Moc utrácím. Za knihy

Binysek, až se naučí číst, bude pozdě.
A ani kladivo nepomůže, když jim člověk prakticky od narození nepovídá a nečte.

To bude ten záhadný knižní gen :-) z mých dvou potomků ho jeden zdědil a druhý ne - oba ze stejného hnizda, stejné výchovné vlivy...

Binysek, to nebylo myšleno nijak špatně, jen ta formulace "zjistí, že v knihách jsou příběhy" zněla tak, že to zatím neví.

Fog: je to opravdu zvláštní a něco na tom "knižním" genu bude. Také mám jednoho potomka, co čte jen z donucení pouze školní četbu a druhého, který hltá jednu knihu za druhou.

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Binysek, ono to určitě přijde časem. Manžel např. sám dobrovolně přečetl první knihu asi ve dvanácti letech. :-) Četli mu rodiče, četl časopisy, ale knihy prostě ne. A od té doby čte pořád.
Možná jsem to nejdřív pochopila jinak i proto, že vlastně nedělám rozdíl v tom, jestli si syn čte sám nebo poslouchá, jak mu čtu já (nebo někdo z cédéčka). Je to jen předávání obsahu knihy jiným způsobem.

Pajčula: chvilku jsem přemýšlel, jak bych mohl pomoct :-D
Nicméně ani u většího počtu dětí není záruka, že se na ně knižní gen přenese. Příroda si dělá co chce :-)

No, zatím to vypadá na 50% úspěšnost :-)

Pokud knižní gen existuje, pak musí být dominantní. Můj muž přečetl za svůj život asi 15 knih, já knih miluji a naše děti ( máme jich šest, z toho dva písmenek neznalé :-)) čtou všechny, ten nejmenší nyní "čte" i volební lístky. Jinak jsou otci tak podobné, že říkám otec jasný, matka nejistá :-)).

binýsku: já svoji sedmiletou momentálně nalákala na staré komixy - Barbánka, kocoura Vavřince, navíc jsem v posledních 3-4 letech znovushromáždila většinu starých Čtyřlístků a tak jí je teď "dávkuju". A zdá se že to zabírá, jak má chvíli času, už v tom leží (sedí, stojí)...

Ja som si práve objednala päť kníh z antikvariátu. Spolu s poštovným 607 Kč. A štyri knihy z kníhkupectva za 28,71 eur. Na jeden deň to nie je zlé.

Text příspěvku byl upraven 12.10.14 v 20:58

Já tenhle měsíc zatím 3 knihy (z Levných učebnic - asi 650 Kč celkem). Ale plánuji, že po výplatě ještě něco objednám :-)

Já přesně nevím kolik měsíčně utratím za knihy ale je pravda že navštěvuji knihkupectví které mám oblíbené několikrát do měsíce a i když né pokaždé si něco koupím přesto můžu říct že utrácet za knihy mě nevadí. Mám navíc svůj žánr který čtu a kromě toho jsem milovníkem Terryho Pracheta takže knihy kupuji a kupuji. A nelitují !!!!

Text příspěvku byl upraven 13.10.14 v 14:00

Ráno som si prevzala na pošte Visits of Elizabeth z roku 1901. Stotrinásťročná kniha si našla cestu až ku mne! Viezla som sa do práce s nepríčetným úsmevom pevne ju držiac v ruke, čítajúc a oňuchávajúc. Čistý cvok.

Pajčula:
Každý má jiný vkus, já knihy miluju od jakživa ale na střední i na výšce jsem na klasiku nemohla ani kouknout XD Rovněž mi hrozně záleželo na tom jak kniha vypadá, teď ale dám spíš na zážitek ze čtení a pokud kniha zrovna nemá salátové vydání a není politá či počmáraná, je mi jedno jak vypadá. Mám třeba nádherné anglické vydání His last bow (Jeho poslední poklona) od Arthura Conana Doyla z roku 1930 na kterém je nějaké věnování. Úplně z toho dýchá historie té knížky a jednou bych ráda zjistila kdo ji přede mnou vlastnil.

