Ovlivňuje vás při výběru jak je knižní novinka prezentována?
...někdy mi přijde, že některé novinky si nezaslouží až tolik humbuku kolem...pak je spousta knih, které třeba tady mají skvělé hodnocení ale není jim věnována pozornost...
Variace na dilema jednoho z hrdinů povídek Jana Balabána:
"Jak může existovat něco, o čem nevím, co mi nevstoupilo do vědomí?"
Samozřejmě, že to ovlivńuje všechny čtenáře/kupovače/stahovače knih.
Mohu si vybírat jen z toho, o čem se nějakou formou dozvím.
Buď sám aktivně pátrám, nebo se ke mně dostane to, co kdosi "vzadu" chce, aby se dostalo do povědomí jeho cílové skupiny.
Kdo si myslí, že ve výběru není prezentací knih ovlivněn, ať mi, prosím, oponuje svými argumenty.
Text příspěvku byl upraven 03.09.19 v 07:17
Záleží na tom, jak je novinka prezentována reklamou. Luxor má k novinkám zajímavé prezentace, představuje autory...
Z vlastní zkušenosti vím, že někdy stačí zaslechnout zmínku o nějakém novém titulu v rádiu, většinou, když jedu autem. Pak se po knize poohlédnu. Kamarád zase preferuje namluvené knihy, kolega z práce e-knihy...
Když nakladatel nabídne výtisk, e-knihu i nahrávku, pak pokryje celý segment trhu. A když se stane knížka, jako třeba Hastrman, podkladem pro scénář filmu, pak je to ještě větší tah na branku.
Vlastně i negativní hodnocení knihy může o ni zvýšit zájem (mnohdy stačí zmínka o nemožné obálce).
Ovšem na druhou stranu jsou knihy, které nejsou díky přetlaku na trhu prezentovány nijak, či vůbec, prostě vyjdou v balíku dalších a zapadnou, neboť nejsou pro nakladatele obchodně zajímavé (především e-knihy).
Teď zrovna vidím reklamu přímo pod editačním boxem "Kniha Zlín, Dokonalá smrt - zármutek vás může stát život" i takhle vemlouvavě se vtírá reklama do podvědomí.
Reklama mě hodně ovlivňuje. Není to tak, že bych hned běžela si knihu koupit a přečetla ji, dokud je aktuálním hitem. Prostě se mi vryje do paměti (spíš teda obálka, než cokoli jiného). A není to jen reklama, ale třeba i výčet novinek, nebo doporučení někde v diskuzi. Pamatuju si obálku a to, že je to třeba thriller nebo detektivka (žánry, které mě baví). Potom si jich všimnu v knihovně a zaujmou mou pozornost více, než ostatní.
O tom, proč zrovna tahle kniha má velkou reklamu, zatímco podobná a podle mě lepší, je prakticky neviditelná, jsem přemýšlela už několikrát. Podle mě se jednou za určité období vybere několik knih několika žánrů a začnou se masivně propagovat. Reklama, placené recenze jak knižních blogerů, tak časopisů (nevěřím, že by najednou všichni začali číst a vynášet do nebes novinku od autora, který předtím nic nevydal).
Taky si už dlouho všímám žánrové módnosti. Ať už to byl Harry Potter po těch cca deset let, co přicházeli do kin filmy, Stmívání a vlna upířích fantasy, knihy o muslimských ženách. Dnes si všímám módy thrillerů a severských krimi (což je na jednu stranu pro mě fajn, protože tyhle žánry mám ráda a je velký výběr, na tu druhou si občas připadám blbě, když se mi líbí kniha, kterou mnozí opěvují spíš kvůli módě, než že by je upřímně zaujala) a knih, kde se současnost prolíná s příběhem z druhé (výjimečně z první) světové války. V tomto druhém případě mě to spíš odrazuje, protože tento žánr nečtu a kdykoli se snažím si něco z toho přečíst, tak se do toho ani nedokopu.
