100 věcí o Marsu


pajonek
pajonek 27.04.2014 v 18:02

.....tak jak jsem mapoval Světový válečný román, tak mám i sbírku knih, povídek, filmů o Marsu.
- o Martanech na Marsu, na Zemi, o cestách na Mars ..... ale toto téma je jen a jen o Marsu... žádní jiní ufoni sem nepatří, žadné jiné cesty na Měsíc či Pluto atd, taktéž ne...
...a začínáme - jako první jsem se s Marsem seznámil v hlubokém dětském věku - před více jak 50-ti léty
Můj děda, který mne přivedl ke knihám, měl plný kufr /lépe řečeno vojenský kufr z 1.sv.války/ .....který byl plný starých knih, trhaných povídek z novin, cliftonů, sharků, rodokapsů..... a tam jsem našel knížečku od Adolfa Veselého Okno do nebe
/bůh ví, kde je jí konec..../ a tam byla povídečka Karlík letí na Mars.
..a vo čom to bylo?
Malý Karlík se setká se třemi Marťánky, kteří jsou vlastně maličkými roboty. Ti ho zmenší na svou velikost a vezmou ho na Mars. Chlapec zde může obdivovat utopickou krásu a technickou dokonalost marťanské robotí civilizace. Setká se i s vědci, kteří mají za úkol vytvořit komunikační propojení všech planet sluneční soustavy. Při odletu z Marsu spadne Karlíkova raketa do Slunce a v tom okamžiku se hoch probudí.
__________________________________
...a v tom kufru byla taky kniha, která sem sice nepatří, ale ta mne zase přivedla na stopu válečného románu , a to Ivan Kožedub - Sloužím vlasti ..... a bylo po mně -
válečnictví a Mars mám celý život v lásce................

pajonek
pajonek 27.04.2014 v 18:07

...určitě jako další se mi dostaly do rukou knihy od Edgar Rice Burroughs
a to téměř celý cyklus John Carter, pán Marsu /později jsem doplnil chybějící kousky
...a to bylo spolu s Tarzanem a Nobodym /o pár roků později s Bigglesem/...moje nejoblíbenější čtení............

pajonek
pajonek 27.04.2014 v 18:16

...a ted si dáme jeden filmeček, určitě není první, který jsem o Martanech viděl....ale
.....je totiž z roku 1918 /a kupodivu se dá najít na ulozto s titulama/ a je to dánský film /ano přesně - dánský/ NEBESKÁ LOĎ /Himmelskibet/
Kapitán Avanti Planetaros, který je nadšeným pilotem, se rozhodne proniknout i do vesmíru a navštívit planetu Mars. Po dvouletých přípravách je hotov vesmírný koráb s mezinárodní posádkou. Názory na cestu i podpora veřejnosti se různí, zejména profesor Dubius považuje celou akci za nesmysl a po celou dobu jejího trvání přesvědčuje veřejnost o její šílenosti. Mezitím, po typických cestovatelských peripetiích, doletí Avanti s lodí na Mars, kde je čeká šok v podobě mírumilovných Marťanů (lidských bytostí), žijících v naprosté harmonii..
.....Zařazeno do knihy 101 sci-fi filmů, které musíte vidět, než umřete... a určitě právem ... nutné seznámení pro fantasty celého světa /chichichi....

pajonek
pajonek 28.04.2014 v 18:27

...a pokračujeme v marsovské historii
Metod Suchdolský
napsal /vyšlo 1909/ scifi román Rusové na Marsu -
který je natolik naivně půvabný, že se jako jeden z mála dočkal i poválečné reedice (v knize Únos na Mars, 1970). Skupina ruských vědců je při výpravě na Pamir unesena i s vrcholkem hory Marťany. Astronom Porfylov se na Marsu setká se svou milou Anežkou Fjodorovnou. Marťané únos i setkání inscenovali proto, že chtějí na této dvojici zkoumat tajemný cit zvaný láska i proceduru početí dětí, kterou jinak mnohem vyspělejší Marťané neznají. Marťané sami jsou přátelští, technicky dokonalí, ale jejich těla během vývoje zdegenerovala, takže nyní sestávají toliko z mozku a k němu připojených přístrojů.

