Nicolas Barreau citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

francouzská, 1980

Citáty (15)

„Dobrá kniha je dobrá na každé stránce. /slova nakladatele/ (Úsměvy žen, s. 46)“

„Já sbírám myšlenky. V ložnici mám zeď plnou barevných papírků s úvahami, které jsem si zaznamenala, aby se mi kvůli své prchavé povaze nevytratily ze života. Úvahy o tajně vyslechnutých rozhovorech v kavárně, o rituálech a o tom, proč jsou tak důležité, úvahy o polibcích v nočním parku, o srdci a hotelových pokojích, o rukou, lavičkách v parku, o fotografiích, o tajemstvích a o tom, jak je vyzrazujeme, o světle v korunách stromů a o čase, který se zastavil. - Aurélie (Úsměvy žen)“

„Kde spisovatelé příběhy berou? Že by v nich jen tak podřimovaly, a když dojde k nějaké události, tak procitnou a vyplavou na povrch? Nebo je spisovatelé berou ze vzduchu? Nebo sledují životní cesty skutečných osob? Co je pravda a co je vymyšlené? Co skutečně existovalo a co neexistovalo nikdy? Ovlivňuje imaginace skutečnost, nebo má skutečnost vliv na imaginaci? - André (Úsměvy žen)“

„Když dopíšete román, uleví se vám. A zároveň je vám taky strašně smutno.“

„Když někomu pošlete dopis, vždycky uvedete něco do pohybu. Zahájíte dialog. (Úsměvy žen, s. 53)“

„Lidé, které milujeme, odcházejí vždycky předčasně a nezáleží na tom, kolik jim je. (Úsměvy žen, s. 8)“

„Loni v listopadu mi život zachránila kniha. - Aurélie (Úsměvy žen)“

„Lžou fotografie, nebo říkají pravdu? - Aurélie (Úsměvy žen)“

„Na Vánocích je něco, co nás neustále navrací k nám samým, k našim vzpomínkám a přáním, k naší dětské duši, která ještě pořád s vykulenýma očima přešlapává před tajuplnými dveřmi, za kterými čeká zázrak. Šustění papíru, šeptání slůvek, světlo svíček, nazdobená okna, vůně skořice a hřebíčku, přání psaná na papír nebo šeptaná směrem k nebi, která se možná splní... Ať chceme nebo ne, Vánoce v nás probouzejí věčnou touhu po zázracích. A zázraky nelze vlastnit ani polapit, nepatří nám, a přesto jsou tady neustále přítomny jako něco, co dostáváme darem. - Aurélie (Úsměvy žen)“

„Nikdy jsem neočekával, ani v nejsmělejších představách, že dostanu dopis od mé hrdinky z knihy - to je jako sen, který přijde skutečný. - André (Úsměvy žen)“

„Pište jako o život, příteli. Vryjte se do srdce ženy, kterou jste svedl už svým prvním románem. - Monsignac (Úsměvy žen)“

„Roky neznamenají nic. Důležité je jen to, co se během nich stane. - otec Aurélie (Úsměvy žen)“

„Ti první píší neustále jen o sobě - někteří z nich patří k velikánům literatury. Ti druzí mají záviděníhodný talent na vymýšlení příběhů. Jedou ve vlaku, dívají se z okna - a najednou je něco napadne. A pak existují tací, kteří jsou takříkajíc impresionisty mezi spisovateli. Jejich nadání spočívá v tom, že příběhy nalézají. - André (Úsměvy žen)“

„Úsměv ženy, úsměv dívky - to je dar z nebe, je to začátek každého milostného příběhu.“

„V Paříži bylo zima a pršelo, ale když jste zamilovaní, na počasí nezáleží. - André (Úsměvy žen)“