Ondřej Neff a adaptace J. Verna
http://www.iliteratura.cz/Clanek/37461/neff-ondrej-verne-jules-deti-kapitana-granta-podle-romanu-julese-verna-volne-vypravi-ondrej-neff#discussion
Zde jsem napsal post (Sigil) k adaptacím Verna - aby nebyla mýlka, jednu jsem koupil a vyhodil, ostatní znám z knihovny. Prosím o váš názor k těmto "adaptacím". Díky.
Ocituji svůj příspěvek":
Neffovo místo je ve fotografování - pro digifoto udělal moc. Ve psaní sci-fi ta= ké. U Verna mi přijde, že celé dílo nikoliv spopularizoval dnešní čtenáři, nikoliv přepracoval ale zničil... Jediné, co na těch knihách má hodnotu jsou ilustrace Z. B. . Je to jako zpracovat Babičku na 50 stránek kde po jedné je obsah, doslov, anotace Němcové na 5-ti stránkách a 12 stránek ilustrací. Zvláště "trilogie" Děti kapitána G., 20 tis. mil. pod mořem a Tajuplný ostrov - krásné knihy (i ty ostatní) ztratily Vernův rukopis, vyrůstal jsem za totáče na verneovkách, už tehdy byl slovník zastaralý, světomapa jiná a podobně - člověk k těm knihm přece přistupuje jak ke knihám napsaným v osmnáctém století se vším co k tomu patří, starší slovník, vyjadřování "decentním" dušínovským jazykem kde nejhrubší slovo je "jdi mi k šípku" a "carramba". Stejně tak popis objevů zemí, popisů průmysů který tam po objevech vyrůstal, to vše je to kouzlo pro které je čteme i teď, zastara, to je to, proč Verne má tolik milovníků, proč vycházejí znovu krásná prvorepubliková vydání (byť bohužel pro majetné a opravdové fandy a snílky) - za všechny Hrubínova předmluva Taj. ostrova (odkaz: http://ld.johanesville.net/verne-38-tajuplny-ostrov). Miluji i Buriana ale ty rytiny dvorních ilustrátorů jsou nádherné. Vždy jsem snil že v nějaké reedici vyjdou Burianovy ilustrace v příloze, ovšem netušil jsem že Verna potká pan Neff. Četl jsem jen Neffovu adaptaci Dvaceti tisíc ... a zahodil to do koše - ve sběru by to někdo třeba šlohl a četl. Ne, přijde mi to jako zneuctění Verna, ať si říká kdo chce co chce. Ty knihy nejsou adaptace ale zničení podstaty... Netuším, zda je pan Neff křesťan ale opravdu mám strach, že ho jednou napadne adaptovat Bibli...
Neff to zazipoval. Šetří paměť a zrak čtenářů.
Text příspěvku byl upraven 05.12.16 v 18:06
Souhlasím s Vámi, milý Watsone (pardon, ale nabízelo se to ;-)), já si prolistovala a místy se pokusila začíst do Patnáctiletého kapitána a z původně dobrodružné knihy je ubohý, ba přímo vykostěný paskvil
Nečetl jsem a ani nebudu ty adaptace číst, ale nevidím naprosto žádný smysl v tom přepisovat díla někoho jiného. Pokud chci znát děj něčeho, co se mi nechce číst, tak si ho přečtu na wikipedii. Asi to byla z pohledu Neffa komerční záležitost, kdo ví.
Skvělá práce pana Neffa zpřístupňuje krásné příběhy Julese Wernea dalším generacím. Až jednou budu mít "nekonečně" mnoho času, všechny si je přečtu (koukají na mě z naší knihovny velmi lákavě)!
naštěstí se mi tato díla vyhnula a mám pevné předsevzetí tento stav zachovat. předžvejkávání literatury ať už z důvodu "stravitelnosti" pro nečtenáře nebo za jakýmkoliv jiným účelem, je pitomost. Spisovatel, kterej se k tomu propůjčí, patří na pranýř.