pajonek
pajonek 28.04.2014 v 18:32

...ve vzpomenuté knize Únos na Mars je další románek
Robert A. Heinlein - Dvojník
Herec Lorenzo Smythe musí sehrát nejobtížnější roli svého života. Je nucen stát se dvojníkem známého politika, jenž se stal obětí únosu. Na umění tohoto celkem druhořadého herce, který se ještě před několika okamžiky nic netušíce opíjel v baru, teď závisí osud celé Země.
Román Double Star z roku 1956 popisuje politický zápas o zrovnoprávnění Marťanů s lidmi.
Román získal roku 1956 cenu Hugo..
....zkrátka Heinlein jako jeden z nejlepších...tu určitě....

pajonek
pajonek 28.04.2014 v 20:12

...z doby "prehistorie" scifi mi stále chybí román německého průkopníka vědecké fantastiky Kurda Lasswitze (Laßwitz).
Na dvou planetách
vydání: Emil Šolc 1904; Antonín Svěcený (ÚDKN) 1913
Slavný román o invazi Marťanů na Zemi. Marťané obsadí zemi a pomohou zde zřídit utopii. Tento rozsáhlý román, velmi vlivný v Německu a Evropě své doby, byl anglicky publikován až ve zkrácené verzi r. 1971.....
nemám, neznám ..........................


pajonek
pajonek 28.04.2014 v 21:25

...přeneseme se do roku 1922, kdy v nakladatelství Zmatlík a Palička vyšla kniha
Procházková, Emilie - Marťané
Tragický příběh lásky dvou mužů (odvážného inženýra a mistra magie) ke stejné ženě, somnambulní květinářce, umístěný na planetu Mars. V knize není důležitý děj, ale líčení marťanské civilizace, která je pro autorku ideálním společenstvím. Nejde však o strnulou utopii, ale o dynamickou, technicky vyspělou společnost upřednostňující práci a odvahu. Kniha je psána krásným, poetickým jazykem a na rozdíl od jiných děl své doby příliš nezestárla. Příběh je koncipován tak, jako by byl jedním z hrdinů diktován s pomocí speciálního vysílače samotné autorce.

Text příspěvku byl upraven 28.04.14 v 21:25

pajonek
pajonek 28.04.2014 v 22:13

....filmovým skokem se posuneme o jedno filmové políčko do roku 1924
Filmové zpracování původního románu Alekseje Tolstého "Aelita" (v českém vydání "Kráska z Marsu").
Sovětský scifi snímek koluje ve dvou verzích 67 min a 111 min....
U nás se uvádí pod názvem Kráska z Marsu, původně ruský je Aelita.
Aelita je považovaná za první sovětský sci-fi film. Příběh začína v roce1921, na začátku NEP - Nové ekonomické politiky. Záhadná rádiová zpráva obíhá po celém světě a mezi inženýry, kteří ji dostali, je i Los, hlavní hrdina a jeho kolega Spiridonov. Aelita je dcera Tuskuba, panovníka totalitního státu na Marsu, v kterém je pracující tředa odstraněná do mrazícich boxů vždy, když není právě potřebná. Aelita může pomocí teleskopu pozorovat Losa na Zemi. Po vražde své manželky Los převezme identitu Spiridonova a postaví vesmírnou loď. S revolucionářem Gusevom odletí na Mars, kde jsou následně pozemštané i s rebelující Aelitou na příkaz diktátora uvězněni. .................

pajonek
pajonek 28.04.2014 v 23:10

...a začínám být zvědavej jestli tohle marsování vůbec někoho bude zajímat

Dudu
Dudu 29.04.2014 v 20:31

To víš, že čte. Třeba ti Rusové na Marsu vypadají zajímavě. Podle tvého příspěvku jsem zjistil, že i u nás na vesnici běhá pár Martanek-hihi.

