Univerzitní knihovna Pardubice

knihovny Pardubický kraj , Pardubice

• O knihovně
• V oblíbených 14

O knihovně

Založení knihovny Historie Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice začíná v r. 1950, kdy byla v Pardubicích založena Vysoká škola chemická. Knihovna vznikla na půdě VŠCHT v r. 1951 díky sběratelskému úsilí pana Michala Jarového, který pro ni získal darem z Univerzitní knihovny pražské, z výzkumných ústavů, průmyslových závodů i od soukromých osob cenné knihy a periodika. Mnohé z nich mají dodnes kromě historické hodnoty i svůj význam informační. Např. časopis Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie má knihovna od r. 1899 a odebírá jej dodnes. Řada základního chemického referátového periodika Chemical Abstracts začíná vol. 8 z r. 1914 a jeho kontinuitu se podařilo udržet i 80. letech, kdy byl kritický nedostatek devizových prostředků na nákup. Rokem 1999 byl ukončen odběr tištěné verze a titul je nadále odebírán jako databáze na CD-ROM. Vývoj od poloviny 50. let do konce 80. let V r. 1956 začal JUDr. Alois Těšitel budovat vědeckou knihovnu s katalogy a ustáleným řádem. Tehdy měla knihovna 19 000 svazků knihovních jednotek a odebírala 323 titulů periodik. O 10 let později převzala vedení knihovny paní Věra Vaníčková. V polovině 70. let vykazovala knihovna 129 000 knihovních jednotek, 595 titulů periodik a 20 000 výpůjček Převážná část z nich byly ovšem výpůjčky prezenční. Od konce 70. let do počátku 90.let vedla knihovnu paní Jitka Dusilová. Již v této době trpěla knihovna nedostatkem prostor, a proto byly prakticky všechny nové knihy okamžitě rozpůjčeny jako trvalé výpůjčky jednotlivým učitelům nebo do katedrových knihoven. Roční přírůstek se pohyboval kolem 5 tis. Počátkem 80.let došlo k drastickému omezení deviz na nákup. Ještě v r. 1981 odebírala knihovna prostřednictvím tzv. přídělové kvóty 39 titulů periodik ze západních zemí, v r. 1987 klesl jejich počet na 6. Tím došlo k nenahraditelným ztrátám v kontinuitě periodických fondů a ke zhoršení podmínek pro vědecko-výzkumnou práci. Na druhé straně se díky dotacím z Ministerstva školství mohli uživatelé knihovny seznámit s rešeršními službami ze světových databází (např. Chemical Abstracts) v režimu on-line i prostřednictvím průběžných rešerší podle definovaných profilů. V r. 1987 odebírala knihovna pro své uživatele 30 profilů. Počátkem 80.let vstoupila také do knihovny automatizace. Katalogizační záznam, psaný na stroji a rozmnožovaný přístrojem ORMIG, byl od r. 1981 pořizován na organizačním automatu Consul 265 na děrnou pásku a další exempláře se již množily automaticky. Údaje se zároveň ukládaly do databáze na sálovém počítači EC 1033. Ta se dále využívala k vyhotovení seznamu přírůstků za určitá období. V r. 1988 byl Consul nahrazen výrobkem české provenience TEXT 01 M1. Pro tento stroj vytvořil Ing. Javůrek program v prostředí DBase 2+, který již umožňoval nejen katalogizaci, ale i jednoduché vyhledávání podle několika deskriptorů.. Koncem r. 1989 byl do knihovny přidělen první PC – slušovický TNS. Koncem r. 1991 byl zakoupen sotva narozený automatizovaný knihovnický systém Smartlib. Po půlročním „ladění“ byly v polovině r. 1992 zprovozněny moduly akvizice, katalogizace a OPAC. Výhodou bylo, že všechny dříve strojově zpracované katalogizační záznamy se podařilo, i když ne zcela ideálně, do Smartlibu