Falquar
diskuze
Tedy dobrá. Autora hledá mladá ctnostná dívka, které se smůla lepí na paty - nejdřív jí (nikoli vlastní vinou) sejde ze svatby a pak ji ještě uhání ne zrovna žádoucí nápadník.
Nemůžu odolat - je to Rita a hledá Lindsaye, Jeffa. Stačí pseudonym, viďte?
Monadowa, teď nedávno jsem četla Doktora Fausta od T. Manna a můžu jenom doporučit - věkově si zhruba odpovídáme. :) Akorát to teda není moc veselý čtení. Hlavní hrdina (jak už ostatně napovídá název knížky) je postava vesměs tragická, navíc v příběhu hraje svoji roli i druhá světová - a všechno to působí o to tísnivěji, že se to tváří jak nefalšovaná biografie, třebaže jde ve skutečnosti o fikci.
docela dobrý je Erebos od Ursuly Poznanski, třebaže zmiňovaný Ready Player One se mi osobně zamlouval malinko víc
Thackery14: http://www.databazeknih.cz/knihy/madame-okta-1040
skvělá nenáročná upířina, nenechte se odradit tím, že je to pro děcka a ne YA :-)
Takové krásné téma! Že jsem si ho nevšimla dřív.
http://www.databazeknih.cz/knihy/raj-divokych-zvirat-302099
http://www.databazeknih.cz/knihy/doktor-faustus-45047
http://www.databazeknih.cz/knihy/chram-i-tvrz-271753
http://www.databazeknih.cz/knihy/smolar-93810
http://www.databazeknih.cz/knihy/jan-werich-vzpomina-vlastne-potlach-24093
http://www.databazeknih.cz/knihy/lide-a-zraloci-107331
http://www.databazeknih.cz/knihy/pan-kratur-201823
http://www.databazeknih.cz/knihy/kapitan-harinx-67454
Teď nedávno jsem četla Doktora Fausta od T. Manna, který "zajímavými vztahy" doslova přetéká, a sice zejména díky svéráznému hlavnímu hrdinovi, s nímž žádný tuctový vztah nejspíš ani navázat nelze. Trochu mám strach, že podrobnější popis by se mi vymkl z ruky; stačí proto snad nadhodit, že kniha nabízí mimo jiné přátelství nikoli nepodobné vztahu Holmes- Watson, dále mnohaletou známost udržovanou ryze skrze korespondenci, anebo platonickou lásku přerůstající v lásku náplněnou a posléze se zvrhávající de facto v katastrofu. A co je vůbec nejlepší - vztahy nejsou zdaleka to jediné, čím Doktor Ef ohromí. :)
To prý ho jednou někdo žertem varoval, aby neuváděl do neštěstí jakousi dívku, nebo to snad byla vdaná paní, a on na to opravdu rozverně opáčil: "A co, vždyť je nešťastných tolik lidí!"
cuclík - Nevím, jestli je série o Percym Jacksonovi dostatečně "romantická", skvělá je ale stoprocentně. :)
http://www.databazeknih.cz/serie/percy-jackson-300
Tak Perun Havlíčka nakonec přece jenom našel, byv hospodářem "chovajícím" všechny živé tvory (přinejmenším v Rusku). :) A že to je fuška obstarávat tolik duší a dušiček - "bohem býti, to žádný špás není: Brixen, ten je proti tomu ještě vyražení!".
To je za mě všechno, reader má babu.
No tak, lidi, vždyť to není vůbec těžký... Napovím, hledaný autor si taky s vladaři moc nerozuměl, část života strávil ve vyhnanství. Jméno místa, kde takto nedobrovolně pobýval, je v díle, z něhož postava pochází, jakoby mezi řečí zmíněno.
Třicátý díl? Jako knihy jsou to fajn, mně osobně ale ke štěstí stačí první dva díly a dost. xD
- Autora hledá vlastník ne jen tak ledajakého hospodářství. Je hrdý, má vlastní hlavu, prořízlou pusu a navzdory radám své drahé ženy se záhy dostává do křížku s místním vladařem a krutě na to doplácí.
Jé, to vypadá na Lone Wolfa! Který by v tom případě hledal pány Devera a Granta.
Klaudius Frollo z Chrámu Matky boží v Paříži! Hnusnej, hnusnej chlípník, celou knihu mi z něho bylo nepříjemno, a to prosím snesu ledacos.
Takže suma sumárum se vžívají spíš oni do mě, opačně to zatím moc nefunguje, ale pracuju na tom.
Já si cirka před půl rokem nastěhovala do bytu dva potkaní kluky, neměla jsem žádné zkušenosti, nic, bylo to docela peklo - jeden byl protivnej puberťák, kousal, druhý na sebe nedal sáhnout. Pak jsme si to vyříkali (po potkaním :)), kousálek ožírá už jenom neživé předměty a vyklubal se z něho docela mazel, dokonce i slyší na jméno; bázlivec zůstal sice asociálem, ale na mlsku si taky dá říct, jenom chňapnout ho do ruky je docela boj - hlavně když ho potřebuju zavřít do klece, vždycky to na mně pozná, parchant. xD
Woodwardova reakce je divná jenom z našeho pohledu, z jeho nikoli. :) A o tom, tuším, je celé tohle nedorozumění - každý jsme unikát, s naprosto jedinečným a neopakovatelným vnímáním světa.
Těšilo mě, pánové.
Mně to divné nepřijde, na černocha jsem si vzpomněla taky, až potom jsem se začala zaobírat těmi uvozovkami a uvažovala o peří, šupinách apod. Dělá to ze mě rasistu?
Woodwarde, vždyť je to v zadání (nápovědě?) - "první slovo co by vás určitě napadlo by se nejspíše týkalo barvy jeho "kůže""