Také si myslím, že přepisování klasických děl a jejich zestručnění je nesmysl a vlastně zhovadilost. Divím se, že se k tomu Neff u verneovek propůjčil - dost tím u mě klesnul. Ty paskvily jsou možná dobré jen pro zpohodlnělé amatéry, ale pro skutečného čtenáře to je nepřijatelné.
no, ona převyprávěná verze Babičky je taky záležitost pro mentály. Tedy nic proti mentálně postiženým, ale jestli má někdo dojem, že komerční atraktivitu knihy zvýší tím, že knihu převypráví jako pohádku pro školky, tak je cosi shnilého v jeho vlastní hlavě.
Nebaví = nečtu - jednoduchá rovnice. V dnešní, pasivní a konzumní společnosti je navíc ta "výhoda", že snad už ani neexistuje nic alespoň trochu slušného, co by nebylo (více či méně dobře) zfilmováno. Kdo si chce udělat názor na samotné literární dílo, nechť hodnotí "originál", ne nějakou jakože kopii
Ono je to taky tím, že Verneova díla kvůli svému stáří už nejsou chráněna autorským právem, takže si s nimi může dělat každý, co chce. U novějších děl by něco takového neprošlo. Pokud se nepletu, tak v ČR autorská práva zanikají 70 let po smrti autora.
hm, otázka autorských práv, ať už s tím má nebo nemá co dělat, je v intencích této diskuse druhotná - zmršené, pokrácené "zkomiksované" a jinak zpotvořené romány velkých autorů určené nezralým trumberům se vyskytují čím dál víc. To že se na jejich produkci podílí autor, který si svými díly vydobyl jisté renomé, a navíc proslul jako verneovský badatel a znalec verneova díla, mi připadá jako jakási křeč ve snaze přizpůsobit se požadavkům doby, i když jsou nepochopitelné. Buď je to od něj hloupost nebo nemravnost.
Co k tomu (před 8 lety) Ondřej Neff:
http://kultura.zpravy.idnes.cz/ondrej-neff-verneovka-by-nemela-byt-nedotknutelna-fs0-/literatura.aspx?c=A080628_135556_literatura_jaz
nebo Ivo Fencl:
http://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/souvislosti/1038-jules-verne-prepoisovani-knih
Díky za odkazy, alespoň teď známe jejich pohled. Já z toho vyrozuměl, že Neff má Verna rád a domnívá se, že tímto způsobem dokáže nejlépe udržet jeho dílo při životě. Budiž, ale možná by bylo rozumnější napsat vlastní příběh s vlastními postavami a nakonec třeba zmínit, že se Vernem inspiroval. To je ale jen můj osobní názor. Co říká ten druhý pán, že nový román "je nepochybně lepší než byl ten původní", to už je podle mě za čárou.
Už jen vzhledem k tomu, že Ivo Fencl je Neffovým životopiscem, obdivovatelem a velmi aktivním přispěvatelem na jeho Neviditelném psu, tak bych jeho chválu nebral moc vážně. Ba naopak, některé jeho generalizující a neopodstatněné postoje vůči mladým čtenářům jsou až zrůdné a jeho obhajoba tvorby adaptací zcela mimo realitu. Naprostý vrchol je pak následující "Ondřej Neff - Jeho adaptace se budou číst „navěky“ a vyroste bezpočet dětí, které by bez nich Vernea nikdy, nikdy nedočetly."
Vezměte v potaz faktor času. Lidi na stáří blbnou. Nevyhýbá se to ani Neffovi.
