O smutné továrně diskuze
Radovan Lipus
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/176201/o-smutne-tovarne-176201.png
4
18
1
Od roku 1989 zmizelo na území naší republiky několik set průmyslových objektů, z toho několik desítek významných památek industriální architektury, jíž by si všude ve světě nesmírně cenili. A už dávno by v ní měli vybudována všelijaká kulturní centra, divadla, galerie nebo zajímavé designové byty. Změnit pohled dorůstající generace na překrásné památky průmyslové architektury u nás má právě tento projekt velkých popularizátorů architektury a zároveň respektovaných autorů a výtvarníků – režiséra a literáta Radovana Lipuse, architekta Davida Vávry a výtvarnice a scénografky Veroniky Podzimkové. Dětem a mládeži na příběhu staré textilní továrny v Jizerských horách (krásného secesního Andělského hradu), kterou její nový majitel odsoudil k demolici, vypráví trojice tvůrců smutnou pohádku, svého druhu podobenství o nutnosti kontinuity a o úctě k tradici a práci našich předků…... celý text
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2002 |  Šumná města |
| 2003 | Šumná města (druhá kniha) |
| 2013 | O smutné továrně |
| 2008 | Šumná města (třetí kniha) |
| 2011 | Ostravské příchody |
Váš komentář (text níže) byl přesunut do diskuze u knihy O smutné továrně. Buď nebyl vaším názorem na knihu, nebo obsahoval spoiler (prozrazení děje).
Na adrese nakladatelství jsou z knihy tři ukázky:
http://www.meander.cz/o-smutne-tovarne
A v Lidových novinách vyšla krásná recenze Pohádka ušitá z cárů XX. století, autor Jan Nejedlý. Vyšla ale jen v těch papírových. Opíšu sem aspoň dva kousíčky:
Lipusův text se hodí k hlasitému předčítání. Nejen proto, že tím vynikne jeho zvukomalebnost, rytmizovaná občasnými rýmy i svérázným slovosledem, ale hlavně kvůli pochopení. Sedmero vysvětlivek dobových reálií dětem zdaleka nestačí, aby absorbovaly příběh české země od Franze Josefa po Klause na čtyřech desítkách stran. Tato dětská knížka je tedy výzvou v prvé řadě pro rodiče.
(...)
Ilustrátorka Veronika Podzimková a kolážista David Vávra vlepují do realistických fotografií továrny zjednodušené retro kresby i ukázky z autentického vzorníku zrušené textilky. Útržky látky se tak stávají strání, řekou, věží, oknem, tělem, plesovými šaty i uniformou. Takřka hmatatelně (na obalu doslova) si mohou děti propojit fikci s realitou, jako kdyby ke Karlíkově továrně na čokoládu přidávali tabulku kofily.