Knihy, které rozbrečí
tyzik- četla jsem na doporučení dcery, mě takové žánry vyloženě zdeptají, jsou to velice těžká rozhodnutí všech členů rodiny a jsem ráda, že mě nic takového (zaplaťpánbůh)nepotkalo a že jsem se nemusela takto trápit... A pak si honem jdu najít ke čtení něco veselejšího...
Knihy, které mě rozbrečí, jsou spolehlivě ty, které napsal Nicholas Sparks. A mezi nimi vede Zápisník jedné lásky a Nezapomenutelná cesta...a budu rozhodně naměkko až dočtu fenomenální sérii Píseň ledu a ohně...
tyzik, hanka: já mám naopak takové knihy hodně ráda. Většinou na mě mnohem víc zapůsobí, než ty veselé...
rusalka123 - četla jsi někdy knihu s příběhem který se Ti přihodil a rozesmutnil Tě ?
orisi, jako že bych se sama setkala s něčím takovým? Tak to asi ne...
Text příspěvku byl upraven 12.12.13 v 17:09
rusalka123 - ano, pár knih by se našlo. Rozebírat to nebudeme. Jen mě napadlo, když takové knihy vyhledáváš. Jestli se Ti něco podobného přihodilo, při četbě.
Tak před chvílí mě vyhrkly slzy po přečtení Růží pro Algernon. Hodně dlouho jsem nad ničím nebrečel, ale poslední věta mě dorazila.
Ještě k tématu, já jsem se rozplakal při poslechu audio knihy Jak jsem vyhrál válku. Nebyly to slzy smutné, ale veselé a byl jsem rád, že jsem (dámy prominou) udržel jiné tekutiny. Vřele tuto knihu doporučuji a jak vidíte plakat se dá z různých důvodů.
... Růže pro Algernon rozhodně patří mezi špičku Sci-fi povídek a věřím, že může někoho dojmout až k slzám ... důsledně však varuji před filmovým zpracováním (mám na mysli to americké pod názvem Charly) - to dohání k slzám ze zcela jiných důvodů ... osobně bych pak rád shlédl představení v Celetné, kde to s úspěchem hraje divadelní spolek Kašpar (více než 700 repríz)
Text příspěvku byl upraven 27.12.13 v 19:10
Růže pro Algernon je Sci-fi? Máme ji v doporučené četbě ve škole a chtěla jsem si jí přečíst, ale teď si nejsem jistá... Sci-fi moc nemusím...
Text příspěvku byl upraven 27.12.13 v 18:49
to rusalka 123 - Sci-fi není jen Star Trek a lítání ke hvězdám, ale taky třeba některá díla Karla Čapka nebo romaneta Jakuba Arbese...
tenax, to záleží v jakém slova smyslu Sci-fi.
Barilac, to zase úplně nesouhlasím... A koukat na net se mi nechce, pak si toho někde občas přečtu trochu moc a rázem vím jak to celý skončí.
Jo, ale tak taky můžu jednou za život číst Sci-fi, možná to přece jenom zkusím...
Vincku, ta věta je úplně obyčejná a sama o sobě by ti opravdu vůbec nic neřekla.
Jde spíš o to, že konec knihy je přesně tak smutný, jak celou dobu očekáváš, no a ta poslední věta mi přišla jako věc, která měla protrhnout stavidla. A povedlo se to:-)
Rusalko, neměj obavy. Je to obyčejný příběh o muži, kterému se po experimentální operaci zvýší inteligence. To je jediný vědeckofantastický prvek, který je v knize přítomen. A popsán je v několika málo větách.
Mezi doporučenou četbou je to jasná volba - fantastická kniha
Takže zhruba stejně je sci-fi třeba Na hromnice o den více nebo jako je Zelená míle fantasy:-)
Ale jako fanoušek sci-fi samozřejmě trvám na tom, že Růže pro Algernon je "naše" :-)
... lehkonohá Rusalko, moc by mě mrzelo, kdyby zrovna má nálepka Sci-fi, Vás odradila od četby této povídky ... zkuste a věřím, že nebudete zklamána...to platí i o celém žánru Sci-fi v němž je skryto nejedno unikátní dílo a skoro každý si v něm najde to svoje...
... bosonohá Rusalko ... lehkonohost je atributem víl ... viz třeba báseň Roberta Lindenbauma:
Letní večer na Šumavě
Slunce v oknech zvolna zhasíná,
cvrčci v trávě na rozchodnou hrají.
Před stavením i dnes nejinak
k prosbám za nás děti poklekají.
Sekery už dávno dozněly,
slatí běží víla lehkonohá...
Naposledy hvozdem setmělým
kmitne se bílý stín Pánaboha.
..tím jsme se však na hony vzdálili původnímu tématu o knihách které rozbrečí (omlouvám se) ...takže zpátky k němu.....
Růže pro Algernon je krásná knížka a byla jsem na představení v divadle.Hlavní roli hrál L.Potměšil a bylo to užasný.U obojího jsem bulela jak malá.:)
A zrovna včera jsem dočetla Než jsem tě poznala.Ke konci jsem na to pro slzy ani pořádně neviděla.:) Krasný,dojemný a hodně k zamyšlení.Klidně doporučuju a k tomu hodně kapesníků.:)
Barilac, viki, je mi líto, ale to máte smůlu... Protože já jsem Rusalka z opery.:) (s velkým "R") Kdyžtak spíš tohle:
Mám, bílé nožky mám,
proběhla jsem palouk celičký,
proběhla jsem bosa,
umyla je rosa,
měsíček je obul v zlaté střevíčky!
(Je to z Dvořákovy Rusalky, ale nezpívá to bohužel ona, ale jiná víla...)
Slzy na krajíčku jsem měla u více knížek, ale opravdu a zcela jednoznačně mě rozbrečely jen Bídníci V. Huga...
Nedávno jsme byli se školou na zfilmované Zlodějce knih, kterou jsem nečetla, ale chvílema jsem brečela jak želva :)
Vložit příspěvek