pajonek
pajonek 02.05.2014 v 13:30

...známé jméno - neznámá kniha?
Stanislaw Lem
Marťan
Student medicíny Stanisław Lem, odsunutý z ruského záboru Lvova do Krakova, začal v roce 1946 psát válečné, dobrodružné a vědeckofantastické povídky. Nejdelší z těchto prací byl Marťan, otiskovaný časopisecky na pokračování. Knižně vyšel až o padesát let později.
U nás vydal Akropolis (2005)
Jedná se o první Lemovo dílo science fiction, ještě nepoznamenané pozdějšími ideologickými tlaky. Příběh mimozemšťana, který ztroskotá na Zemi, je spíše ve stylu klasické západní SF. Odehrává se v USA a jsou zde použity tehdejší poznatky o americkém vojenském výzkumu – Marťana se ujmou vojáci a celá záležitost je před veřejností přísně utajena. Už zde však autor ukazuje své literární schopnosti i názory, kterými se později proslavil. Dokázal vytvořit patřičnou atmosféru, vzhledem k událostem spíše pochmurnou, v čerstvé paměti čtenářů byly totiž takové události jako použití atomové bomby, vývoj dalších zbraní včetně biologických apod. Je zřejmé, že autor už od mládí zastával názor o nemožnosti zdárného kontaktu dvou principiálně odlišných civilizací (což v jiné podobě vyjádřil ve svých dalších dílech včetně posledního románu Fiasko). Ačkoliv se nejedná o příliš rozsáhlé dílo, autor dokáže udržet čtenáře v napětí, obratně mísí technické popisy s napínavým dějem. Čeští čtenáři tak mají příležitost poznat počátek spisovatelské dráhy autora, který právě v tomto žánru dosáhl absolutních vrcholů.

pajonek
pajonek 02.05.2014 v 13:44

....existuje přehršle povídek o Marsu, Martanech....
Jako jednu z prvních jsem vybral povídku Grega Beara
Marťanské ricorso
...v povídce dojde k prvnímu kontaktu s Marťany. I když tohle se tedy moc nepovedlo.... a vo tom to je
Povídka není 100% , ale je hodně zajímavá a zdaleka se nejedná o brak!
Vyšla Ikarie 1993/10
Greg Bear není žádné ořezávátko...svou první povídku napsal v deseti letech...
Jeho dílo bylo několikrát oceněno prestižními cenami Hugo a Nebula.
Získané ceny 1984 Hugo za „Blood Music“ (novellette) 1987 Hugo a Nebula za „Tangents“ (short story) 1994 Nebula za „Moving Mars“ (novel)
...u Beara se samozřejmě ještě zastavíme..............

Text příspěvku byl upraven 02.05.14 v 13:44

Viki9
Viki9 02.05.2014 v 18:26

... drahý Máistir leabharlannaí, chtěl bych jen připomenout mojí srdcovou záležitost antologii Těžká planeta ... tam je marsovských povídek hned několik ... ale nerad bych přišel o tvůj jedinečný rozbor tohoto díla a tak ti přenechávám slovo :-) ...

Ikkju
Ikkju 02.05.2014 v 21:17

Těším se až napíšeš o Marsu R. Bradburyho... Zmínka o Lemovo Marťanovi je zajímavá, teď budu chvíli dumat, jestli jsem ho četl nebo ne... :o

pajonek
pajonek 02.05.2014 v 22:33

...a proč nenapíšete něco sami ???

