Alžírské arabesky
Štěpán Kučera
Když autor pobýval v Alžíru, kde se chystal k vydání jeho román Největší lekce dona Quijota, napsal tam Alžírské arabesky. Nápaditě i zábavně v nich krouží na pomezí cestopisné reportáže, autofikce a beletrie, inspiraci našel také v orálním vypravěčství. K rozhovorům s tamními obyvateli přidává i mikropovídky a črty, písňové texty či úryvky z knih. Mozaiku spojuje téma jednoho města, v němž autor ohledává alžírskou společnost a kulturu. Představuje různá období, od pravěkých jeskynních maleb v pohoří Tassili, přes berberskou a arabskou tradici, éru osmanské a později francouzské nadvlády, až k formování alžírského „multikulturního“ národa. Spadají sem i dvě bolestné události 20. století — válka za nezávislost a válka občanská. Kučera si všímá i současných problémů: sociální a genderové nerovnosti, environmentálních otázek či vlivu náboženství, tedy témat, která rezonují také v českém prostředí. Díky pohledu zdálky zahlédneme v nečekaných souvislostech zblízka sami sebe.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2019 | Projekt Gilgameš |
2016 | Jidáš byl Ufon...a jiné příběhy |
2021 | Největší lekce dona Quijota |
2006 | Tajná kronika Rychlých šípů ...a jiné příběhy |
2022 | Gablonz / Jablonec |
Kniha Alžírské arabesky je v
Přečtených | 5x |
Čtenářské výzvě | 1x |
Doporučených | 1x |
Knihotéce | 2x |
Chystám se číst | 5x |
Chci si koupit | 2x |
Záznamy na pomezí reality a snu z autorova pobytu v Alžíru. Poetické záznamy, nečekaná setkání, překlady básní i místní anekdoty. I přes ten poetický tón občas probleskne leckdy tíživá realita současného Alžíru. Zároveň je v těch textech a situacích i něco lehkovážného a bezstarostného. Někdy se autor, zřejmě pod dojmem celkové zjitřenosti dojmů, nevyhne ani čirému pábitelství. Doporučuji.