Suita
Vladimír Martinec
"Píšu po pravdě / jak jsem žil", konstatuje v závěrečné básni Vladimír Martinec. Osmdesátiletý básník bilancuje a jeho stručné meditace oscilují na úzké hranici mezi dozníváním bytí a definitivním odchodem. Rozsahem krátké úvahy mají často podobu pouhého myšlenkového záchvěvu, jenž lakonicky charakterizuje jak vzpomínku, tak i přízemní skutečnost, jež má tvar konečné tečky za jedním uzavírajícím se lidským životem: "Nebe plné hvězd, / úplněk, hřbitov, mobil. // Víc nezbylo."... celý text
5 | 1 | |
4 | 0 | |
3 | 0 | |
2 | 0 | |
1 | 0 | |
odpad | 0 |
Každý uživatel musí ohodnotit alespoň 20 knih, aby se jeho hodnocení začalo započítávat do výsledného hodnocení. Z toho důvodu se může lišit počet započítaných hodnocení ve statistice nahoře, se všemi hodnotícími níže.