Bratři Karamazovovi diskuze

Bratři Karamazovovi
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483730/bmid_bratri-karamazovovi-Kgl-483730.jpg 5 868 868

Ilustrované vydání jednoho z nejvýznamnějších děl zlatého věku ruské literatury s desítkami dosud nepublikovaných obrazů ruského malíře Borise Grigorjeva. Dostojevského román Bratři Karamazovovi, který vyšel česky poprvé již v roce 1894 a dočkal se celkem šesti českých překladů, byl už nedlouho po svém vydání považován za jeden z vrcholů světové literatury a dodnes patří k nejčtenějším dílům vůbec. Na pozadí osudu rodiny Karamazovových, otce a jeho synů, z nichž nejstarší Dimitrij je obviněn z otcovraždy, Dostojevskij rozvíjí a promýšlí nejdůležitější filozofické otázky, které si člověk klade odnepaměti. Toto vydání Dostojevského románu je doplněno unikátní, dosud nepublikovanou sérií šesti desítek ilustrací ruského malíře Borise Grigorjeva (1886–1939), který patří k nejvýraznějším osobnostem ruské malby první poloviny dvacátého století a jehož díla se nacházejí ve sbírkách mnoha muzeí v Rusku i na Západě. Grigorjev byl dobře známý i milovníkům malířství v meziválečném Československu. Pražské veřejnosti se poprvé představil samostatnou výstavou v Mánesu v roce 1926, o šest let později byla jeho díla prezentována ve výstavní síni Francouzského institutu Arnošta Denise ve Štěpánské ulici. Zde byla vystavena i jedna z jeho vůbec nejvýznamnějších maleb, monumentální sedmidílný polyptych Tváře světa (1920–1931), který od Grigorjeva z podnětu prezidenta Masaryka odkoupil československý stát a který se nachází ve sbírce Národní galerie v Praze. V době konání výstavy byl Grigorjev na návštěvě Československa, kam přijel mimo jiné proto, aby vytvořil dnes nezvěstný Masarykův portrét. Josef Richard Marek v komentáři k výstavě v roce 1932 v Národních listech napsal, že „Grigorjev objevil sobě i světu tvář Ruska. Ne čechovovsky oblomovskou, nýbrž zemitě mystickou tvář, jak ji modeloval Dostojevskij nebo Blok. Grigorjev nosí po světě své Rusko všude s sebou“. Grigorjev na karamazovském cyklu pracoval v letech 1916 až 1932. Vystaven byl v roce 1933 v Marie Sterner Galleries v New Yorku. Tvoří jej 58 kvaší, akvarelů a kreseb. Hlavní část představují kvaše, jež Grigorjev hodlal uveřejnit v ilustrovaném vydání Dostojevského románu. Projekt ovšem nebyl nikdy realizován. Po vystavení v roce 1933 byl cyklus zakoupen soukromým sběratelem a široké veřejnosti zůstal prakticky neznámý. Roku 2007 jej tehdejší majitel nabídl k prodeji prostřednictvím aukční síně Sotheby’s. Cyklus byl vydražen a od té doby se opět nachází v soukromé, veřejnosti nepřístupné sbírce. Ilustrované vydání obsahuje přes osmdesát Grigorjevových obrazů. Kromě karamazovské série představuje i dvě desítky dalších děl, které jsou s ní tematicky spřízněné: jde vesměs o ruské náměty z cyklů „Raseja“ a „Tváře Ruska“.... celý text

Literatura světová Romány Filozofie
Vydáno: , Rybka Publishers
Originální název:

Братья Карамазовы (Braťja Karamazovy) , 1880


více info...

Diskuze o knize (4)

Přidat komentář

Doubravka1975
03.12.2021 5 z 5

Dvojdílná rozhlasová dramatizace poslouchaná na rádiu Vltava. Opět skvělé dílo

Apo73
02.12.2021 5 z 5

Možná je neadekvátní sem cokoliv psát, protože jsem knihu nečetl, ale "jen" slyšel její dvoudílnou dramatizaci na Vltavě, mimochodem se skvělými a dnes už klasickými herci (Frej, Somr, Němec, Hartl, Vančurová, Syslová, Skořepová, Přeučil... apod.). Předpokládám tedy, že jde o zhuštěninu, dramatizaci prozaického textu a že tam musela nutně vypadnout spousta rovin. Takže je otázka, co jsem vlastně z Karamazových do sebe vstřebal. Ale myslím, že není neadekvátní (právě) na tomto místě na tuto dramatizaci upozornit a vřele ji doporučit, je skvělá. Myslím totiž, že i přes zkratku, nutnou pro převod prózy v drama se podařilo postihnout a vyjádřit esenci ruské touhy po životě permanentně stojící tváří v tvář zločinu, že i rozhlasová adaptace klade základní otázky lidské existence. Vášnivost ve všem konání, v lásce i ve vraždě, slepá spravedlnost, chudoba ducha i přes aristokratické postavení a naopak aristokratických duch chudobných, těmito všemi kontrasty jsou Karamazovi prostoupeni a čtenář/posluchač je jimi vláčen a unešen. Takže doporučuji! Režii měl Josef Melč v roce 1997.


mirektrubak
15.05.2020 5 z 5

Důležitý fragment z knihy (příběh v příběhu), který zachycuje rozhovor Velkého inkvizitora s Ježíšem, jak ho Aljošovi vypráví Ivan:
https://www.orthodoxia.cz/srovn/velky-inkvizitor.htm

juanito39
08.04.2020 4 z 5

Samozřejmě, knížka budí respekt, a to se na ni stačí jen podívat v knihovně. Velký rozměr, Dostojevskij. Já si to však jako čtenář klasiky nemohl nechat ujít. Byl jsem překvapen, jak dobře se kniha čte. Dostojevskij je mistr slova, zdatný vypravěč, který jde do hloubky i šířky, ale nikdy se ve svém vyprávění neztratí a tvoří komplexní sociálně filozofické dílo, v němž jsou některé otázky stále aktuální (i když náš pohled už se může měnit). Kdo by měl zájem, může se podívat zde, kde se vyjadřuji trochu obsáhleji. "text obsahoval SPAM",