pro kní: Ale četl/a jste i Verna ("W" beru jako překlep) ve starším vydání? Já mám rád i prvorepublikovou češtinu (Čapka místo pravidel češtiny ;) ) ale chápu, že složitější a stará slova už dnes čte málokdo, nicméně si nemyslím, že by vydání "Podivuhodné cesty" - řekněme "totalitní" měly nějakou chybu. Neff o sobě tvrdí že je milovníkem Verna ale ten masakr co udělal s knihami mi přijde jako když islamisté likvidují památky starověku (ne, to není flame, jen příklad, nezobrazují Boha a tedy ničí jeho obrazy). Navíc se Neff netají že si do svých adaptací i přidává příběhy, mění charaktery - třeba to co udělal z Nema včetně boje proti Artigasovi je prostě sprostý zásah do díla. Srovnám-li to s Troskou, je o řád jinde. Troska si udělal vlastní svět kam Nema přenesl, každý ví, že to s Vernem souvisí jen velmi vzdáleně. Pochopil bych pokud by Neff (jak zde již někdo psal) si taktéž vypůjčil jména a psal si romány pod svým jménem ale pokud je na knize J. Verne+O. Neff? Kolika čtenářům dojde, že nečtou Verna ale Neffa?? Kolik lidí bude řesvědčeno že četli Verna ačkoliv po "práci" pana Neffa z Verna v knihách nezbylo takřka nic, ubyly popisy, změnily se charaktery, mladý Grant se chová jak fracek ba dokonce jsou přidána nějaká vymyšlená dobrodružství o kterých Verne neměl ani potuchy, natož aby je napsal?? Pochopil bych nový překlad kde by bylo použito současné češtiny (neplést s "češtinem") ale takto drsné zásahy si Verne fakt nezaslouží. Jsou to příběhy z předminulého století a nelze je takto zničit protože jsou poplatné své době. Film Ikarie XB-1 jako Star Trek? To je jako Karkulka v kabrioletu projíždějící autostrádou která píchne kolo a Vlk ji prodá do bordelu ... Já si tak říkám, že pokud Verne Neffa už nestraší tak jen kvůli tomu, že mu za to nestojí. Navzdory tomu, že mám Neffa rád viz výše. Chápu to jako jeho chybný krok, který z hrdosti nechce přiznat, nebo chvilkově rozdvojená osobnost, či houbičky... Bez urážky. Ale nakonec ani kocoura Mikeše už zřejmě neunáší cikáni ale Romové (nebo ani to už se nesmí??) a Sněhurka je také adaptovaná... To už není kultura ale blázinec a anarchie... Až se Neff pustí do Ovidia a Homéra tak to bude teprve mazec. Pak už mu neodolají ani Japonci s haiku...
Dr.Watsone: pokud to je tak, jak to popisuješ, tak to je ještě větší zhovadilost, než jsem si myslel. Tyhle "díla" by zasloužily totálně propadnout na knižním trhu a Neff by měl pořádně tratit včetně toho, že to pěkně schytá od kritiky.
Přiznám se, doktore, že jsem nějakého Vernea asi kdysi četla. Je to ale už tak dávno, že si to nepamatuju. A žádného Verno-Neffa jsem zatím nečetla, takže srovnávat nemohu. ALE! - četlo ho jedno z mých dětí a bylo nadšeno, takže jsme kupovali další a další adaptace a dítě bylo pokaždé znovu nadšeno. Co k tomu dodat? Proti gustu...
Osobně - bych si nedovolila panu Neffovi radit, co má a co nemá a jak psát. Ať si každý píše co chce, ne? Nevím, jak jsou ty knihy úspěšné, ale asi dost, jinak by nebyly vydávány. Čtenáři (někteří) je mají rádi. Jsou pěkné a dobře se čtou. Je to špatně?
PS: Ikarii XB-1 jsem jednou viděla. Byla legrační. Ale ta božská hudba a zvuky (Z. Liška)! Star Trek papám ráda taky. Taky je trochu legrační. Ale mám ho ráda. I Troska mě bavil, svého času jsem ho přímo hltala a jednou se k němu taky hodlám vrátit.
já nejsem fanoušek pana Verne, bavila mne jen kniha Dva roky prázcnin a Na vlnách Orinoka, ale zdá se, že dnes jsou dvě možné cesty - buď pád tohoto autora do zapomnění nebo modernizace překladu. Jestli převyprávění je tou modernizací, to nevím, nečetla jsem,
zato jsem si pořídila - a lituju toho - poslední vydání knihy Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem, nakladatelství Meandr ,zaujala mne ilustrace na obálce. a chvála této knihy, Koupila jsem ji na netu, takže neprolistovala, a musím říci, hnus.
Převyprávění pro idioty a to ani nemluvím o tom, že původní české vydání, samozřejmě již beletristicky upravené, není zdaleka tak nemoderní jako jsou verneovky. Překladatelka paní Hartlová by se měla stydět, i když to patrně přeložila z vydání pro idioty v zemi původu. Ještě že mám vydání z roku 1957. a i ty ilustrace nestojí za mnoho.
