Matěj Balga citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1990

Citáty (5)

„A tak věřím - ne v Boha, to je jen slovo, nenesu kříž utrpení a na cestu mi nesvítí obrácený půlměsíc - věřím v nekonečnou nevysvětlitelnost božsky vyvážených konstant předurčenosti vesmíru. A protože všechny atomy mého romantického srdce jednou vytryskly z nitra mé pradávné šťastné hvězdy, věřím v sebe a v sílu svých myšlenek.“

„Hledám anděla s ženskými křídly, svoji růži, svůj temný smaragd, sametová stehna jen pro mě, ale sám sebe občas přistihnu na dně nicoty horší než nejvzdálenější představa - moje duše je rozervaná vzpomínáním na snové a nemožné - tak hořce chutná ten sladký svět! - ale snad ani nemá cenu se zneklidňovat, odhrnovat závěsy a nakukovat do životů ztracených lásek, přesvědčuju se, že jsem všechno, co potřebuju - setkání jin a jang v lednové Ankaře.“

„Myslím na ženy, které zmizely z mého života a už se nevrátí. Je mi smutno. Ne po domově, ne po lidech, ale po světe, který už neexistuje a ani za milion kilometrů se k němu nelze přiblížit. Asi je potřeba udržovat se v nějakém módu stálé naděje, kterou cestováním živím, a doufat, že objevím nové světy a nové svaté grály přání a plánů, ze kterých bude život chutnat jako sladké, hutné, opilé víno z Puglie.“

„Není žádné zpátky a není žádných domovů než těch, které si pro sebe vytvoříš laskavými slovy a horkými polibky.“

„Přeju si být jako nicota, jako kámen, jako skála, které je všechno jedno, která nemá mokré ponožky a chmurné myšlenky, smutné vzpomínky a zlomené srdce - prostě jen prochází Vším, co je, má trpělivost počkat, ví, že sníh roztaje a bláto oschne a rozpadne se, nebojuje, nemá potřebu plýtvat slovy - stojí, pozoruje a mlčí, možná moudřejší, než my všichni...“