Edit: Vypadlo mi slovo
Text příspěvku byl upraven 03.09.19 v 12:23
Twinny- souhlasím, právě jsem kolikrát chtěla koupit dle reklamy a propagace, pak kouknu sem pro ujištění (to už jsem se naučila, když si nevím rady - stojím v knihkupectví a váhám) no a knihu zase většinou založím...
Z pohledu prodejů je vždy kvalitní marketing důležitější než kvalitní produkt. Funguje to tak u všeho a knihy nejsou výjimkou.
jitka22 - To se mi stalo u Dívky v ledu. Všude nadšené recenze, všichni netrpělivě čekali na další díly série. O její koupi uvažuji vždycky, když v knihkupectví jsem. Ale zatím jsem se neodhodlala. Nejlepší bude si ty knížky, u kterých má člověk pochybnosti, půjčit v knihovně.
Prakticky vůbec. Kupuju knihy podle hodnocení a úsudku v antikvariátech. Takže novinky nesleduji a propagaci, která se ke mě dostane ignoruju.
Jen málokdy. Jsem lev, věřím svému úsudku a intuici, nepotřebuji berličky v podobě podbízivých reklam. Ty mě spíš odpudí.
Eldar80, Paulett199 - … a děláte dobře, mě to ještě tak nejde :) :) asi časem...
Vy, co tvrdíte, že nejste nakladatelskou/obchodnickou prezentací nijak, nebo málo ovlivněni:
Jak byste se o nové knize dozvěděli, kdyby nakladatel její vypuštění do distribuce neoznámil na svém webu, sociálních sítích, newsletteru atd.?
Chcete mi říct, že ve vašem antikvariátu/kamenném knihkupectví je k dispozici všech zhruba 15 tisíc nových publikací, které v ČR vycházejí? Nebo procházíte každý týden kromě webů velkých distributorů i všechny knižní e-shopy, zda se někde neobjevilo něco, o co eminentně stojíte?
JáJejí- vlákno je nejspíš o tom, jak vás ovlivní reklama, co to má společného s návštěvou knihkupectví/antikvariátu...?
Vlákno diskuse je o tom, co se píše v jeho názvu.
Tedy o PREZENTACI knih.
Reklama je jen její, sice důležitou, ale přece jen jedinou součástí.
Jájejí, souhlasím s Vámi, není reklama jako reklama. Nevidím důvod, proč odmítat prezentace knih např. samotnými nakladatelstvími, skrze rozhovory s autory, překladateli, skrze časopisy o knihách...Ano, jak jinak bychom se o vydávaných knihách dozvěděli? Odmítat knihu jen proto, že je na ní reklama, je dle mého stejně "chytré", jako ji naopak jen proto číst. Rozdíly v tom nevidím.
Ono v tom ovlivňování reklamou asi budou jisté regionální rozdíly, a tedy i míra jejího vlivu může být rozdílná.
Když Pražáci vjedou do kterékoliv stanice metra, tak pokud nečučí do mobilů, musí povinně shlédnout alespoň 25 plakátů hlásajících, že nějaká 25-letá americká literární hvězda právě vydává svůj už sedmý román, v němž opět zúročila všechny své hluboké životní zkušenosti ... (záměrně přeháním, ale kdo to na těch zdech podél madel čte, tak ví, o čem píšu).
Takové "anonsování" nových knih mě zaručeně, naprosto bezpečně dovede od koupi té knihy odradit, neboť si řeknu: kdo má jen trochu "ánung" o ceně výlepu jednoho plakátu v metru a vidí, že těch plakátů na tu všední, ničím osobitou knihu jsou tu stovky, tak odmítne v ceně knihy platit ty zbytečné nabubřelé reklamní výkřiky. Ty stovky plakátů mi napoví, že v ceně knihy jsou všechny ty statisíce, utracené na výlep, zahrnuty. Kniha by tedy mohla být alespoň o 30- 40 % levnější, kdyby nebylo třeba do jejich nákladů započítat tu přepjatou reklamu. Když pak jsou neprodané zásoby takových bestsellerů převáženy do Levných knih, to už nám tak nápadně oznamováno není (a mohlo by!)
