Hanina61
diskuze
Háflík a skleňák je vlastně jedno a totéž, čili "zavařovací sklenice". Např. "Letos sem zavařila 40 háflíků marhulí/meruněk :-) a 25 háflíků trnek/švestek. A eště k temu 20 skleňáků oharků/okurek". :-)
Užička, žufánek, taléřek, vařejka, perútka, forma na babúfku, háflík, skleňák, valadlo, trúba... aneb pár výrazů ze slováckej kuchyně... :-)
Netřeba říkat, že sama jsem vášnivá čtenářka... dlouholetý přítel je nečtenář, nicméně vášnivý sportovec, motorista, lyžař, horolezec... a tak jsem si před časem řekla, že ho ke čtení přivedu skrze jeho oblíbené koníčky, tudíž začal dostávat k Vánocům, narozeninám, jmeninám a jiným příležitostem knihy s biografiemi známých i méně známých sportovců, z historie sportu, horolezectví, motosportu, z oblasti techniky, atd. Vždycky každou takovou knížku přečte jedním dechem (a já ke svému údivu opakovaně zjišťuju, že on přece jen vášnivým čtenářem je, ale musí k tomu mít tu "svoji" správnou literaturu). Pokaždé, když nějakou takovou knížku dočte, řekne mi, že už se těší, až bude mít třeba narozeniny a dostane nějakou další... Má jich v knihovně už pár plných poliček :-)
Taky jsem knižní bigamistka, která má vždycky rozečtené dvě nebo tři (někdy i čtyři) knihy najednou a naprosto mně nedělá potíže přecházet od jedné ke druhé... :-)
Můj život po životě od Michaela Viewegha. A jsem za to ráda...Poněvadž se momentálně nacházím v trochu podobné situaci, nebývale mě oslovuje každá další kapitola, každý zápisek... dovedu se vcítit do všeho, co autor během onoho těžkého období prožíval. Takže díky, DK. :-)
Mám tak "milion sto padesát" různých knižních záložek, ať už originálních nebo vyrobených třeba ze starých pohlednic, atd. A poněvadž mám vždycky rozečtených vícero knih najednou, dostane se každé z nich občas cti pobýt si v nějakém svazku. V případě nouze poslouží lístek od MHD, kalendářík, kousek jakéhokoliv papírku nebo tenká stužka či provázek... A v případě nouze skutečně nejvyšší se snažím číslo stránky zapamatovat... při mé skleróze to ne vždy vyjde, a tak potom musím pátrat, kde jsem skončila... :-) PS. Naše paní knihovnice má v městské knihovně nástěnku, kde vystavuje rozličné předměty zapomenuté čtenáři v knijách coby záložky... když pominu kousky toaletního papíru nebo tkaničky od bot, najdou se tam leckdy věci opravdu bizarní... :-)
Jo, a taky taťka říkával (bohužel už musím používat minulý čas): Pozdě býka honiti. :-)
Můj tatínek s oblibou říkával: Tak dlouho se do lesa volá, až se ucho utrhne. :-D
Když už jsme u toho škňůření a šťůření, tak u nás na Moravě se říká taky "je to kyselé jak šťůr/ščúr". Já teď žiju už léta v jižních Čechách a vždycky mě pobaví, jak místní říkají: "Přijdu dýl," ve významu "později". :-)
Určitě Bílý Bim od Trojepolského, a taky Lassie se vrací od Knighta, oboje o psech. Bílého Bima bych si přečetla znovu, ale vím, že bych u toho zase bulela jak želva, takže raději ne.
Co sa škňůříš jak měsíček na hnoji? = Co se mračíš? (opět z moravského Slovácka. :-))
Tak třeba ještě J.K.Jerome - Tři muži ve člunu, Eva Bešťáková - Hajný a já, Miroslav Horníček - Dobře utajené housle.
"Dyť si jak suchá hloza," říkávala mně moje maminka Marie. Přeloženo ze slováckého nářečí to znamená, že jsem se jí jevila moc hubená. Nebo taky "jak opuchlá niť". :-)
Douglas Adams, Terry Jones - Vesmírná loď Titanic :-)
Co třeba Nikolaj Vasiljevič Gogol? Anebo Uladzimir Karatkjevič? Jeho "Divoký hon krále Stacha" určitě stojí za přečtení. Také Mary Shelley nebo Bram Stoker. Z našich pak Jakub Arbes.
Díky, ale taky ne... napsala jsem starému strýčkovi do Krkonoš, myslím, že jsem ji jako dítě četla kdysi na prázdninách u něho, tak uvidíme, třeba si zpomene... :-)
Moc všem děkuju, ale není to ani jedna z nich. Pátrám dál. :-)
Děkuju, Koka, ale tahle to určitě nebyla, byl to jenom jeden příběh, myslím ta knížka už byla v té době docela stará a i ty ilustrace byly v takovém hodně starém duchu, asi jako vintage pohlednice. Pátrám dál. :-)
Kdysi v pravěku, jako dítě, jsem četla (opakovaně) knížku o zlatém kapradí, které hledaly nějaké - tuším dvě děti, chlapec a děvče - v lese o svatojánské noci. Byla plná kouzelných ilustrací. Nemáte někdo ponětí, co by to mohlo být?