elfos diskuze u knih

Apokalyptický příběh ve smyslu sci-fi, postkatastrofický, to není, ovšem takto ani v anotaci není prezentován.
Ještě to zkusím vzít z jiného konce. V anotaci je psáno, že příběh ženy má nádech apokalypsy. Nikoliv to, že příběh se odehrává v apokalyptickém světě. V tom je velký rozdíl.

1 14.05.2020

Knihu jsem četla, a tak mohu říct, že "nádech apokalypsy" v anotaci není přehnané ani mimo. Je tam ničivá událost, tíživý vývoj i tragické následky.... a příběh té ženy mám v paměti velice živě, silně na mne zapůsobil.
I lidský život může směřovat k apokalypse. To slovo má více vrstev, významů, odstínů, nuancí... než jen ty nejpřímočařejší.

2 14.05.2020

Kniha k ničemu - studovat historii a válečné hrůzy lze z objektivních historických dokumentů, toto je jen hnus snažící se vnášet jed do myslí dětí. Není normální vydávat něco takového.

--------

A když je tu tolik lidí, které zajímá historie, přidávám jeden dokument, který jsem nedávno viděla a který, myslím si, stojí za pozornost:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/220562210800004-13-komnata-eriky-bezdickove/

Česky tyto skvělé krimipříběhy vyšly v antologii Experiment člověk, a to pod názvem Copak nohy se kradou?.

https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/experiment-clovek-17710

03.01.2020

Dobře děláš, Witte.

Mě akorát pobavila uživatelka, která se sem na Databázi knih zaregistrovala jen kvůli tomu, aby mohla plivnout na knihu, která si označení odpad v žádném případě nezaslouží. Ten plivanec ovšem „zdobí“ její vlastní štít, jak už to - nejen v tomto případě (vybavilo se mi teď pár místních komentářů u Bible i jinde) - bývá.
Lidé jsou holt různé.

29.01.2015

Nemyslím si, že herdekfilek vidí svět jen jako sumu zla a bezpráví (a už vůbec ne, že ho tak chce vidět) - ten příklad dítěte (aneb toho, co se na světě děje) použil jen k vyjádření svého náhledu. Řeknu to takto: herdek vnímá jak krásy světa a to dobré v něm, tak i to, co mu (světu) a na něm provádíme my lidé. A myslím, že vidí i to, že zavřít se (nechat se zavřít?) do krásného skleníku plného světla a andělů, a nechat zlo, ať si díky tomu nerušeně pokračuje ve své činnosti, není nejlepší řešení. Rebelové a buřičové mají jedno společné: proti zlu a bezpráví bojují (nebo se snaží bojovat) a vzdorují mu, co jim síly stačí.

Je zvláštní pocit, že o této knize, jejíž anotace mě právě potěšila, čtu - poprvé - v den, kdy světem letí zpráva o PRAVDĚPODOBNÉM vyhynutí vzácného poddruhu želvy sloní.... smrtí želvího samce George na Galapágách........