380.000 VOLTŮ NADĚJE aneb Koupím ti koně

Knihu psal Ospald 8 let, Ačkoli není profesionálním spisovatelem, je stylisticky sevřená a až na opravdu drobné chybičky dobře napsaná. Jak se autor sám vyznává, psaní bylo pro něj bolestné a sám návrat do oné doby depresívní. Třebaže nemálo pasáží vyznívá v důsledku až humorně, dovedu si představit že to žádná legrace nebyla - možná i proto, že jsem oné doby přímým účastníkem. Román začíná v r.1978, kdy se Ospald vrátil z vězení a pokouší se založit rodinu a žít "normálně", dá-li se toto slovo vůbec použít. Dozrává však k přesvědčení, že to není možné a začíná připravovat - spolu se svým kamarádem Zdeňkem "Frenky" Pohlem - útěk skrz železnou oponu. Při prvním pokusu jsou oba zadrženi na hranicích, 20 hodin vyslýcháni a poté bez pasů posláni nazpět. Chtěli se přes Maďarsko a Jugoslávii dostat pěšky do Rakouska. Na druhý pokus již měli zkonstruovány zvláštní vozíky, vzdáleně podobné sedačkám u lanovky a pokusili se přejet na nich po drátech vysokého napětí. Pokus se nezdařil kvůli zarážkám a tak se oba vrátili. Při třetím pokusu zapadli nejprve po kolena do bláta a následně zjistili, že vytipované vedení se otáčí těsně před hraničním plotem zpátky a vede do vnitrozemí. Celé dva týdny pak jezdili a chodili kolem hranic, dokud nenašli to pravé. Museli však ještě počkat na dost temnou noc... A podařilo se! Doslova přeručkovali několikasetmetrový úsek nad hlavami hraničářů. Kniha je tištěna menším písmem a má větší rozsah, cca 700 normostan. Pozor na vazbu, bohužel se rozlepuje, je to jen V2.... celý text