Stehlík diskuze
Donna Tartt
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/266927/bmid_stehlik-dM2-266927.jpg
4
506
506
O životním příběhu Theodora Deckera lze s trochou nadsázky říci, že je především příběhem osudových ztrát a nálezů – teroristický útok v newyorském Metropolitním muzeu umění jej v raném mládí připraví o milovanou matku, ale zároveň ho nečekanou shodou okolností učiní vlastníkem slavného díla holandského mistra Fabritia, obrazu nevyčíslitelné hodnoty zvaného Stehlík. Důsledky obou těchto událostí, společně s vlivem několika velmi rozdílných přátel – od Andyho, intelektuálního syna zámožné newyorské rodiny, přes dobromyslného postaršího starožitníka Hobieho až po živelného ukrajinského imigranta Borise –, odkloní Theův život směrem, o jakém se mu do té doby ani nesnilo, a neoddělitelně jej svážou nejen se světem umění, ale i se světem zločinu. Poslední román Donny Tarttové patří k nejzářivějším klenotům současné americké prózy: rozpoutal nefalšované čtenářské i kritické nadšení, získal Pulitzerovu cenu za rok 2014, literární kritici po celém světě se předhánějí v jeho chvále, nadšeně jej oceňuje Stephen King či Michelle Obamová… zkrátka a dobře: pokud hledáte velký americký román, který se navíc ještě skvěle čte, je pro vás Stehlík Donny Tarttové to pravé.... celý text
Diskuze o knize (3)
Přidat komentář
Zatím bez hodnocení, protože mi kniha leží už několik měsíců rozečtená na nočním stolku. Dělá mi trochu problém se začíst a přijde mi, že je zbytečně zdlouhavá a děj nemá spád.
Zatím ji odkládám a možná se k ní vrátím později.
(SPOILER) Dostat do rukou knihu, která má 730 stran, to je výzva. Anotace mne příliš nenalákala, ale byla jsem zvědavá, jaké je to čtení, když získalo tak důležité ocenění. Hned jsem se bez problémů začetla a zvědavě hltala stránku za stránkou. Děj byl zajímavý, dramatický, čtivý a hlavní postava měla výborný psychologický rozbor. Nemohla jsem uvěřit tomu, že dokázala dospělá žena tak přesně vystihnout život, pocity a myšlenky 13-letého kluka. Byla jsem z knihy nadšená, ale po 500 stránkách jsem začala být zklamaná. Dočítala jsem už jen s tím, abych věděla, jak to dopadlo. Proč? Přestože byl text tolik obsáhlý a podrobný, autorka výrazně opomněla do děje promítnout vliv drogové závislosti hlavního hrdiny a to, jak s ní bojoval. Poskytla tomu příliš malý prostor. Druhá věc je ta, že spisovatelka určitě neví nic o drogách, vzniku závislosti a jejich účincích. Myslet si, že někdo, kdo je pod vlivem, bude lpět na nějakém přátelství, poctivosti a napravení chyb, je naprosto naivní. Lidé tohoto druhu touží jen po jediném – uspokojit svou potřebu. Když se pokusím shrnout děj – kluk odnesl po teroristickém útoku z muzea obraz za miliony dolarů a léta ho doma schovával. Pak v opilosti prozradil svému kamarádovi svoje tajemství a „kamarád“ mu obraz odcizil (vyměnil). Jelikož hlavní hrdina balíček pak nerozbaloval, nevěděl, že obraz už vlastně nemá a léta se trápil tím, co s ním má vlastně udělat. Pak se objevil jeho starý přítel (dealer drog a závislák), kterého hryzalo svědomí a chtěl mu ukradenou věc vrátit. Nakonec se oba zapletli do nečestných událostí v Holandsku, postříleli padouchy (jak typické pro americkou kulturu) a utekli před smrtí do bezpečí. Závislák pak zavolal na policii, udal zbytek padouchů a dostal za objevení obrazu milionovou odměnu, kterou odnesl svému příteli (pořád ho hryzalo to svědomí). No není to prostě pohádka????Ze závěru jsem opravdu rozčarovaná. Za námět a těch prvních 500 stran dávám 3 hvězdičky,ale je to teda s odřenýma ušima.
Stehlík
(SPOILER) Už je to několik měsíců. Z konce mám nadále rozporuplné pocity, ale jsem si na 100% jistá, že mi tahle kniha změnila život. Všechny knihy co čtu nebo jsem četla budu už teď vnímat jako "před Stehlíkem" a "po Stehlíkovi".
Ne ta kniha není perfektní, ale furt na ni myslím. To je v mých očích největší kompliment který mohu dát. Donna napsala něco tak prostého a složitého zároveň. Mám pocit, že se jedná o "dospěláckou knihu", ne kvůli drogám a sexu, ale kvůli Theodorovi a jeho životě. Trápení téhle osoby se mě tak dotýká jakoby byla má vlastní, a přitom Theo není skutečný.