Poznejte knihu podle první věty
Je to tak.
(Sama jsem zvědavá. Námět je super. Tak se na čtení těším.)
Od politiky a války se nevzdálíme. Následující věta je velmi snadná a známá, kdo uhodne, nechť klidně dál pokračuje:
'Byla to láska na první pohled.'
Zas tak jednoduché to není! Bůhví kolik knih začíná touhle větou... Každopádně jsem našel knihu, která začíná stejně, ale ta věta pokračuje dál, takže to není ta správná kniha.
Myslím, že správná odpověď je Hlava XXII - Joseph Heller
Měla jsem to napsat jinak, že jen jedna opravdu slavná kniha, jejíž název vešel do běžného žargonu, takto začíná.
Je to samozřejmě tak.
Tohle bude určitě snadné.
'Myšlenka o věčném návratu je tajemná a Nietzsche jí uvedl ostatní filozofy do rozpaků: pomyslit, že by se jednou všechno opakovalo, jako jsme to už zažili, a že by se i to opakování ještě do nekonečna opakovalo!'
Zadani:
-Odedávna jsem sobě žádala cestu do Svaté země konati.-
(Tato prvni veta textu nasleduje v ceskem vydani knihy po ruznych predmluvach a uvodech po nekolika desitkach stran.)
Ne, ale ty ted taky ctu a byly v uvaze :D Nakonec jsem pro ukazku zvolila dalsi manicky nakup, po kterem zatim na mem profilu neni ani stopa.
Kniha vysla v Argu, kde ma tento typ literarury vlastni edici.
Ta nemá zatím ani jediné hodnocení, obskurita! Ale bezva, já miluji tyhle cestovatelské/ženské dějiny a o ní jsem ještě ani neslyšela.
Musela jsem si to koupit, protoze samocestujici pani v roce 1850 byla urcite celkem dost sverazna baba, tak chci vedet, co psala...
Na wiki píšou - 'jako první Evropanka vstoupila do vnitrozemí ostrova Borneo' - dobré časy, dnes už je vše objeveno.
Já se knih spíš potřebuju zbavovat než pořizovat nové, ale nechce se to poddat.
Ale tak nové (i nově se) veci se daji videt a psat porad...
Ja taky. Ale diky bohu si knihy v cestine muzu vetsinu roku porizovat jen jako elektronicke a ty se aspon nikde fyzicky nehromadej...
Text příspěvku byl upraven 02.11.23 v 20:38
Pokud tam nejsou chyby, jako v 'Láska je pes'!:-)
'Bylo krásné jitro na konci listopadu.'
Když Andrea Douglasová-Brownová spěchala prázdnou hlavní ulicí, chodník se v měsíčním světle leskl.
V jistém městečku, jehož jméno bude z mnoha důvodů moudré zamlčet a jež nehodlám nazvat ani žádným jménem smyšleným, stojí kromě jiných veřejných budov i dům, jaký od dávných časů mívá většina měst, ať velkých nebo malých, totiž chudobinec čili špitál.
Vložit příspěvek