Falquar diskuze
Nikdo nic?
Hledaný výtečník je znám pod několika jmény, jeho iniciály však zůstávají pořád stejné.
Umí levitovat.
A potkat byste ho určitě nechtěli, přinejmenším ne sami vprostřed kukuřičného pole.
Miluje pěší turistiku, miluje disciplínu, miluje milovat se s Nadine. Nerad má naopak stoleté babičky.
Mladičký plantážník, který se viní za bratrův skon a touží se proto zasebevraždit, leč nemá k tomu sdostatek kuráže. Ochomýtá se tedy kolem pochybných čtvrtí a putyk v naději, že si ho smrt najde sama - a ta mu přání ráda splní. Svým způsobem.
Tohle docela vypadá na tetu Kateřinu od Zdeňka Jirotky.
Čtu Gulliverovy cesty od Jonathana Swifta, nádherně ilustrované vydání (Albatros, 1985) z antikvariátu za čtyřicet korun. Žel chyba se vloudila, strany 122 - 136 se objevily dvakrát, kdežto po jejich protějšcích 152 - 169 se slehla zem. Aspoň si z toho vezmu ponaučení pro příště. :/
George R. R. Martin: Tufova dobrodružství (vztah nesmírně mocného asociálního obchodníka s dobrým srdcem ke klientele a miliardám lidí, jejichž životy může ovlivnit prakticky stisknutím několika tlačítek)
Jan de Hartog: Kapitán Harinx (vztah kapitána k lodi a posádce, které ze začátku střídá častěji než spodky; šmrncnuté válkou)
Richelle Mead: Vampýrská akademie (vztah Rose a Lissy, jednostranné mentální propojení)
Mark Haddon: Podivný případ se psem (autistický kluk a vztah k rodině, nejbližšímu okolí)
Chris Priestley: Pan Krátur (monstrum a zlodějíček, takové přátelství nepřátelství)
Smutná, melancholická a vůbec taková tragická jsou díla Vladimíra Körnera - četla jsem od něj Adelheid a Střepiny v trávě a do zpěvu mi z toho tedy zrovna nebylo. Ještě temnější a hutnější je A uzřela oslice anděla od Nicka Cavea, která ale už chvílemi zabíhá do extrému a místy se tak stává prakticky nestravitelnou.
přilepit se na někoho jako suchý zip
S manželem a dětmi se přistěhovala do malebného městečka, zdánlivá idylka se pro ni však brzy změnila v noční můru. Ať už ze skutečných či vybájených důvodů se pokusila uprchnout - bohužel příliš pozdě.
Tu knihu jsem sice ještě nečetla, ale už hezky dlouho se mi na ni práší v knihovně a anotaci mám zmáknutou. Že by to byl Lední medvěd/Polar Bear Clevelanda Amoryho?
Á, pak zdravím Joea a odkazuju ho na Jiřího Brdečku. =)
Můj ztracený je rodák z Jevíčka, český kapitán na holandské lodi. Vyznačuje se úsměvnou češtinou a náklonností vůči jistému druhu obojživelníků.
Zrovna jsem dorazila svůj první válečný román, Kapitána Harinxe od Jana de Hartoga. Můžu jedině doporučit. :3
(„slizkej jako krysí plivnutí” - o to se prostě nejde nepodělit =))
William Saroyan - Tracyho tygr
Vladimír Körner - Střepiny v trávě / Adelheid
Na cesty se podle mě skvěle hodí i Jirotkův Saturnin, přestože asi o padesát stránek přesahuje uvedený limit.