Milan Šimečka citáty

česká, 1930 - 1990

Citáty (6)

Hrozím se jen toho, co budeme muset v případě demokratické revoluce pozametat za sebou, jaký mravní zauzlenec budeme muset rozplétat, koho vinit, komu odpustit, kdo se bude kát. Za všemi lidmi od čtyřiceti let nahoru se potáhne až do konce vlečka mravního traumatu. Konec nehybnosti


Je tomu tak na celém světě, že diktátoři nechávají za sebou snědený krám, rozvrácenou mravnost, rozšířenou zločinnost a lží zakrytou skutečnost; svoboda přichází obvykle dosti otrhaná a v rukou toho příliš nenese. Vítají ji jenom ti, kteří znají její hodnotu, ti druzí se po čase diví, že je tak obtížná, náročná a nepohodlná. Konec nehybnosti


Kdybychom se jednou měli třeba i vrátit do Evropy, neměli bychom se tam vracet s pocitem nevinných obětí historických okolností. Konec nehybnosti


Náš osud byl naprogramován a naše tradice, nacionální slepota, panslovanská iluze a levá orientace většiny inteligence přispěly jen k tomu, že se naplnil snadno a rychle. Jenže skutečná diskuse o minulosti začíná až u otázky, jak jsme si s tímto vnuceným osudem poradili. Co z národního charakteru a kolik vlastní viny lpí na některých odporných kapitolách národního osudu? Až zde začíná skutečná diskuse o tom, jací jsme byli. Konec nehybnosti


Naše země není ve zvlášť dobrém stavu, ale kdyby přímé důsledky politického rozhodování byly úměrné úrovni lidí, kteří byli a jsou držiteli politické moci, nesměl by tady už růst ani strom a všude by se měla rozkládat poušť. A zatím vidím z okna kus lesa a pole se zeleným obilím, kluci tu krouží na kolech a děti si hrají s bábovičkami na písku. Je to všechno vlastně zázrak. Konec nehybnosti


Vysvětlování očividného faktu, že svoboda je v jistém ohledu předpokladem blahobytu a jeho rozumného užívání, je strašně komplikované, a ne vždy úplně průkazné. Konec nehybnosti