Jen co jsem tento příspěvek dopsala a odklikla, objevila se mi na monitoru reklama, jak jedno pražské knihkupectví nabízí spoustu bestsellerů za 50% cenu :=))) To vypadá, že ty bestsellery = nejlépe prodávané tituly, asi až tak "na dračku" nejdou ...
Text příspěvku byl upraven 04.09.19 v 16:26
Mnohem víc dám na recenze. Sice se mi stává, že mě nějaká kniha zaujme díky propagaci, ale pak na ni třeba zase zapomenu a narazím na ni náhodou třeba o pár let později. Já ale úplně nutně nepasu po nějakých žhavých novinkách. Je spoustu výborných knih, které už dávno existují a které jsem ještě nepřečetla. Navíc mám strašně prapodivný vkus na knihy, takže já spíše vyhledávám podle žánru, anotace, apod.
Reklama na knihy mě ovlivní maximálně tím, když vyjde nový titul mého oblíbeného autora, jinak vůbec. Knihy vybírám zásadně podle hodnocení (obvykle tady na databázi) a doporučení lidí, kterým věřím, že mají vkus podobný mému.
Jájejí: Myslím, že jsem prezentací knih ovlivněn jen docela okrajově. Taková ta nezacílená, celoplošná reklama mě spíš odrazuje, protože jsem s většinovým vkusem mnohdy dost nekompatibilní (to konstatuji jako prostý fakt, neuvádím to proto, abych tady ukázal, jak vysoko kulturně mainstreamovou produkci převyšuji). Ke knihám z plakátů v metru se stavím podobně jako Koka (jen to nemám tak analyticky podložené a propočítané :-), newslettery od knihkupeckých řetězců mi zůstávají neotevřené v odkládací složce, na knihy z první stránky DK neklikám (já vlastně neklikám ani na tu první stránku :-). Zůstávají tak jen občas rozhovory, recenze v Respektu a na iliteratura.cz, občas na webu autorské čtení.
Samozřejmě nezaručuji, že na mě nějaký způsob knižní prezentace nepůsobí podvědomě/nevědomě (kdybych to věděl, už by to nebylo nevědomé, to dá rozum :-) a nevím, jak působí prezentace knih na lidi, kteří následně působí na mě (výsledky anket a literárních cen se ke mně samozřejmě dostanou, například).
Knihu, kterou jsem právě dočetl (od Patti Smith) doporučil před časem při kázání můj oblíbený kněz. O knize, kterou teď čtu (od Lucie Berlin) jsem se dozvěděl na youtube při sledování veřejné diskuze dvou slovenských literátů. Poslední komentovanou knihu zde (od Jana Balabána) jsem četl, protože Balabána znám už roky – seznámil jsem se s ním prostřednictvím jeho sloupků v Respektu, což mě přivádí k zajímavé – možná – podotázce: vnímáme publikování spisovatele jako jeho prezentací (ve smyslu upozornění na sebe a skrze sebe na své knihy), nebo je to prostě jen působení veřejného intelektuála?
A mnoho knížek (největší část svého ročního přečteného objemu) se ke mně dostane díky komunitě na DK. V životě bych nenarazil na deník Pavly Jezdinské, nebýt něžného komentáře uživatelky milamarus, v knihovně už na mě čeká „Buď, kde jsi“ jen proto, že to tady poutavě zhodnotili Garik a archandelka. A ani tu Vladimíru Čerepkovou bych neměl v must-read listu, nebýt, uživatelko Jájejí, vás.