Ikkju
Ikkju 03.05.2014 v 08:57

Nechtěli jsme ti to tu kazit, máš to krásně sesumírované a výborně se to čte :o

pajonek
pajonek 03.05.2014 v 10:35

...o tomhle jsem se zmiňoval v jiném topicu, ale patří sem a dávám ho celý, i když všechny povídky nejsou o Marsu .... zaslouží si to
.....a když tak koukám na svůj svět Marsu, všiml jsem si jednoho jména - a tak jsem začal mapovat dalšího spisovatele, který by se dal zařadit do skupiny "Zlatý věk scifi"
Stanley G. Weinbaum (1902-1935)

Americký scifi autor, do žánru vstoupil ve školním časopisu Mercury Povídkou The Lost Battle (1917). Profesionálně se literatuře začal věnovat až ve 30. letech, kdy se téměř okamžitě proslavil povídkou A Martian Odyssey (Wonder Stories 1934), později zařazenou organizací SFWA mezi nejlepší SF povídky publikované do roku 1965. Půvabný příběh setkání s podivným přátelským mimozemšťanem se stal základním kamenem Weinbaumovy krátké literární dráhy a doslova zastínil tehdejší dobrodružné historky o „střetu se slizkými příšerami z vesmíru“. Nevelkou povídkovou tvorbu mapují např. soubory Dawn of Flame and Other Stories (1936), A Martian Odyssey and Other Stories (1974) či u nás vydaný titul Odyssea na Mars (AFSF 1992).
- Převzato z knihy Isaaca Asimova: Těžká planeta (Triton, 2002)
Byl inženýrem chemie. V roce 1935 zemřel na rakovinu. Za svůj krátký život napsal asi 20 povídek, které byly vydávány v mnoha antologiích po jeho smrti.
Deset povídek, které Stanley G. Weinbaumovi v češtině vyšly, sice nedovoluje udělat si ucelený obrázek o jeho povídkové tvorbě, nicméně postačí k učinění závěru, že Weinbaum byl v kontextu své doby mimořádný spisovatel. Přestože žil pouze 33 let, stačil zanechat nesmazatelnou stopu v dějinách žánru science fiction.
Velkým kladem Weinbaumovy tvorby je přesvědčivé vylíčení mimozemského života.
Český čtenář má neuvěřitelné štěstí, že v roce 1992 vyšla v češtině povídková sbírka Odyssea na Marsu. Tato obsahuje celkem osm povídek, a z toho šest se odehrává ve vesmíru.
Nalezneme v ní vůbec první autorovu publikovanou povídku "Odyssea na Marsu". V listopadu 1934 k ní přidal volné pokračování "Údolí snů".
Na Venuši se odehrává děj dvou povídek, jejichž hrdinou je pozemšťan Ham Hammond,názvy těchto povídek jsou "Cizopasná planeta" a "Lotofágové".
Povídka "Šílený měsíc" – ta se odehrává na Jupiterově měsíci Io.
Poslední povídkou odehrávající se ve vesmíru je "Rudý Peri" - tahle povídka se nepovedla, patří k tomu nejhoršímu co SGW napsal....
Mimo osmi povídek vyšlých ve sbírce Odyssea na Marsu má český čtenář k dispozici ještě další dvě povídky, které jsou překvapivě aktuální a nadčasové. "Próteův ostrov" popisuje důsledky genových manipulací a ozařování buněčných jader tvrdým zářením, a povídka "Přesunutá moře" je vlastně polit-fiction zabývající se možnými politickými a vojenskými důsledky, které by vyvolala změna proudění Golfského proudu.

pajonek
pajonek 03.05.2014 v 11:19

....od roku 1924 se ojevilo několik pozoruhodných filmů o setkání s mimozemštany, o cestách na jiné planety, ale až v roku 1953 se promítal americký film
Útočníci z Marsu - Invaders from Mars
Mimozemská invaze začíná... Na planetě Zemi přistává mimozemská loď. Toto přistání vidí malý chlapec, ale nikdo mu nechce věřit. Vetřelci začínají pomalu ovládat místní obyvatele, a tak chlapci nezbývá nic jiného, než se s prosbou o pomoc obrátit na armádu. Ta se musí postavit hrozbě z vesmíru, která by mohla znamenat konec lidstva.....
50.léta, která tak přála béčkovým scifárnám, plným zlých mimozemšťanů. ....
Povídka Johna Tuckera Battlea má zajímavou vizi......