Já dávám přednost novým knihám. Občas sice kupuji knihy použité - z antikvariátu - ale jen když nejsou příliš znečištěné nebo poničené. Asi je to o pocitu. Když do své knihovny zařadím novou knihu, tak je to "moje" kniha. Když ale koupím nějakou hodně používanou a poničenou knihu, tak mám pocit, že to není "moje" kniha, ale nějaká půjčená. Jakoby vnímám, že kniha už má vtisknutou nějakou minulost, která mi nepatří - a to mi trochu vadí. Zni to asi bláznivě ... :-))

Naias: to nic neni, ja mam jednu takovou knizku kterou jsem radeji jeste necetla aby mi z ni nevyvanula ta nadherna vune meho detstvi a prazdnin u babicky - voni uplne stejne jako dedova dilna - jablkama, medem, starym naradim a drevem, proste poezie vzpominek v malem baleni. Tak kdo je vetsi magor ;-))

Richie, ja teda také pocity nemám. Akonáhle sa kniha dostane ku mne, je moja, je očakávaná, je milovaná a na tých, čo ju nechceli a predali do antikvariátu, rýchlo zabudne, aj tak si nič iné nezaslúžia. Mám aj exlibris, tým knihu oficiálne privítam a už je moja, len moja. Okrem toho ma fascinujú knihy, lepšie povedané vydania, ktoré sú staršie ako ja, alebo ako moji rodičia, či dokonca prarodičia. Taká kniha si zaslúži úctu a je mi fuk, či to znie bláznivo, proste to tak cítim.

Naias: staré knihy mi nevadí, také k nim cítím určitou úctu. Nejstarší knihu mám z roku 1884, tuším. Ale prostě nemám rád knihy ušpiněné, neúměrně poškozené a páchnoucí nevábným odérem. Já si své knihy hýčkám a od nových přírůstků vyžaduji určitou kvalitu, než se je rozhodnu zařadit do své knihovny. Kvalitu jak po stránce obsahové, tak i po stránce zpracování a zachovalosti.

Tiež ma zničené knihy nijak netešia. Ale beriem to tak, že jej chudinke niekto ublížil a som rada, že si ju môžem prečítať, hlavne ak som ju nepríčetne zháňala. A pokiaľ ide o zápach, máme na to recept od Notburgy. Mám pár kníh, na ktoré to mienim vyskúšať, ale či už to zaberie, alebo nie, nechám si ich. Čo ma vytáča do nepríčetnosti, to sú ľudia (nemyslím malé deti), ktorí do kníh čmárajú. Zabiť málo!

S čmáráním souhlasím. A ještě mě vytáčejí fleky od mastnoty. V jedné knížce je kolo, které vypadá, jako kdyby někdo jako záložku použil kolečko od salámu ;/ Je to Bílá velryba od Melvilleho. Zrovna u takové knihy bych čekala, že ji bude číst někdo na úrovni...

Přečetla jsem si všechny komentáře od mého nakouknutí 7.10.2014 a žasnu.Některé jsou tak podobné,tak stejné, jako bych byla u nás doma,když děti byly malé.Nyní když jednomu je 26 a druhému 27,těžko jim doporučovat jaký žánr a jaké knihy číst.Co naplat,každý člověk je jiný.Jako můj muž,za celý život přečetl snad jednu knihu a to slabikář,ale motor u traktoru rozebere,jako lego.Proto bych nepodcenovala naše ratolesti......nevíme, co nosí v těch hlavinkách

Koľko je veľa utratiť za knihy, keď román už stojí v kníhkupectve priemerne 15 eur? Veľa kníh v knižnici nenájdem alebo sú v takom stave, že sa mi bridí ich chytiť do ruky. Ešteže sú antikvariáty, kde sa dajú novinky kúpiť aj za 5 eur alebo za 2 eura nájsť hotové poklady. Takto som našla knihy, ktoré vyšli dávno a asi už nevyjdú (napr. Oliver Wiswell, rok 1947).
Trochu ma desí, čo bude raz s mojimi knihami, ale dúfam, že sa o ne niekto tak postará, ako sa ja starám o tie, čo som kúpila v antikvariátoch.

"Veľa kníh v knižnici nenájdem alebo sú v takom stave, že sa mi bridí ich chytiť do ruky." Jsem na tom stejně :-).

Je mi 14 let a nemám ráda když někdo hází mládež do jedné velké skupiny , často slýchávám jak dnešní mládež žije jen pro počítače a televizi .A jak říká moje babička že děti v 10 letech toho vědi víc než ona ve 20. Popravdě taky mě často naštve když si půjčím knížku z knihovny a tam jsou mastné fleky . Knížky si spíš kupuji než dostávám ale když už nějakou dostanu tak vždycky stojím zatím aby mi ten dotyčný napsal věnování. Na své knížky jsem velice opatrná a nerada je půjčuju. Štve mě že knížky jsou tak drahé ale zase na druhou stranu si říkám že kdyby nebyly tak drahé tak bych jich kupovala víc a tím by se podle mého názoru znehodnotily .Protože já si ještě nevydělávám a taky nemám žádnou brigádu takže když šetřím na knížku a pak si jí koupím hned na ní koukám jinak než kdybych jen tak šla a viděla ve výloze knížku a koupila bych jí jako pomeranče nebo rohlíky.