Ke způsobu výběru četby bych tady ještě rád překopíroval něco právě od Jana Balabána z rozhovoru z roku 2007: „Dneska se volně přístupná literatura stává jakousi babylonskou knihovnou, ve které se člověk ztrácí, takže jde raději pryč. Chybí tam člověk dosvědčující knihu. Jak se říkalo o bibli: není to kniha, kterou si můžeš vytáhnout z knihovny a přečíst, je to kniha, kterou ti někdo předá. A to vlastně trochu platí o každé knížce, že by měla mít svého kmotra, někdo by ji měl předat, doporučit (...) to je pro mě jediný způsob, jak si z té obrovské nabídky vybrat.“
Text příspěvku byl upraven 05.09.19 v 09:37
@mirektrubak: Váš pohled na výběr skrz doporučení je mi vcelku blízký, v podstatě takto si vybírám knížky i já.
S propadací je potíž, protože je vedena většinou jednostranně od nakladatelství/knihkupectví, a ty zajímá jen objemový prodej.
Z těch zhruba šestnácti tisíc vydaných knih ročně jsou reálně z polovice učebnice, skripta a jiné podpůrné školní/studijní publikace a z té druhé polovice je asi určitá část přetisků starších vydání v novém kabátě a pod novou hlavičkou (nedej bože i pod novým názvem).
Tohle ale není nikde systematicky setříděno a uceleně publikováno pro běžného uživatele s nějakým konformním hodnocením či seriózní kritikou (hlavně není úplné, i v literárních novinách jsou jen výběry aneb jen to, co toho kterého redaktora zaujalo).
Dokonce si myslím, že ten zmatek je ze stran distributorů záměrný, aby uváděl klienty/zákazníky v omyl a v tom omylu (=nedostatku relevantních informací) spíš klient koupí i to, co vlastně ani nechce (ale to zjistí dávno po tom, co to zaplatil) nebo jen skočí na vějičku. Je to jednoduchá metoda, kterou používají e-shopy se svými klikátky (zvlášť na mobilu je to markantní) i obchodníci všeho druhu.
Napadá mě taková paralela s literárními servery, jako je Písmák, Liter nebo Libres. Na nich se denně objevují desítky nejrůznějších literární děl - básniček (víc jak 90%), glos, povídek, ba i románů na pokračování, atp. Při průměrné návštěvnosti dvou tří stovek lidí denně takovou masu nezvládá jeden člověk ani pročíst, natož seriózně hodnotit (proto jsou tak vysoce oblíbené krátké útvary, aby se zobrazily pokud možno na jednu stránku v mobilu). Je tam spousta odpadu a taky spousta myšlenek, které prostě v takovém množství jsou odsouzena zapadnout... což je škoda.
pro Mirektrubak:
Jsem dnes ve VELMI dobrém rozmaru a proto přivírám obě oči nad tím, že i vy, neBrute, mě tady zase outujete a píšu:
I já si knihy vybírám podobným způsobem, jen u nás na vidlákově nemáme metro a v trolejbusech se reklamy na knihy objevují vskutku zřídka! :-)
A svého dnes tolik milovaného Jana Balabána jsem poprvé otevřela poté, co dostal cenu Magnezia litera.
Ale moje trolení v tomto vláknu je motivováno tím, že prezentací je jakákoli SEKUNDÁRNÍ zmínka o knize, čili nejen různé formy reklamy, ale i ty ceny, rozhovory, newslettery, ediční plány atd.
Na vaši otázku odpovídám, že jak u kterého spisovatele. U některých pseudorozhovorů po vydání nějakého kandidáta na bestseller čpí copywriterský píáristický čumák na sto honů. U jiných rozhovorů, těch se skutečnými spisovateli, ale o nějaké podprahové reklamě vskutku nemůže být ani řeč.
A co se toho nadrámce údajné knižní nadprodukce týče:
To, co je pro tradičně katolicky věřící Bible, resp. její interpret - kněz, je pro nás neznabohy vzdělaná, vstřícná a laskavá KNIHOVNICE!
:-)
Text příspěvku byl upraven 05.09.19 v 09:36
Vložit příspěvek