Ta úporná snaha učinit z knih jedinečných knihy na jedno použití je skutečně překvapující. Nebo je snad cílem vychovat nové generace oslů?
Někdo má holt rád vdolky - a někdo na ně řekne - hnus. Asi to ale nebude tak hrozné, když Dagmar Hartlová byla za tento překlad zapsána na Čestnou listinu IBBY 2008.
Mánička178 knihu velmi zajímavě komentuje:
Slyšela jsem ještě jako nestudent švédštiny, že tato knížka od Selmy Lagerlöf je legendární, proto jsem se rozhodla o ní napsat svou diplomku :)
Přečetla jsem všech pět překladů a každý je jiný. Osobně se mi líbil nejvíc ten z padesátých let od Dagmar Pallasové, který je asi nejznámější... Škoda jen, že pár kapitol z originálu chybí (týkají se náboženství).
Překlad z roku 2007 je o desítky procent osekaná verze originálního díla. Zaměřuje se daleko více na pohádkovou, dobrodružnou linii, původní vlastivědný rozměr už nehraje prim, a to je myslím velká škoda, protože je to dílko naučné tak nějak nenásilně prostřednictvím legend, pověstí, zvířat mluvících lidskou řečí (inspirace Kiplingovou Knihou džunglí)... Doba si holt žádá oběti :-/
Uvedomujem si, že dnes sa opisy, ktoré sa kedysi veľmi využívali, považujú za nudné a málo akčné. Na jednu stranu tomu rozumiem, niektoré aj mne prídu veľmi uťahané a ľudia dnes majú vďaka webu a televízii predstavu o veľa veciach, ktoré sa spisovatelia snažili priblížiť práve tými opismi. Ale zakčnením deja a vypustením nedejových častí ten text stráca kúzlo a atmosféru. Práve pre atmosféru nadšenia a fascinácie technickými zázrakmi čítam rada originálneho Verna a Nilsa Holgerssona zas pre poeticky poňatú švédsku vlastivedu. Osekaním diel len na dejovú linku sa stráca akýkoľvek výchovný a poučný rozmer. Je to možno zábavnejšie, ale ochudobnené, a z diel, ktoré boli milované pre svoju výnimočnosť sa stáva spotrebný tovar, na ktorý si za pár rokov nik nespomenie.
patrně tedy paní Hartlová přeložila doslova koktavé převyprávění krásné knihy, Protože za literární hodnotou této knihy to jistě být nemohlo. Pokud, samozřejmě, nepovažujeme za plus jednoduché nebarvité věty, které jen podvodně jsou vkládány do úst Selmy Lagerlöfové. Poctivé by bylo - kniha na motivy... nikoliv "napsala".
Z původního švédského vydání této knihy samozřejmě zmizelo více odstavců, byla totiž původně psána jako čtivý zeměpis Švédska, zadali si jej švédští učitelé ,příběh skřítka měl být jen jakousi mašličkou, která údaje o zeměpisu a vlastně i přírodopisu spojí.
Převyprávění, které vydal, patrně ze švédského převyprávění, Meandr, je stejným přežvatláním krásných příběhů., jako jsou kýčovité příběhy Walta Disneye, které vykradl z velkých pohádkářů, Andersena, Hauffa, lidových vypravěčů, a překlad paní Hartlové jej z té stoky rozhodně nevytáhl. Zaměřuje se na jednoduchost výrazových prostředků, polopatismus ve vyprávění a vynikající nepoetiku. Pokud tak má vypadat překlad, splnil očekávání.
Mnohem přínosnější by bylo vydání přiznaného převyprávění či přiznanou inspiraci knihou, kterou vydal T.E. Tisovský pod názvem Podivuhodná cesta nezbedy Petra s divokými husami.
Rozhodně bych se nebránila modernímu překladu, který by knihu - jakoukoliv knihu - přiblížil dnešnímu čtenáři, aby nedopadla jako středověká poezie, kterou čte jen málokdo, ale moderní překlad staré oblíbené knihy a toto je nebe a dudy.
Text příspěvku byl upraven 10.12.16 v 08:11
Vložit příspěvek