitím začíná nové majitelce čísla 5 dělat čím dál větší starosti vlhkost ve sklepě, neodbytní pavouci a strašidelný zvuk tekoucí vody…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2006 , BB artOriginální název:
The Water Room , 2004
více info...
Přidat komentář
Předchozí díl mě okouzlil prostředím divadla a válečného Londýna, vtipem a skvělou dvojkou detektivů.
I tato kniha byla vtipná, prostředí zajímavé a na vyřešení tajemství jsem byla zvědavá, oblíbila jsem si Kalli a její život, obdivovala snahu dům renovovat.
Jen je to o trochu více upovídané než předchozí díl a nemělo to pro mě tu jiskru a náboj.
Ovšem i tak jsem si pěkně početla.
Když jsem knížky tohoto autora začala číst, doslova jsem nevěřila svým očím.
Úžasně vymyšlené zápletky, perfektní postavy, které mají vývoj a uvěřitelné interakce, prostě paráda.
No a ty obálky - luxus!
Prostředí Londýna, zajímavý a záhadný příběh, skvělé dialogy mezi detektivy - to prostě nemělo chybu :-)
Zajímá vás, jak vypadají nové kanceláře Jednotky pro vyšetřování neobvyklých zločinů? Posuďte sami:
„Deset vybalovaných přepravek, devět otevřených krabic, osm zvonících telefonů, sedm remcajících zaměstnanců, šest psacích stolů v různém stadiu chaosu, pět rozbitých židlí, čtyři rozpracované případy, tři dělníci bušící kladivy, dva kolabující počítače a kočka zamčená v registratuře, od které nikdo neměl klíč.“
Přestěhováním experimentálního policejního útvaru se zkrátka nic výrazněji nezměnilo.
Z válečné divadelní scény se přesuneme do současných londýnských stok. Nejsem si jistá, co o mé osobnosti svědčí, když dávám přednost temným, páchnoucím, slizkým, podzemním prostorám před kulturními zážitky s jejich noblesou a pozlátkem. Ale za psychiatrem s tím nepolezu.
Ke dvojici detektivů přibyla třetí hlavní postava - samotný Londýn. Město, jeho historie, proměny a různá lidská dramata, to vše jako prudká voda v potrubí neodbytně hučí na pozadí právě vyšetřovaných případů. Záhadná smrt staré dámy v koupelně domu na Balaklava Street vzbudí Bryantovu pozornost, zatímco May sleduje podezřelou činnost svého známého. Potkáme se s množstvím vedlejších charakterů, členů JVNZ, se svědky i podezřelými a nesmí chybět ani Arthurovy obskurní známosti z podivínských kruhů.
Chcete vědět, jak je na tom svérázný detektiv Bryant s moderní technikou?
„Snažil jsem se ti zavolat, ale tvůj mobil byl nedostupný."
"Namočil se mi, tak jsem ho zkusil usušit v Janicině sendvičovači. Ty dva přístroje se nějak - spekly - do jednoho zařízení, zajímavého jako nová elektronická životní forma, ale naprosto nevhodného pro komunikaci.“
Ani tentokrát nečekejte přímočaré vyšetřování; hledání stop a jejich interpretace připomíná spíše bloudění v labyrintu londýnské kanalizace. Spousta tápání, slepých odboček, nebezpečí a náhodných objevů. V určitém okamžiku vraha nejspíš odhadnete, ovšem motivace a některé okolnosti mě úplně nepřesvědčily, finále potom obnáší mnoho stran vysvětlování, uvádění událostí na pravou míru. Osobně preferuji postupnější dávkování informací, než v závěru otevřít stavidla souvětí ve stylu „stalo se tohle a seběhlo se to takhle“, aby čtenář viděl kompletní obraz místo původních nesourodých fragmentů.
"Podívejte, jsem promočený a zmrzlý, otrávil jsem se záchodovými splašky z celého severního Londýna, nejspíš jsem spolkl kus chcíplé kočky, a pořád nemůžu pochopit, jak tohle všechno souvisí s naším případem."
Druhé setkání s Bryantem a Mayem bylo opět velmi sympatické, plné záhad, humoru, napětí i zajímavých postřehů, přesto mi k dokonalosti stále něco chybí. Také nesouzním s autorovým světonázorem: dotyčný sice se smutnými povzdechy popisuje negativa kosmopolitního velkoměsta, kde spolu válčí cizojazyčné gangy a stává se z něj žumpa přetékající zločinem, ovšem nadále nelegální migraci podporuje - navzdory zmíněným nepříjemným jevům a možným rizikům. Jsem holt konzerva, deportovala bych z vlasti každého, kdo je pro svou novou domovinu přítěží, vždyť vlastních recidivistů máme nadbytek.
Já jsem jí tedy četla, jako druhou a příběh mě velice rychle pohltil, jako ostatně i první díl.
Příběh zabývající se mimi jiné i Londýnským podzemím je velice poutavý a zajímavý, opravdu skvělá detektivka.
Z celé série jsem ji četl jako první (je to dvojka) a zanechala ve mně nesmazatelný dojem v podobě touhy přečíst/ vlastnit sérii celou. Ze současných 5 česky vydaných pro mě jedna ze dvou nejlepších (plus Bílá chodba)
Štítky knihy
Londýn detektivní a krimi romány voda
Autorovy další knížky
| 2000 |  Runa |
| 2006 |  Vražda za oponou |
| 2006 | Podzemní proudy |
| 2008 | Schodiště do temnot |
| 2002 | Disturbia |
Kniha Podzemní proudy je v
| Přečtených | 33x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 58x |
| Chystám se číst | 11x |
Druhý díl opět nezklamal, minimálně nezvyklými úmrtími, zajímavým prostředím a motivem podzemních řek pod Londýnem. Celým příběhem se vine jisté tajemno protkané nevysvětlitelnými úkazy. Dvojice postarších detektivů s osobitým stylem vyšetřování a komunikace mě docela bavila. Jsem zvědavá, s čím přijde autor v dalším díle.