Přečtete každou knihu až do konce? Kterou jste nedočetli?
Dočtu je vždy...proč? Jednak by to bylo nefér vůči autorovi, může se tam stát něco, co zcela změní můj názor a někdy ji musím dočíst nuceně, protože je to povinná četba :)
Většinou ano. Buď, když je děj nic moc tak si dám pauzu a pak se vrátím a někdy zase stejně chci vědět jak to dopadne, tak přeskočím nezáživné části. Ale mám i pár takových, ke kterým už jsem se nevrátila. Ale to už musí být úplná katastrofa.
Jak kdy, ale častěji ne. Většinou mám při výběru šťastnou ruku a dilema "Dočíst či nedočíst?" tak většinou nemusím řešit ;-)
Tak většinou dočtu, snažím se vybírat si knihy podle žánru, který mám v oblibě, hodně taky dám na doporučení, i když taky se někdy člověk samozřejmě lidově řečeno "sekne". Já většinou spíš nedočítám knihy odborné, které mám ke studiu. Některé se opravdu skoro nedají číst. Stane se mi že polovině odborných výrazů v nich vůbec nerozumím a připadám si vždycky jako nedovzdělaný pitomec.
Většinou knihy nedočítám, pokud mě nechytnou hned na začátku, stane se ale, že jí dám šanci :-)) ještě několik stránek, pokud si nejsem úplně jistá, že se to potáhne ve stejném duchu :-))
Když tak ve třetině vidím, že je kniha kýč, nebo mě nabaví, nedočítám ji. Před pár lety jsem nedočetl Mistra a Markétku a teď se chystám jít do toho znovu a vydržet až do konce za každou cenu. Naopak nedávno jsem se donutil dočíst Větrnou hůrku, a lituju toho. Dočítat? Nedočítat?
Když mě kniha nebaví tak jí po přečtených 50 - 100 stránkách odložím, ale se strašnými výčitkami a slibem, že se k ní jednou vrátím. Následně se snažím utěšit tím, že čtu pro radost a ne proto, abych u knihy trpěla, ale i přesto mě nedočtená kniha mrzí.
Někdy se mi stává, že knížku dočtu ze zvědavosti, jestli je opravdu tak blbá až do konce. No, většinou ano, ale nijak toho nelituju. Beru to jako zajímavou zkušenost.
Asi jsem divná, ale i když mě vážně strašně nebaví, tak ji dočtu. Pak bych si to vážně hrozně vyčítala, sama nevím proč. Většinou jí dávám ještě šanci a někdy se to i vyplatí. Např. když jsem začala číst kmotra, vůbec mě to nezaujalo, protože na můj věk je to celkem náročná literatura, jenže pak jsem se začetla a kniha mě naprosto dostala.
Takže ano, dočítám.
Dočítám všechny knížky.Pořád doufám,že se nakonec rozjede a taky se mi občas stalo,že překvapila.Nedočetla jsem jen jednu knížku: Mámin seznam. Né že by mě nebavila,ale proto že jsem na ni neměla nervy.
Já když zjistím, že kniha od které jsem něco očekával je šmejd, přeměním svá očekávání a nadále čtu proto, abych se hořce "pokochal", autora si zhnusil a v jeho chybách či pokleslostech se zorientoval. Pak se někdy sice cítím trapně za tu knihu a jejího autora, ale zase si to navždy vyjasním.
Většinou ji dočtu skoro do konce,abych se ujistila,že je to opravdu celé blbost.
Já už na začátku pečlivě zvažuju, co budu a nebudu číst. Takže díky tomu většinou začnu číst jen ty knížky, kde je předpoklad, že se mi budou líbit a tudíž je dočtu. Ale když mě přeci jen knížka po určitém počtu stránek vůbec nechytne, ještě ve 1/4 knihy se nic neděje, nebo mi leží už třetí den u postele a nechce se mi pokračovat ve čtení, tak s ní končím.
Dříve jsem to měl jinak, měl jsem až obscesi číst v knížce vše (texty na přebalech, předmluvy, tiráže, epilogy, doslovy, ...) a vše hlavně popořádku, nepřeskakovat, dočítat vše. Spíše ale než radost mě to trápilo. Ale nedokázal jsem si pomoct.
Postupem času jsem si však uvědomil, že nejsme na světě tak dlouho, abychom si mohli dovolit ztrácet čas věcmi, které skutečně dělat nechceme, např. čtením nudných knih :-)
Naštěstí díky prvotní selekci je to opravdu naprosté minimum, kde se netrefím a nedočtu.
