Andílek
Lucinda Berry
Christopher a Hannah jsou šťastný pár. I po letech manželství se milují a vzájemně se doplňují. Ona pracuje jako zdravotní sestra, on se specializuje na ortopedii. Vedou spokojený život, jemuž k dokonalosti schází jediná věc – dítě. Když se v nemocnici, kde oba pracují, objeví šestiletá týraná a vážně zanedbaná holčička, Christopher si ji okamžitě zamiluje a přesvědčí svou ženu, aby malou Janie adoptovali a poskytli jí zázemí a domov. Jenže Janie není obyčejné dítě. Ukazuje se, že její těžce poznamenaná psychika je nad síly novopečených rodičů. Christopherovi je naprosto oddaná, avšak chová se znepokojivě, a veškerý svůj vztek cílí na Hannah. Ta není schopná navázat s holčičkou láskyplný vztah a dostává se pod stále větší tlak. Avšak Christopher odmítá vidět pravou Janiinu povahu. Hannah si uvědomuje, že Janie Christopherem manipuluje a snaží se mezi ně vrazit klín, přestože ona se upřímně snaží rodinu stmelit. Manželství se ocitá v krizi a Hannah je na pokraji sil. Hrozí, že dítě, jež mělo být poutem, rodinu nenapravitelně rozvrátí. Ukazuje se, že cesta do pekla opravdu bývá vydlážděna těmi nejlepšími úmysly…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
The Perfect Child , 2019
více info...
Přidat komentář
To bylo na víc než pět hvězdiček. Knížka byla překvapivá až do poslední stránky. Z knihy mrazí o to víc, že je psána člověkem, který má zkušenosti z praxe u narušených dětí. Shrnula bych děj jedinou větou. Za dobrotu na žebrotu. Jak se občas říká.
Pokud někoho zajímá víc o traumatizovaných dětech, doporučuji knihy od Torey Hayden.
Jestli mám něco doporučit, tak to bude rozhodně tahle kniha. Román to není, ale spíš psychothriller. Bylo to dokonalý a zároveň děsivý. Příběh je vyprávěn z pohledu rodičů Bauerových a jejich sociální pracovnice Piper. Neuvěřitelně čtivé, nemůžete přestat číst. Jak to dopadne s Modrým mi bylo jasné. Christopher byl vyloženě zaslepený láskou... No já bych se z toho taky zbláznila.
Bylo to opravdu drsný, přečtený jedním dechem. Jen ten konec mi přišel takový neukončený nebo nedořešený jakoby to mělo mít ještě pokračování.
Tohle byla síla. Nikdy jsem nečetla nic podobného. Bylo to dokonalý a zároveň mě úplně vyvedla z míry. Autorka to napsala takovým způsobem, jak kdyby se vás příběh týkal osobně a trpěli jste spolu s nimi. Ještě se mi nestalo, že bych knížku odkládala tak často a přemýšlela nad tím, co se tam právě odehrálo, a JAK?? Ať to bylo jakkoliv drsné čtení, ani jednou jsem si neřekla 'to je blbost'. Nedoporučuju to citlivým dušičkám. Já se za ní nepovažuji a sebralo mě to.
Pro me osobne docela tezka a surova cetba.Knizku neslo odlozit,stridani vypravecu nenechalo ctenare vydechnout,napeti se dalo krajet celou knihu.Uprimne doufam,ze bude pokracovani,i kdyz jsem z toho pribehu vlastne tak zdrchana,ze ani nevim,jestli bych dalsi hruznost unesla.
Příběh, který se opravdu blíží thrilleru. I když po přečtení anotace bylo zřejmé, jak příběh dopadne, nekonalo se v závěru žádné překvapení.
Ja jsem z knihy docela rozpačitá....Pro mě to je neuvěřitelný příběh....Prislo mi, ze autorka neustale tlacila na pilu, aby pribeh gradoval a ona co nejvice sokovala....SOKOVAT ZA KAZDOU CENU.....Ne, nelibilo se mi to...Napsat cokoli sokujiciho, jen abych zaujal, proslavil se....Docela me desi, jak se snad cim dal vice lidi vyziva zejmena v severskych krimi....s heslem.."CIM VETSI BRUTAL, MASAKR...TIM LEPE....Brrrr, ne ne diky....Zlata Daniela Steelová :-))))
Dočetla jsem a jsem nadšená a zároveň znechucená. Tohle byl brutal. Co takový malý andílek dovede. Kniha se čte rychle a skvěle protože je napínavá a nemůžete prostě přestat číst. Takový vztek jsem na dítě v knize ještě neměla. no a na manžela? to byl snad slepý? Určitě doporučuji
Úplná pecka!
Že by mě kniha až tak rozčilovala, si snad nepamatuji...
Výborné čtení.
Střídání vypravěčů, napětí, velmi zajímavé téma - všechno to, co vyhledávám.
Jak jsem myslela, dopadlo to špatně, čekala jsem ještě hůř.
Podnětné, k zamyšlení.
Skvělá kniha - doporučuji.
Tak to byla síla, uff..