pajonek
pajonek 03.05.2014 v 12:50

...ted nakoukneme pod pokličku jednoho z nejpozoruhodnějších děl o setkání s Martany
Wells Herbert George - War Of Worlds (Válka světů)
...kniha je notoricky známá, tak se budeme věnovat jinému fenoménu - a to je audionahrávky a film.......
Rozhlasová dramatizace románu Válka světů vyvolala v USA paniku!
Neočekávanou paniku v New Yorku rozpoutalo 30. října 1938 odvysílání rozhlasové hry Válka světů o invazi Marťanů na Zemi podle románu Herberta George Wellse. Hra byla zpracována formou fiktivní reportáže. Vysílání hry rozpoutalo neočekávanou paniku. Během něho stoupla sledovanost z milionu posluchačů na šest milionů a téměř třetina z nich uvěřila, že jde o skutečnost. Tato rozhlasová mystifikace se poté stala nejslavnější rozhlasovou hrou všech dob a H. G. Wellse přes noc vynesla na vrchol popularity a otevřela mu cestu do Hollywoodu.
Wellsova hra měla dvě části. První byla zrežírována do podoby běžného vysílání, kdy do bloku zpráv a hudby začaly přicházet vstupy s informacemi o erupcích na Marsu. Následovala reportáž o dopadu obrovského meteoritu na americkou farmu Grover's Mill u Trentonu ve státě New Persey, z kterého podle reportéra začínaly vylézat podivné bytosti spalující ničivými paprsky vše živé.

Další vstupy pak přinášely informace o počtu obětí a dalších dopadech podobných těles na Zemi. Závěrečný vstup pak vybízel posluchače k evakuaci New Yorku. Ačkoli během první části bylo čtyřikrát oznámeno, že se jedná o rozhlasovou hru, vypukla v New Yorku panika. Lidé se schovávali v metru, zamykali v domech či utíkali do lesů, jiní se vydali na místo činu.
Vzniklé panice napomohla podle pozdějších psychologických analýz především atmosféra napětí a úzkosti v předvečer druhé světové války, nejistota z budoucnosti a dozvuky světové hospodářské krize a nezaměstnanosti.

A ted velká raritka
České videotitulky
Rozhlasová adaptace podle stejnojmenného románu H. G. Wellse.

Dramatizace Howard Koch. Režie Orson Welles.

Účinkuje Orson Welles a členové The Mercury Theatre.

Premiéra 30. 10. 1938 (CBS, 20:00 - 21:00 h.; 45 min.).

Titulky : Andrea Hanáčková, Jaroslava Haladová, Lenka Novotná, Veronika Hankusová, David Koubek, Marek Janáč a Lucie Kráglová.

Záznam z české premiéry vysílání s českými titulky na stanici ČRo Leonardo dne 30. 10. 2008 od 20:30 hod. (58 min.)

...a my můžeme tuhle raritku stáhnout z uložto
http://uloz.to/xcAtemw/wellwarworlden-rar
______________
V roce 1997 natočil režisér Jiří Horčička Válka světu jako rozhlasovou hru /41 minut/
Osoby a obsazení: vědec (Ladislav Frej), jeho žena (Valerie Zawadská), velitel dělostřelectva (Alois Švehlík), profesor Harding (Petr Pelzer). Dále účinkují Radim Vašinka a Pavel Rímský.
Na motivy H. G. Wellse (War Of Worlds, 1938) napsal Ondřej Neff.
Hudební spolupráce Petr Mandel. Záznam a střih Jana Fišerová. Dramaturgie Ivan Hubač. Zvukové efekty Josef Plechatý.
___________________________________________
...pod čarou
Spojené státy přitom nebyly první zemí, kde se podobná rozhlasová mystifikace objevila. Obdobně laděnou rozhlasovou hru odvysílal Československý rozhlas už o osm let dříve, v roce 1930. Hra Požár v opeře dramaticky zachycovala zkázu pražské Státní opery. "Je známo, že poté se naši posluchači stavovali na vyvýšeninách nad Prahou a hledali místo, odkud je požár vlastně vidět. Mysleli si, že jej uvidí v přímém přenosu," popsal důsledky rozhlasové hry Marek Janač z Českého rozhlasu.