zkonvertovat. Nové podmínky a možnosti v 90. letech Změna podmínek ve společnosti koncem r. 1989 se samozřejmě projevila i v práci knihovny – nejvýrazněji v možnosti nakupovat zahraniční informační prameny. Knihovna byla sice stále limitována svým rozpočtem, přesto se podařilo obnovit hned počátkem 90. let předplatné na nejvýznamnější zahraniční periodika a počet titulů ze západních zemí stoupl na 17, což byl oproti r. 1987 nárůst o téměř 200%. Zjara r. 1992 byla vedením knihovny pověřena Mgr. Iva Prochásková. V té době již studovala na VŠCHT také první padesátka studentů nově založené fakulty územní správy a připravovalo se zahájení výuky na ústavu cizích jazyků. Se zahájením akademického r. 1992/93 získala škola pro tyto subjekty novou budovu v lokalitě Stavařov, v níž mělo být vybudováno také jejich informační zázemí. Velmi prozíravým se ukázalo rozhodnutí nezakládat novou fakultní knihovnu, ale zřídit v této budově jen pobočku stávající ústřední knihovny. Během prázdnin sem byly výběrově přesunuty některé fondy, především společensko-vědní, jazyková a jazykovědná literatura a bylo zde zřízeno výpůjční oddělení a dvě presenční studovny. V r. 1993 byla ustavena další fakulta – Dopravní fakulta Jana Pernera. Informační zázemí pro tuto fakultu bylo třeba začít budovat zcela od počátku. Počátkem r. 1993 byla proto vypracována koncepce, podle níž začala probíhat přeměna původní ústřední knihovny VŠCHT v moderní univerzitní knihovnu zajišťující vyhovující informační zázemí pro všechny fakulty. Základem koncepce byl model jediné ústřední knihovny pro celou vysokou školu, který umožňoval racionální hospodaření s přidělenými finančními prostředky. Metodou postupných kroků a při finanční podpoře z Fondu rozvoje vysokých škol (celkem byly v letech 1994 – 1997 realizovány tři projekty) pak byly změny postupně prováděny. V r. 1994 byl zprovozněn knihovnický systém Smartlib v síti. Byl ukončen tisk katalogizačních lístků a elektronický katalog tehdy obsahoval 12 500 záznamů. Na hlavním pracovišti knihovny byl uveden do provozu automatizovaný výpůjční systém. Během r. 1995 byla knihovna vybavena dalšími PC, na obou pracovištích knihovny byly zřízeny lokální sítě a zprovozněn výpůjční modul i v pobočce Stavařov. Postupně se rozvíjely i další služby, bylo zavedeno samoobslužné kopírování a nakoupeny první elektronické databáze. V r. 1996 byl vyměněn knihovnický systém Smartlib za modernější KP-Systém, který umožnil racionalizaci výpůjčního systému využitím čárového kódu. Nová budova V polovině 90. let již bylo zcela zřejmé, že knihovna nemůže ve svých stísněných prostorách dynamickému rozvoji univerzity stačit. Od r. 1992 byl prorektorem UPa doc. Ing. Ladislav Koudelka, DrSc., který jako první přišel s návrhem pokusit se realizovat výstavbu nové budovy. Na podzim r. 1993 byla zahájena práce na koncepčním záměru výstavby. V květnu 1994 byl záměr na MŠMT ČR schválen a výstavba knihovny byla zařazena do systémově dotovaných staveb na léta 1994 – 1997. Stavba byla zahájena v dubnu 1996 a dokončena v září 1997. Prostory v nové knihovně umožnily uložit více než 50 tisíc svazků ve volně přístupných studovnách, proto musely být fondy před stěhováním oborově roztříděny, opatřeny ochrannou etiketou a čárovým kódem. 10. listopadu 1997 byl zahájen zkušební provoz pro studenty a celá knihovna pak byla slavnostně otevřena 25. listopadu 1997.