Text příspěvku byl upraven 16.07.14 v 23:11
Ne. Na to mám příliš dlouhý seznam knih, které chci přečíst. Někdy odkládám hned po první kapitole... Prostě mi to přijde jako hrozná a neobohacující ztráta času.
Zpravidla dočtu cokoliv, ale pokud mě kniha nebaví nebo v ní jsou nudné pasáže, mám tendenci je přeskakovat. Např. druhý díl "Padesáti odstínů" jsem přečetla hodně hodně "úsporně" a třetí jsem si pro jistotu nepůjčovala. Každá kniha má svoji hodnotu už proto, že si s ní dal někdo práci v dobré snaze pobavit, každá kniha má své čtenáře (kterým se líbí) a můj vkus není obecným měřítkem kvality.
Knihy, které mě nebaví nedočtu. Mám spoustu jiných knih, které si chci přečíst a přijde mi to pak jako zbytečné zabití času, když mě ta kniha nezaujala natolik, abych se do ní začetla.
Nikdy však neodkládám knihu po pár prvních stránkách, jelikož přeci jen většinou ty první stránky dost často nebývají zajímavé a rozjede se to až po více přečtených stránek. Ale jakmile se třeba dostanu přes tu 50 stránku a pořád se musím vracet, abych si přečetla odstavec znova, jelikož se mi myšlenky odloudily jinam, tak vím, že nemá smysl knihu číst, protože bych jí četla opravdu dost dlouho tímhle způsobem. :D Jakmile je pro mě kniha zajímavá, tak se mi to, aby se mi odloudily myšlenky jinam nestává, i když taky občas mi něco prolítne hlavou i u takové knihy, jenže málokdy.
Bývaly doby, kdy jsem takové knihy s největší nechutí dočítala, protože mi bylo líto odcházet od něčeho nedočteného. Čím jsem starší a mám více povinností a tím pádem méně času, knihy, které mě nebaví, odkládám. A pořád je mi to líto, ale nechci ztrácet čas něčím, co mě nebaví.
Kdysi jsem je teda nedocitavala, parkrat jsem to zkusila a byla jsem i mile prekvapena, jak to nakonec dopadlo. Takze ted docitam..:)
Většinou to mám stejně jako Eraserhead. Snažím se skoro všechno dočítat. Důvody jsou různé. Mezi jinými třeba:
- zkušenost s knihami, které začaly být zajímavé až později,
- moje zvědavost, jak to dopadne,
- pocit, že si každá kniha zaslouží poctivou šanci a když ji chci hodnotit, měla bych ji číst celou
- "zvrhlá fascinace" nad tím, co všechno dokáží nakladatelé poslední dobou vydat
Jen už nemám takovou trpělivost jako dřív. To téměř neexistovalo, že bych knihu nedočetla. Poslední dobou se mi ale i přes veškerou snahu dočítat stává stále častěji, že ty pro mě nudné a špatně napsané knihy odkládám. Když bude čas, dočtu je později, když nebude - žádná škoda.
Když mě kniha nebaví, tak ji většinou nedočítám, neboť mi to přijde jako ztráta času.
Přiznám se, že nedočítám. Je to pro mě ztráta času. Raději si přečtu jinou, co zaujme.
Habana dnes v 16:54:55
Ahoj. Jelikož o sobě ráda tvrdím, že jsem vášnivej čtenář, stávají se mi situace, kdy knihu zahazuji i po přečtení třech stránek. A to i když se to týká těch největších autorů (a to ne jen s váhou přes metrák) a nebo údajně nejkvalitnějších děl.
Proto mě zajímá, zda i vy odkládáte nezáživné dílo, nebo se nutíte do čtení a čekáte, že ten moment upoutání přijde. :)
eraserhead dnes v 17:11:59
upravit
Jsem notorický a chronický dočítač protože mě zajímá, jestli náhodou na konci není něco co mě zaujme a nerad bych o to případně přišel.
Text příspěvku byl upraven 01.06.15 v 18:07
...přesunul jsem dva nové příspěvky, nově založeného tématu, do tématu, které spolehlivě funguje zde.
Nově založené jsem zrušil a následně poslal nicku Habana SZ o převední jejího příspěvku sem.
Připojil jsem i odpověd od eraserhead a děkuji Naias za upozornění...
Text příspěvku byl upraven 01.06.15 v 18:20
Vložit příspěvek