Dudu
Dudu 03.05.2014 v 13:12

Knihu jsem četl a rozhlasovou hru slyšel-byly skvělé, ale rozhlasovou adaptaci s titulky neznám... moc pěkný příspěvek.

Text příspěvku byl upraven 03.05.14 v 15:41

pajonek
pajonek 03.05.2014 v 13:38

...a nyní se podíváme na filmové adaptace
Film z roku 2005 od Spielberga - Válka světů -- asi každý zná.... a mne moc nazaujalo !!!
Daleko více mne zaujal polský film z roku 1981
Válka světů - příští století (Wojna swiatów - nastepne stulecie)
od Piotra Szulkina, polského žánrového tvůrce inklinujícího ke sci-fi podobenstvím, obsahuje v úvodu věnování dvěma Well(e)sům - H. G. Wellsovi a Orsonu Wellesovi. Příznačnější je pro výslednou podobu díla zmínění druhého jmenovaného, protože spíš než o aktualizovanou adaptaci literární klasiky jde o podobenství, u kterého je dobová symptomatičnost nepopíratelná, ale mnohem zajímavější je reflexe mediální manipulace, která ze Szulkinova snímku dělá dílo vskutku nadčasové.

TV seriál z roku 1988 jsem neviděl

..a tak nakonec zůstaneme o toho nejlepšího
Válka světů - film z roku 1953
Byron Haskin natočil dílo, které byl vyhlášené a došel si pro Oscara /NFR 2011, Oscar 1 : Speciální efekty + 2 nominace: Střih, Zvuk/
Při dnešním pohledu si musíme uvědomit rozdíl 61 roků od natočení ..... Chtěl bych ještě ocenit vizuální efekty, které jsou dobově vynikající, skvěle atmosferickou režii Byrona Haskineho a výbornou napínavou hudbu.
...Na tu dobu špička.......

Dudu
Dudu 03.05.2014 v 13:45

Pajonku, když máš ty mimozemštany tak pěkně přečtené, řekni nám tedy-jsou, nebo nejsou ? :-)

pajonek
pajonek 03.05.2014 v 14:17

Dudu - Quien sabe?
..ale pokud bych mohl ....pracuji v americké firmě ...a jeden z amerických šéfů je takový idiot, jako úplně z jiný planety, takže je možné, že je to potomek nějakých návštěv z vesmíru /i když musím upozornit, že by to museli být pěkní debilci .....
hihihihihihihhi

Dudu
Dudu 03.05.2014 v 14:43

A neukazuje pořád prstem, že chce jako domů-hihi. Né, to si dělám srandu, protože u tohoto se o debilismu vůbec nedalo mluvit.

Dudu
Dudu 03.05.2014 v 16:29

...a když už jsme vzali kurs k možnému kontaktu(zapomenme na pajonkova šéfa-hihi), tak jsem si vzpomněl na jisté filmové scifíčko, které se místy jeví jako dokument.
Psycholožka Tylerová (Milla Jovovich) se snaží objasnit zmizení a možnou komunikaci s mimozemštany...
Jsou čtyři druhy setkání-ten první je zpozorování, druhý je shromáždění důkazů, třetí má název kontakt a čtvrtým je prostě únos...
Film Čtvrtý druh natočil(prý podle skutečných událostí) v roce 2009 Olatunde Osunsanmi.

Text příspěvku byl upraven 03.05.14 v 17:07



Vložit příspěvek