Achája III
Andrzej Ziemiański
Andrzej Ziemiański má pro své čtenáře třetí knihu o princezně Acháje. Pokud se vám líbily dva předchozí romány, nebudete zklamáni ani knihou, kterou se právě chystáte číst. Osud princezny Acháji jsme sledovali od chvíle, kdy z otcova přání vstoupila do armády, prošla výcvikem a zapojila se do bojů. Doprovázeli jsme ji do zajetí a do otroctví. Viděli jsme ji, jak díky síle a vysoké inteligenci uprchla a osvědčila znamenité schopnosti. Stala se velitelkou a zasáhla do osudu světa. Ve třetím dílu Ziemiańského ságy budeme s princeznou putovat dál a prožijeme s ní její triumf. Ale nic není jednoduché ani zadarmo. To Achája i jako vládkyně dobře ví a nám nezbývá, než sledovat její osudy se zatajeným dechem.... celý text
Přidat komentář
„Mami, neříkej nám ‚milostslečinky‘,“ šklíbila se Shha a nabrala lžící kaši. „Jsem tvá dcera. A toto je má sestra ve zbrani,“ vysvětlovala s plnými ústy. „Tykej nám nebo nás oslovuj jmény.“
„Jo,“ souhlasila žena, která se neodvážila polemizovat. „Achájo, ty, velkomožná milostprincezno majore, královno naše, nechceš pálenku?“
Pokud se vám do rozečtené série přestane chtít, obvykle to pro knihu, přesněji pro její četbu, nevěstí nic dobrého. A já se docela přemáhala, než jsem se pustila do třetí „Acháji“.
Ziemianski už úplně rezignoval na příběh a vytvořil jakousi parodii na válku, ve které myšlenky o síle pokroku a souvisejících změnách ve světovém řádu zápasí s přemírou vulgarity, humor si podává ruku s patetickými projevy a všichni imrvére brečí nebo zvrací, případně obojí současně. Princezna major Achája (obávaná superžena) bulí, blije a volá maminku ze všech nejvíc. Najít střízlivou osobu dá zabrat, ostatně mi přišlo, že autor sám psal notně pod parou. Hojnost postav je snůškou všehoschopných, zákeřných, psychopatických existencí, tudíž pověstnou jehlu v kupce sena představuje hledání čestného, přímého člověka (kupodivu lze objevit i takový charakter).
Příliš mi neseděla přirovnání bitevní taktiky a techniky s tímtéž v naší době, ani odhady, co by o té či oné situaci vydedukovali historici. Finále bylo divné, zaznamenala jsem náznaky možných pokračování (ověřeno, v polštině jsou další díly) – za mě však spíše ne, i kdyby zázrakem vyšla. Ačkoliv „Achája III“ obsahuje dostatek dobrých pasáží, z celku mi na patře zůstala poněkud nepříjemná pachuť. 55%
Třetí díl trilogie a vyvrcholení osudů princezny Acháji - získá opět své předurčené postavení vládkyně? Jak se budou vyvíjet osudy fantasy světa?
Skvělý román Ziemanského završuje vzrušující příběh Acháji a dalších hrdinů - naprosto akční perla fantasy žánru.
Poslední kniha trilogie Achája je trochu diskutabilní záležitost. Na jednu stranu výborně popsané vojenské tažení a jednotlivé bojůvky, které ale místy nečekaně degraduje srovnáním s moderní armádou. Autor se navíc doslova vyžíval v popisech situací tak hodně, že děj, který mohl být opravdu úderný, se natahoval a natahoval a očekávané velké finále, jenž je v podstatě celou knihou, tak vyšumělo do nějakého konce. Celá dějová linka s čarodějem se bohužel ukázala jako plochá a v podstatě šlo pouze o berličku jiné postavě a filozofické vysvětlování tohoto světa.
–-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Achája, jako trilogie.
Autor měl pravděpodobně velkou chuť napsat trilogii za každou cenu. Zatím co první dva díly jsou relativně kompaktní, třetí je v podstatě závěr zbytečně natažený do samostatné knihy. Celý příběh měl krásný potenciál, je zde spousta originálních nápadů a zajímavých myšlenek, které si zasloužily rozvést a více propracovat a zapracovat do děje. Příběh by byl zajímavější, pestřejší. Takto je v podstatě kolem příběhu velké množství „omáčky“, která je, bohužel, místy bez chuti. Epilog je zajímavé vyvrcholení a v podstatě všechny důležité postavy jsou zde vylíčeny až do svého konce. Autor se však rozhodl napsat další čtyři díly, což, vzhledem k tomu, že vím, jak všichni dopadnou, nemám moc potřebu číst, pokud u nás vůbec vyjdou. Mohlo se jednat o velmi svižné dílo, kruté, vulgární, surové, plné vynikajících popisů soubojů. Škoda!
Nejslabší díl, dočetla jsme ji snad jen díky myšlence "no ale tak teď už NĚCO začne..."
Nikoli...
po dvou prvotřídních dílech mě čekalo velké zklamání...docela ubohé ukončení trilogie
Kniha Achája III je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 67x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 50x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 3x |
První a druhý dil Acháji jsem četl před zhruba 15 lety. Pak několik let trvalo, než byl vydán třetí díl, ke kterému jsem se dostal až teď. První díl se mi líbil moc. Celou tu dobu mi vrtalo v hlavě, jak tento příběh vlastně skončí. Začínalo to totiž poměrně slibně, autor nastínil zajímavé dějové linie a mě skutečně zajímalo, jak to s Achájou dopadne, co všechno ještě projde Zaanovi a jaká asi bude bitva se Zemci... A kdo vlastně ti Zemci jsou.
Po 15 letech jsem tedy znovu přečetl první dva díly, v knihovně si půjčil díl třetí a pustil se do čtení, abych pak litoval času, který jsem této knize věnoval.
To, co v prvním díle vypadalo jako začátek zajímavého příběhu a působilo to tak, že autor má vše perfektně promyšlené, bylo v poslední knize naprosto nevyužito. Celá kniha je slátanina, ze které je cítit, že autor vůbec neměl tušení, jak se má příběh odehrát a jak jej ukončit. Kromě posledního odstavce není žádná zmínka o Zemcích, postavy šustí papírem a autor omílá pořád to samé dokola.
Tato kniha si ani nezaslouží takto dlouhé hodnocení, takže už toho raději nechám a jdu přemýšlet, jakou kvalitní literaturou si po tomto přešlapu spravím chuť.