Štatl za Husáka diskuze

Štatl je v tuzemsku jen jeden – město Brno. A za Husáka – to bylo období, kdy dělat kariéru znamenalo vlastnit rudou knížku neboli být členem totalitní KSČ. Na opačné straně bujel život těch, kteří si hodlali uhájit co nejvíce osobní svobody – a tato kniha dokládá její velkou rozmanitost. Vzpomínky na brněnské hospody, štatlaře neboli brněnské máničky, kulturní aktivity, známé postavičky, příhody, události i fenomény doby jsou opravdu živé, protože autorka mnohé z toho osobně zažila. S početným zástupem pamětníků zachycuje i brněnské volby, kolejní život, večírky, nezávislou kulturu, ale také specifické lokality jako třeba výstaviště, Kamenku, Svoboďák či Prygl. Kniha s desítkami dobových fotografií vznikla na základě seriálu brněnské přílohy deníku MF DNES, který se u čtenářů setkal s výjimečným ohlasem. V dětství se můžeme účastnit jen takových lampionových průvodů, jaké právě chodí. Tak to říká Ludvík Vaculík a potvrzuje zkušenost nás, kteří jsme vyrůstali za normalizace, doby nikterak normální. Ale jediné, kterou jsme měli k dispozici. A tak se i v Brně adorovalo a vítalo každé volnější společenství, událost, akce nebo nesehnatelná deska či knížka, jak se to v době dnešní bezbřehé volnosti už nestává. Na druhé straně tu lidé za své názory trpěli a jejich děti nemohly studovat vysněné školy. Ale hlavně ta obecná lež, která lámala hřbety lidí zejména u takzvaných voleb, byla bezmezně ohavná, ubohá a zhoubná. Jenomže se to dělo za našeho jediného mládí. Jiné nemáme a nikdy mít nebudeme. Jana Soukupová... celý text