Věříte, že dnešní knihy mohou kultivovat své čtenáře?
Eldar80: Odlišné názory jsou přirozené. Neexistují ani dva lidé, kteří by měli na všechno totožný názor. To platí v rodině, mezi přáteli, natožpak v tak různorodé skupině jako je třeba DK s tisícovkami uživatelů.
Posuzovat, kdo má chytré, kdo ubohé názory je ryze subjektivní. S čím souhlasím je, že by diskuze měly mít úroveň, tzn. především slušnost
Nejde o život. Jsou zde jen názory a nikdo nikoho nenutí aby dělal to či ono.
Z celé diskuse bych vypustil slova "dnešní, současné". Ony před 40, 50, 80 atd. roky taky vycházely všelijaké škváry, ne že ne. A tak, jak (ne)kultivovaly tehdy, tak i dnes.
A taky ještě - čo si Kefalín predstavujete pod takým slovom "kultivácia"?
Ale to, že dnes v Česku chybí nějaký Jirásek či Neruda, který by psal beletrii vysoké umělecké úrovně, která by neobsahovala pochybné filosofie a zároveň nenásilně čtenáře vzdělala to nikdo nepopře. Třeba zmiňovaný Vondruška, který se snaží být novým Jiráskem na to podle mého nemá - jako dobrodružné příběhy dobré, ale umělecky ani fakticky to nestojí za nic. Navíc jeho "filosofie" vycházející z nacionalismu a patriarchalismu venkovského statku není nic, co by měl kdokoli následovat.
Vysvětlete mi, prosím, proč by mělo být ambicí současného spisovatele psát tak, jak to dělaly generace jeho předchůdců?
Neukáže se "vysoká umělecká úroveň" až zpětně?
Vondrušku nečtu a ani nehodlám, proto nemohu sloužit názorem.
Luvák: komu schází Jirásek? Bylo by fajn, kdyby se urodil novej Hrabal, Seifert nebo Čapek, ale proč ausgerechnet Jirásek a Neruda? Vondrušku bych sem netahal, to je komerce - sice kvalitní, ale nic víc.
Zajímá vás něco víc, než jak vaši současníci reflektují dobu, ve které jste sami namočeni? Neplatí jen o literatuře, pochopitelně...
Samozřejmě by byli lepší noví Hrabalové, Čapkové, Kainarové či Šrutové, ale tito autoři nebyli nikdy nějak masově čtení, na rozdíl od Jiráska, který dokázal vytvořit vysoce hodnotnou beletrii.
TakySimona: To, jak moji současníci reflektují dobu v níž jsem namočen, je občas k smíchu, občas to člověka naplňuje hrůzou. Takže umím pochopit ty, kdo se rozhodli radši se věnovat tomu, jak jejich předkové reflektovali tu svoji dobu. Ale nic se nemá přehánět.
Hodnota beletrie je v tom, že je masově obsažena v knihovnách předků?
Ale kdeže...
Luvák: pokud vám jde o to, co se čte masově, pak asi nejlíp by posloužila Večerní Praha blahé paměti. To je přece pitomost! Čapek je světový autor (jedinej, kterýho máme, snad kromě Haška). A Hrabal je v těsném závěsu, jenom jeho výrazná "českost" brání tomu, aby se dostal do obecného povědomí ve světě - i když jsem četl i Ostře sledované vlaky ve francouzštině. Jirásek a Neruda - buditelé, no dobře, ale to už je pryč.
To woodward:
Vy se nesmějete rád?
Samozřejmě, že současné umění je riskantní záležitost, co se výsledku týče, ale snad právě proto mě to tolik baví. Nabídka nekonečná, filtr hustý!
Ale asi to bude tím, že o sobě nejsem přesvědčena, že si zasloužím naservírovat REKLAMOU pod nos jen "to nejlepší".
:-)
TakySimona: Já jsem vůbec neměl v úmyslu nějak zlehčovat současné umění. Umění je umění - bez ohledu na to, kdy vzniká, vždycky je pravdivé a provokující. Jenže když je řeč o tom, jak moji současníci reflektují svou dobu, nejde ani zdaleka a vůbec ne "většinově" jenom o umění. Pokud ty reflexe vyvolávají smích, většinou jde o kouzlo nechtěného. Pokud vyvolávají hrůzu, bývá to podobné, až na to, že se k tomu slovo "kouzlo" nehodí.
Co já vím? Já pamatuju jenom posledních třiašedesát let - a ty první roky jenom mlhavě. ;)
Ale čtete, překládáte, takže se jistě orientujete i v dobových kontextech.
Ale jo, orientuju se. O tempora o mores je dost starý přísloví na to, aby člověk pochopil, že se staříci nad hloupostí a zkažeností světa ošklíbají odnepaměti. To jste chtěla slyšet?
To woodward:
Vůbec nic jsem vám nepodsouvala, natož abych napovídala...
Jde mi jen o to, že výběr je dneska NAŠTĚSTÍ jak po stránce obsahu, tak formy natolik široký, že většina může být naprosto spokojena.
A pak tu máme ty, co maskujou svou nudu ušlechtilostí.
:-)
Já pořád jenom poukazuju na to, že když je řeč o tom, jak mí současníci reflektují svoji dobu, nelze mluvit jen o umění a literatuře. Nic jiného jsem tím nemyslel. Mí současníci brblají a stejská se jim po starých zlých časech. Mí současníci řvali jako by je na nože bral kvůli tomu, že by v Brdech vyrost americkej radar. Mí současníci nadávají na Brusel, žvaněj při tom o suverenitě a a chtěli by u nás zřídit druhé Švýcarsko. Mí současníci jsou banda neznabohů, ale když přijde na to, že by k nám měli přijít muslimští uprchlíci, začnou ječet, že to tedy ne, tohle je KŘESŤANSKÁ země. Mí současníci nadávají na Havla, nnechají na něm nit suchou, zato Klaus a Zeman, to jsou jejich miláčkové. Ať jdou mí současníci do háje!
Nikam nechoďte. To bylo jen na vysvětlenou, jak je to s tou reflexí doby. ;)
Vložit příspěvek