Adresa Naděje
Mélissa da Costa
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478027/bmid_adresa-nadeje-CAp-478027.jpg
4
135
135
Amanda odešla z města a usadila se v osamělém domě v Auvergni, aby mohla dát prostor svému zármutku. Nikdy si nepomyslela, že by se mohla cítit až tak zle. Venku svítí slunce a zpívají ptáci, ale ona se ukrývá v chladném přítmí domu, aby nemusela čelit životu. Když se jí ale do rukou dostanou zápisky paní Huguesové, předchozí majitelky domu, pomalu se probírá z bolavé letargie a postupně se pouští do obnovy staré opuštěné zahrady. Jak se střídají roční období, mění se i Amandin život, v hlíně nachází novou sílu k životu a otevírá se novým zážitkům a jedinečným setkáním. A každé ráno… každé ráno se stává příslibem, že po něm přijde i další.... celý text
Přidat komentář
"Je to sice jen jakž takž sflikované štěstí, ale přece jen je to štěstí."
Nádhera.
(SPOILER) Krásná knížka, plná poklidné krásy, pomalého plynutí času a narůstající naděje. Uvolňuje emoce a má velký potenciál pomoci jiným s vyrovnání se se ztrátou v lidském životě. Téma potratu v pokročilém stupni těhotenství je tady skvěle zpracováno a myslím si, že by tento příběh mohl pomoci (ve správný čas) ženě, která podobnou situaci prožila.
Další z dojemných a emotivních příběhů ze života .... o hledání naděje ....
Amanda se svým smutkem utíká do vesničky v kraji Auvergne a uzavírá se před světem ....
Podle duchovní konvence předchozí majitelky značí svoji cestu ven ....
.... nechat vejít .... slavit .... sdílet .... a nechat odejít ....
A tak postupně otevírá své dveře a pouští dovnitř motýla, kocoura a také člověka ....
Příroda je jejím přítelem v tomto návratu .... a ona má stromy jako symboly ....
Až zasazení keře muchovníku jí vrací vzpomínky na dceru Manon :
.... déšť hvězdiček, sladké ovoce a zář tisíce rubínů .... to vše je dítě ....
Je to citlivý příběh o ztrátě, truchlení a katarzi....
A doplňuje jej hudba Dolores o Riardon - jak se obyčejné dny stávají neobyčejnými ....
Tohle je kniha, k níž se můžete vracet - doporučím.
(SPOILER) Kniha je jednoznačně holčičí záležitost, taková oddychovka. Postupné znovu navracení se Amandy do života po prožité ztrátě pro mě bylo místy celkem uvěřitelné (deprese, světloplachost apod), místy celkem příjemné čtení (kocour, zahradničení) ale ten naivní konec (podnikatelský záměr) to na můj vkus celkem zabil :)
Smutný začátek, se kterým se hlavní hrdinka snaží vypořádat útěkem do samoty, do přírody, kde zvolna nachází vnitřní sílu a odhodlání znovu se "vrátit do života".
Četlo se hezky, příjemně, některé věci byly předvídatelné, žádné extrémní zvraty, kniha svým klidným dějem zvolna a příjemně spěje k předpokládanému konci. V některých pasážích člověk opravdu téměř vidí starý domek, okolní zahradu i les...
Tato nenápadná kniha v sobě skrývá příběh plný smutku, krutých ztrát, ale také naděje. Každý den totiž může být začátkem něčeho nového a lepšího. Amanda byla skvělá knižní hrdinka, která se dotkla mého srdce. Jsem neskutečně moc ráda, že jsem této knize dala šanci, protože nepřečíst si ji, by mě připravilo o velmi intenzivní a emotivní zážitek. Ta kniha se mi dostala pod kůži, místy jsem úplně hmatatelně cítila tíhu Amandina zármutku, ale zároveň jsem cítila i její nezdolnou vůli, díky níž postupně zase pomalu, ale jistě ožívala . Na tuto knihu se musíte naladit, ale pokud přijde v ten pravý čas, bude pro vás velmi obohacující.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Příběh o ženě, která hledá nový smysl života po zdrcující osobní tragédii. Útěk před životem ji zavádí do malého domku na samotě ve francouzském středohoří. Zde objevuje kouzlo přírody a nového přítele - šedého kocoura. A jak tak čas plyne, přichází i nové a nečekané. Je to příběh o truchlících, jejich pocitech a návratu k normálnímu životu.
Překrásná kniha…… dojemné, neotřelé, laskavé a především moudré…….Bude ve mně dlouho rezonovat…..
Nádherná kniha - to co se Amandě stalo a jak se se svým zármutkem snažila vypořádat, bylo napsáno s velkým citem. Život v opuštěném domě se zanedbanou zahradou se vyvíjel s napětím, stejně tak jako když zasejete semínko květiny a čekáte jaká krasavice vyroste.
Podle mne opravdu dojemný příběh ztráty, ale následně pak nálezů. U některých částí jsem měla opravdu na krajíčku. Líbilo se mi, jak vše klidně a pozvolna plynulo, žádný spěch.
Tohle mi sedlo do rozpoložení: hodně smutku, vzpomínek, léčivé samoty, ale také hodně života, květin, jara a probouzení. Líbil se mi pomalý přechod od tížívého truchlení ve vnímání života. Možná trochu naivní, ale co. A snad začnu mít i ráda růžovou (hm, ne, tak daleko nejsem, ale určitě budu více vnímat detaily květů).
Za mě jeden velký hojivý balzám na duši... Nuda určitě ne. Ráda se ke knize vrátím, dává naději, že i když život někdy není k přežití, ráno zase vyjde slunce a každý nový den dokáže při troše snahy a štěstí dát životu opět nějaký smysl...
Příjemná knížka, hezky se četla. Postavy byly sympatické, ale celkově to byla trochu nuda.
Štítky knihy
naděje zahrady, zahrádky člověk a příroda smutek společenské romány nový začátek
Adresa Naděje
Je to kniha, příběh, který dává naději. Dává návod, jak získat naději. A nejen lidem, kteří psychicky trpí po ztrátě blízké osoby. Mohla by být i návodem lidem, kteří mají psychické problémy. Pomalu, opatrně, po krůčcích zpátky k životu...
V knize se neodehrává žádný strhující příběh, přesto je zajímavá a čtivá.
A její dozvuky ve mně zůstávají i po několika měsících...