Popravdě - Útěk ze světa se mi líbil víc a zřejmě proto, že byl pro mě mnohem uvěřitelnější. Prostě nevěřím, že by adopce proběhla tak, jak proběhla, jednak tak rychle, jednak tak podivně, aby se rodiče nedozvěděli žádné informace k dítěti, natož aby se u týraného dítěte nedělal podrobný psychologický posudek. Naskýtá se totiž otázka - kdo v tomto případě pochybil? Policie, sociální pracovnice, psycholog/psychiatr?
Ano, je to šílený příběh, ale nevěřím, že by se na pravou povahu věcí nepřišlo dřív, už jen když vezmu v potaz, jak dlouho trvá samotný proces adopce.
Jinak je kniha čtivá, i když některé postavy mi svým chováním vážně lezly na nervy (hlavně Christopher). Zároveň mi hodně scházely orientační časové údaje. Příběh poskakoval dopředu (někdy i v rámci jedné kapitoly), ale čtenář si může časovou osu jen domýšlet, přitom by neškodilo vědět přesněji, jaké časové období uplynulo v průběhu celého příběhu a jak dlouho se vše vyvíjelo.
Po pomalejším rozjezdu, kdy jsem si musel zvyknout na střídání tří různých vypravěčů, mne děj vtáhl a zcela pohltil, takže jsem knížku nedokázal odložit, dokud jsem ji nedočetl. Kniha je čtivá, děj uvěřitelný, příběh je skvěle stupňován a v celém textu v podstatě není slabší místo. I když se hlavní obrysy zápletky od počátku nabízí, i tak jsem hltal každou stránku, abych se dozvěděl, jak přesně to celé dopadne. Motivace i chování jednotlivých postav mi přišly realistické a do značné míry pochopitelné, jen vytrvalost a systematičnost hlavní hrdinky mi na šestileté dítě přišly přehnané, nicméně i tak mi jí bylo neskutečně líto.
drsné čtení, ale doporučuji. Knihu jsem zhltla jako nic, i když chvílemi se mi zastavovalo srdce.....ihned jdu po dalším autorčině románu.
Tohle je skvela antikoncepce, to dite je tak nesnesitelny, divim se, ze nedostala pres hubu. Postavy vsechny do jedny nesympaticky (krome Allison). Detske zoubky se mi libily o dost vic.
Tak tohle bylo až moc kruté. Dočetla jsem, ale nikdy víc bych se k ní nevrátila. Podle mě nepravděpodobné chování minimálně dvou zúčastněných.
Autorka tohoto skvělého thrilleru je bývalá klinická psycholožka a vedoucí výzkumu dětských traumat. Což se odráží v naprosto perfektně vystavěném příběhu, který nás provází hlubokými zákoutími lidské mysli.
Knihy s tématem týrání dětí, se mi nečtou snadno. Nikdy se nedokážu jen tak probírat jejich stránkami, aniž by to ve mě vyvolalo vlnu odporu nad takovou zrůdností.
Jenže tahle kniha, je trochu jiná. Trochu odlišný příběh týraného děvčátka.... Janie je nalezena na parkovišti, v naprosto zuboženém stavu. Pokrytá krví, silně podvyživená, a její tělo skrývá spoustu starých i novějších zlomenin. Nikdy neléčených. Všichni si myslí, že jde o batole. Ale vyšetření odhalí, že se jedná o již šestileté dítě. Odkud přišla? Kdo má na svědomí její stav? Doktor Christopher Bauer, se stane jejím ošetřujícím lékařem, a jelikož je sám bezdětný, utvoří si k holčičce od prvních okamžiků velmi silnou citovou vazbu. Proto není s podivem, že později požádají s manželkou o její adopci. A horor začíná. Děvčátko totiž není takové, jak se vám může na první pohled zdát. Něco s její psychikou není v pořádku. A to nejen následkem prožitého traumatu. V lékařově rodině se začnou dít znepokojivé věci. Ovšem on nad nimi stále zaslepeně přivírá oči, a hledá pro novou dceru stále další a další omluvy. Naopak svou ženu obviňuje ze zaujatosti a psychické lability. Zdá se mu, že si nedokáže k malé Janii utvořit citové pouto. Ale je to opravdu tak? Co za temnotu a zlo v sobě může ukrývat tak malé dítě? Kam až je schopno zajít? Následky mohou být bohužel tragické....
Kniha se čte jedním dechem, a díky krátkým kapitolám velice rychle. Napětí vás neopustí až do konce, který je opravdu nečekaný. Nechcete potkat takové dítě. Natož ho pak mít pod svou střechou.
Milovníkům psychologických thrillerů rozhodně doporučuji k přečtení!
Super knížka, která si s člověkem pořádně hraje. Místy velmi děsivá, až mě mrazilo. Na podobné téma jsem četla Dětské zouby, Andílek byl ale podle mého názoru mnohem lepší, takže pokud třeba váháte...
Spíš než thriller je to silný příběh sociopatického dítěte.
Ani se mi nechce věřit tomu, že by takhle malé dítě bylo schopno něčeho takového.
Velmi emotivní, jen ten konec moc uspěchaný, jakoby nedokončený.